Měly jít hlavně na potřebné modernizační projekty armády. Pokud „sebrané“ miliardy Metnar nezíská, řada projektů se zpozdí, další budou odloženy a některé obrana možná odpíská.

Stalo se tak přesně to, před čím armádní velitelé, experti a paradoxně i politici vládnoucí koalice varovali.

Premiér Andrej Babiš (ANO) sice tvrdí, že peníze armáda dostane zpět a ministr Lubomír Metnar (za ANO) chce o jejich přesun žádat hned v lednu. Nicméně teď platí, že obrana má pro další období k dispozic zhruba tolik peněz jako letos. A to je podle expertů vzhledem k dlouhodobému podfinancování armády málo.

Na letošní rok ministerstvo dostalo 75,5 miliardy korun, ale kvůli koronavirové krizi nakonec souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní kasy. Příští rok mělo hospodařit se sumou 85,4 miliard a ukázat spojencům z NATO, že to s investicemi do obrany a splněním svých závazků ke kolektivní obraně myslí vážně.

Žádná z okolních spojeneckých zemí i přes ekonomické dopady koronakrize nakonec ke škrtům či „přesunům“ z výdajů na obranu nesáhla.

Nejbližší Slovensko zvedlo rozpočet obrany v přepočtu na 1,67 miliardy eur (letos 1,61 miliardy), tedy v přepočtu takřka 44 miliard korun. I Slovensko schválilo rekordní rozpočtový schodek, v přepočtu takřka 226 miliard korun.

Polský Sejm shodou okolností ve čtvrtek schválil státní rozpočet, který počítá s výdaji na obranu ve výši 51,8 miliardy zlotých (v přepočtu přes 302 miliard korun). Letos to bylo 49 miliard zlotých. Z toho přes 15 miliard zlotých má jít v příštím na investice do modernizačních projektů.

Polsko tak má na obranu dávat 2,2 procenta HDP. Schodek státního rozpočtu bude přitom kvůli dopadům pandemie činit v přepočtu až 500 miliard korun.

Ke stabilnímu a udržitelnému financování všech ambiciózních vojenských programů včetně nákup stíhaček F-35 Varšava už v roce 2017 schválila speciální zákon o postupném růstu rozpočtu polského ministerstva obrany.

Maďarský parlament schválil rozpočet pro rok 2021 už v červenci a počítá dosud s bezprecedentním navýšením výdajů na obranu o 30 procent na celkových 778 miliard forintů (necelých 60 miliard korun).

Letos to bylo 616 miliard forintů (zhruba 46 miliard korun). Tím by mělo Maďarsko už příštím roce dávat na obranu zhruba 1,66 procenta HDP a hranice 2 procent, jak si slíbili všichni spojenci v Alianci, by tak mohlo dosáhnout už v roce 2023. Masivně nakupuje novou techniku, od letounů, před obrněnce až po protivzdušné systémy.

A Německo? Spolkové ministerstvo obrany letos hospodařilo s částkou 45,1 miliardy eur. Příští rok by to mělo být 49,9 miliardy eur (v přepočtu 1,3 bilionu korun). Schodek spolkového státního rozpočtu má kvůli mírnění dopadů koronavirové krize činit až 180 miliard eur.

Investice do obrany se vrátí

Odborníci v Evropě i v Česku od propuknutí pandemie upozorňují, že brát v době krize zdroje právě armádě, je velmi nešťastné. A to hned z několika důvodů. Předně nic nenasvědčuje tomu, že se bezpečnostní prostředí v Evropě i mimo ni po koronavirové krizi jako zázrakem zlepší.

Řada armád zemí NATO čelí velkým a naléhavým nedostatkům, které s pandemií pochopitelně nezmizí a současné navyšování obranných rozpočtů napříč Aliancí, je jen dostávání se do „standardní formy“ poté, co především evropští členové NATO své armády dlouhodobě podfinancovávali.

Pandemie navíc jasně ukázala, jak zranitelné jsou globální dodavatelské řetězce. Ve strategických odvětvích jako je právě obrana, tak logicky doporučují snížit závislost na zdrojích alespoň pro ty nejzásadnější produkty a technologie. Investice do vývoje a nákupu moderních obranných kapacit pak pomohou udržet vědeckovýzkumná a průmyslová odvětví v činnosti.

A velké strategické nákupy pro armádu pak podle ekonomů mohou výrazně přispět k restartu ekonomiky po koronavirové krizi. Většina nákupů zahraničních zbraňových systémů totiž bývá provázena až třetinovým podílem domácího obranného průmyslu. Jde o desetitisíce pracovních míst a desítky miliard na daňových odvodech zpět do státní pokladny.

Česko slib spojencům zřejmě nesplní

Česká vláda již přiznala nesplnění slibu dosáhnout 2 procent výdajů HDP v roce 2024. Výdaje českého ministerstva obrany měly původně příští rok dosáhnout 85,4 miliardy korun, což by odpovídalo hranici zhruba 1,46 procenta HDP.

V roce 2022 měl podle původních plánů rozpočet obrany růst až na 95,2 miliardy, o rok později na 101,7 miliardy korun, tedy zhruba na 1,6 procenta českého HDP.

Zastánci růstu rozpočtu poukazují na zastaralost armádního vybavení. Kvůli dlouhodobému podfinancování z minulosti armáda potřebuje nutně modernizovat velmi zastaralou techniku, výzbroj i infrastrukturu. Potřeba budou řádově stovky miliard korun. Při dodržení dvouprocentního závazku mělo mít správně ministerstvo obrany v roce 2024 k dispozici v rozpočtu asi 130 miliard korun.

Pokud obrana ukrojenou sumu nezíská zpět, projeví se škrty patrně hned na několik velmi viditelných modernizačních projektech armády a možná i na stovkách menších. Například nedávno uzavřené smlouvy na dodávku stovek nových terénních automobilů Toyota Hilux, které mají v armádě nahradit až 40 let stará vozidla UAZ a o něco mladší stroje Land Rover.

Další zpoždění by pravděpodobně nabral výběr a nákup pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) jakožto stěžejní přezbrojovací a zároveň největší zakázky dosavadní historie (53 miliard). Těžkou bojovou brigádu s novými pásovými obrněnci přitom Česko slíbilo spojencům z NATO.

A armáda by zřejmě musela na další roky zapomenout také na nové protiletadlové a protiraketové systémy SHORAD za zhruba 10 miliard, které mají nahradit zastaralé systémy 2K12 KUB, známé jako „tři prsty smrti“, sloužící v armádě už takřka 40 let. Jen před pár měsíci si přitom ministerstvo jako náhradu vybralo čtyři baterie moderního izraelského systému SPYDER.

Někdejší náčelník generálního štábu Petr Pavel varoval, že rozpočet armády je jako domino. „Když shodíte jednu kostku, začne se celý plán hroutit. To ohrozí akceschopnost armády. Dnešní zkrácení rozpočtu rozbije celý proces modernizace. Je podrazem na naše vojáky i spojence. Oslabením naší bezpečnosti v době krize,“ konstatoval bývalý šéf Vojenského výboru NATO.

Podle předsedy senátního výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera může jít o zastavení modernizace armády a bude zajímavé, jak vláda splní úkoly, které si sama stanovila pro koncepční rozvoj armády.

„Komunisté škrtli v rozpočtu na armádu, která nemocným občanům přišla pomáhat mýt zadnice, provádět testy a utírat nosy v době koronaviru,“ připomněl.