Celkově půjde zatím o 30 vojáků včetně příslušníků speciálních sil, kteří budou v oblastech působit do konce roku 2016. Senátoři mise schválili už dříve. Mandát počítá vysláním pěti vojáků do mise UNDOF na Golanských výšinách a až 25 do mise MINUSMA v Mali.

„Dlouhodobým záměrem je postupný návrat do misí OSN. Jenom připomínám, že naše významnější působení v misích OSN jsme uzavřeli v roce 1998 ukončením činnosti polní nemocnice ve Východní Slavonii. Od té doby vysíláme do misí OSN pouze jednotlivce na funkce pozorovatelů,“ konstatoval ministr obrany Martin Stropnický.

Schvalování mise na Golany ale provázela kritika. Na žádost opoziční ODS o ní poslanci hlasovali zvlášť. Prošla až napodruhé nejtěsnější nutnou většinou 101 hlasů. V prvním hlasování totiž podpořilo tuto misi jen 89 poslanců. Hlasování ale okamžitě zpochybnil František Laudát (TOP 09 a Starostové) a ve druhém už mise prošla.

Smysl mise na Golanských výšinách zpochybnil předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura. Její zdůvodnění označil za slabé, vláda podle něho pouze vychází vstříc prezidentu Miloši Zemanovi, který se o nasazení českých vojáků v této oblasti zasazoval. „Ta mise trvá 41 let. Je tam nějaké status quo, podle mě to status quo bude trvat i bez našich tří důstojníků,“ řekl.

V Mali již česká armáda působí v rámci mise Evropské unie. Asi čtyřicítka vojáků chrání velitelství mise v Bamaku a podílí se i na výcviku maliských vojáků. Nový mandát umožní vyslání až 25 vojáků z 601. skupiny speciálních sil. Působit by měli na severu africké země, kde se odehrávají boje s islámskými radikály. Spolupracovat by měli s nizozemskými kolegy.

Sněmovna projednala také návrh na vyslání pěti stíhaček JAS-39 Gripen na Island, jak jej už dřív schválila vláda. Vzdušný prostor Islandu budou české letouny na žádost vrchního velitele sil NATO střežit v červenci a v srpnu celkem šest týdnů.

Původně tam mělo být nasazeno kanadské letectvo, které je však operačně vytíženo údery proti Islámskému státu. Čeští letci působili na Islandu loni na podzim. Celkově půjde o čtvrté zahraniční nasazení, když předtím v letech 2009 a 2012 chránili vzdušný prostor Pobaltí.