Parlament schválil zachraniční mise českých vojáků

Vydáno 31.10.2014
Po Senátu také Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh na působení českých vojáků v zahraničních misích pro příští dva roky. Prioritou zůstává Afghánistán. Vláda však v případě potřeby může vyslat další vojáky například do Afriky či na Blízky východ.  

Prioritní misí pro českou armádu zůstává Afghánistán | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Poslanci souhlasili s tím, že čeští vojáci budou příští dva roky působit nejméně v devíti operacích NATO, Evropské unie a MFO (Multinational Force and Observers) v Evropě, Asii a Africe, a to v celkovém počtu do 664 osob v roce 2015 a do 739 osob v roce 2016.

Pro hlasovalo 134 ze 176 přítomných poslanců.

Čeští vojáci budou sloužit v devítce misí na třech kontinentech

Zatímco senátoři schválili před časem vyslání českých vojáků do zahraničí bez problémů, mezi poslanci se očekávala širší a bouřlivější debata. Kromě konkrétních oblastí, jako například Afghánistán, Mali nebo Balkán, kde budou čeští vojáci působit, totiž plán počítá s takzvaným „plovoucím mandátem“ pro armádní jednotky vyčleněné pro Síly rychlé reakce NATO (NRF) nebo bojové skupiny Evropské unie.

Konkrétně jde o 1 500 vojáků pro NRF v příštím roce a 452 vojáků v tom následujícím. Pro bojová uskupení EU v první polovině roku 2016 až 950 vojáků a pro druhé pololetí pak 250 mužů.

O jejich možném vyslání třeba na obranu některé členské země, na Blízký východ nebo do Afriky by v první fázi rozhodovalo vrchní velitelství NATO či velitelství evropské „Battlegroup“. Vyslání by musela posvětit vláda a poté neprodleně informovat poslance a senátory. Ti by nasazení v konkrétní zemi či oblasti stvrzovali takříkajíc „dodatečně“.

Například v oblasti severní Afriky, Sahelu a Blízkého východu, tedy i v pozorovatelské misi na Sinajském poloostrově či Golanských výšinách, by

podle návrhu v prvním pololetí příštího roku mělo působit až 70 českých vojáků. V případě potřeby by se však jejich počet mohl od července zvýšit až na 220, tedy o 150 více.

Takový „nejasný mandát“ se nezamlouval opoziční ODS, která však nakonec hlasovala pro.

Co zaznělo ve sněmovně:

Lubomír Zaorálek (ČSSD), ministr zahraničí
„Reagujeme na tu poslední, asi dramatickou hrozbu, která se odehrává především na jihu Evropy, a rostoucí nestabilitu v tom geografickém pásmu od severní Afriky až po Blízký východ. Mám na mysli samozřejmě poslední vývoj v Iráku, v Sýrii a postup takzvaného Islámského státu, bezpečnostní hrozba, která se objevila poměrně neočekávaně, narostla ve velmi krátkém čase a vypadá to, že se s ní budeme muset potýkat delší dobu. Má také nový charakter a vykazuje rysy, jaké jsme doposud neměli možnost u podobných teroristických skupin pozorovat. Nutí k tomu, abychom vytvářeli také možnosti, které by reagovaly rychle na měnící se bezpečnostní prostředí a umožnily zasahovat často a rozhodovat se velmi rychle, pokud to je třeba.“

Petr Fiala (ODS), místopředseda Výboru pro evropské záležitosti
„Konstatuji, že Občanská demokratická strana dnes tento vládní návrh svým hlasováním podpoří. Na druhou stranu očekáváme, že to pan premiér ve chvíli, kdy se dozví o detailech konkrétní mise, na kterou je třeba naše vojáky vyslat, bude neprodleně konzultovat s demokratickými politickými stranami.“

Alexander Černý (KSČM), místopředseda Výboru pro obranu
„Od té doby, co pan Obama dostal onu Nobelovu cenu, tak se nemůžu zbavit dojmu, že se bezpečnostní situace ve světě spíš zhoršila než zlepšila.“

inc natoaktual.cz