Rusové v centrále NATO byli špióni, trvá na jejich vypovězení Aliance

Vydáno 20.10.2021
I přes čerstvý špionážní skandál a nejhorší vztahy od konce studené války se NATO bude nadále snažit s Ruskem o dialog, řekl šéf Aliance Jens Stoltenberg. Rusové, kteří donedávna působili v rámci ruské mise v centrále NATO, podle něj nebyli diplomaté ale operativci ruských tajných služeb.  

Šéf NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

„Vztahy mezi NATO a Ruskem jsou na nejnižším bodu od konce studené války. Pro nás to ale ve skutečnosti není argument proti dialogu,“ prohlásil Stoltenberg před dvoudenní schůzkou ministrů obrany, na které bude Rusko jedním z hlavních témat.

Moskva v pondělí oznámila, že od 1. listopadu zastaví práci své diplomatické mise v centrále NATO v Bruselu a totéž bude platit pro kancelář NATO v Moskvě.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov rozhodnutí zdůvodnil jako bezprostřední odvetný krok za zrušení akreditace osmi pracovníků ruského zastoupení u Aliance v Bruselu před dvěma týdny.

NATO vypovědělo 8 členů ruské diplomatické mise a dalším dvěma odmítlo vydat nové akreditace s tím, že šlo o agenty ruských tajných služeb. Díky přístupu do centrály měli hledat slabiny v zabezpečení počítačových sítí Aliance. Moskva veškerá obvinění odmítla.

Stoltenberg dnes potvrdil, že „Rusové vyslaní do NATO nebyli diplomaté ale operativci ruských zpravodajských služeb“. Severoatlantická aliance i přesto podle jeho slov hodlá pokračoval v dialogu s Ruskem.

V praxi to bude znamenat, že se spojenci musí nadále spoléhat jen na horkou linku mezi vrchním velitelem sil NATO Todem Woltersem a jeho ruským protějškem Valerijem Gerasimovem. Diplomatické spojení Moskva nechala pootevřené prostřednictvím svého velvyslanectví v Belgii.

Stoltenberg podle svých slov rozhodnutí Moskvy lituje, ale politika NATO zůstává konzistentní. Tedy na jedné straně otevřenost smysluplného dialogu s Moskvou a na straně druhé posílení obrany a odstrašení.

Šéf NATO avizoval, že se ministři obrany budou zabývat schopnostmi, jak účinně čelit novým ruských raketovým systémům včetně těch schopných nést jaderné zbraně.

„V roce 2018 jsme zjistili, že Rusko vyvinulo a rozmístilo rakety v rozporu se smlouvou INF, což vedlo k zániku smlouvy. A od té doby Rusko dále navýšilo svůj arzenál raket a vyvíjí hypersonické zbraně,“ připomněl Stoltenberg s tím, že právě ty představují skutečnou hrozbu pro bezpečnost v celém euroatlantickém prostoru.

„Cílem NATO je svět bez jaderných zbraní. Ale nevěříme v jednostranné odzbrojení. Svět, ve kterém Rusko, Čína a další země jako Severní Korea mají jaderné zbraně, ale NATO je nemá, prostě není bezpečnějším světem,“ dodal.

inc natoaktual.cz