Summit NATO 2023
Předně, dohody DCA (Defence Cooperation Agreement) jsou snad jednou z nejběžnějších bilaterálních, tedy dvoustranných smluv, které v posledních desetiletích po celém světě mezi sebou různé státy v různé podobě uzavírají. Jde o nejčastější formu institucionalizované obranné spolupráce současnosti.
Jen pro představu od roku 1980 bylo na celém světě podepsáno takřka dva tisíce takových dvoustranných dohod. Konkrétně USA podepsaly od konce studené války bilaterální dohody o obranné spolupráci (DCA) s desítkami partnerů a spojenců. Ale zdaleka nejsou v tomto ohledu jedinou aktivní zemí.
Malý příklad. V roce 2015 bylo podepsáno téměř sto smluv DCA, a to mezi tak různorodými zeměmi, jakými jsou například Indonésie a Turecko, Jihoafrická republika a Libérie nebo Argentina a Rusko.
Díky tomu, že jde o rámcové a tedy velmi flexibilní dohody jen mezi dvěma aktéry, umožňují právně „zarámovat každodenní“ vzájemné obranné vztahy a usnadňují signatářům spolupráci v široké škále činností.
Dohoda mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany dnes prošla v @snemovna prvním čtení a já se těším na pokračování diskuse ve výborech. Jednali jsme dlouhé hodiny, trpělivě jsem odpovídala a reagovala na otázky. Jsem ráda, že se pro podporu DCA souhlasně vyjádřila většina hnutí… https://t.co/zi9nC5OSw6 https://t.co/ZIXMjYAQDY
Od společné koordinace obranné politiky, přes společný výzkum, vývoj nebo výrobu obranných systémů a obchod s nimi, až po společná cvičení, výměnu zpravodajských informací, výcvik jednotek nebo nasazení v případě společné obrany.
Řada zemí také využívá DCA k modernizaci svých armád, k reakci na sdílené bezpečnostní hrozby a k vytvoření bezpečnostních deštníků s podobně smýšlejícími státy. Od obav z ruské agrese přes boj proti terorismu, pirátství nebo nelegálnímu obchodu s uprchlíky, až po humanitární pomoc nebo kybernetickou obranu.
Nové globální bezpečnostní prostředí zkrátka zvýšilo poptávku po nových formách spolupráce. Nad rámec aliancí a spojenectví, ale k jejich prospěchu. Vzniká tak vzájemně provázaná síť spojenců.
Nedávný výzkum Norského institutu pro mezinárodní záležitostipoukázal, že konkrétně v kontextu NATO bilaterální obranné dohody mezi členy upravující přítomnost hostujících sil fungují jako důležitý základ pro Alianci jako celek a mimo jiné významně usnadňují kolektivní obranu v praxi. Zjednodušeně, umožňují rychlejší a účinnější vojenskou podporu v případě krize nebo války.
Dohody se pochopitelně liší podle toho, jak jednotlivé státy hrozby vnímají nebo jim čelí, a proto také partnerství mezi některými státy nabízejí při zvládání těchto hrozeb více příslibů než jiné. Řada zemí také častěji volí DCA jako prostředek ke zlepšení svých vojenských kapacit.
Česká republika byla dosud jediným členským státem NATO ve střední a východní Evropě, který bilaterální dohodu o obranné spolupráci s USAneměl. Podobnou smlouvu mají Spojené státy uzavřenou s 24 aliančními spojenci.
A vyjednávat o dohodě DCA s USA začalo ještě před vstupem do Aliance také Finsko (loni na podzim) a letos v lednu pak Švédsko, které na plnohodnotné přijetí zatím čeká.
Obranná smlouva s USA zlepší spolupráci s naším klíčovým spojencem a mám velkou radost, že prošla prvním čtením.
Děkuji každému poslanci a poslankyni, který hlasoval pro posílení bezpečnosti České republiky.
V severském kontextu následují obě země Norsko, které smlouvu DCA s Washingtonem podepsalo na jaře roku 2021 a v parlamentu pak ratifikovalo v létě 2022. Je nutné upozornit, že norská dohoda umožňuje americkým jednotkám neomezený přístup a využití čtyř stávajících norských vojenských základen.
Je už vcelku jasné, že v severských zemích se Američané nechystají budovat „na zelené louce“ vlastní rozsáhlé základny jako v Japonsku a Německu během studené války, které kromě významných ekonomických benefitů pro regiony s sebou také přinášely některé problémy spojené třeba s konzumací alkoholu příslušníků amerických sil, jejich vztahy s místními ženami či ekologickou zátěží.
Incidenty se samozřejmě mohou stát kdekoliv na světě včetně severských zemí. A právě i pro takové případy je výhodou mít DCA. Přesně totiž vymezuje, co se bude dít.
Smlouva DCA totiž právně upravuje nejen ochranu životního prostředí, provoz motorových vozidel americkými vojáky a jejich rodinami nebo třeba postavení dodavatelů amerických ozbrojených sil, ale řeší právě i otázku jurisdikce nad americkými vojáky.
A dobrým příkladem, že to funguje, může být sousední Slovensko, které smlouvu DCA s USA uzavřelo loni. Hlasité a mnohdy zcela fantaskní obavy kritiků a konspirátorů se ukázaly jako zcela liché.
Aktuální bilance na Slovensku je naprosto výmluvná:
- počet jaderných zbraní = 0
- počet znásilněných slovenských žen/dětí americkými vojáky = 0
- počet zavražděných Slováků vojáky USA = 0
- počet narušení veřejného pořádku vojáky USA = 2
- počet potrestaných výtržníků = 2
Američtí vojáci působí na Slovensku v rámci vícenárodní bojové skupiny NATO pod českým velením, kterou před rokem spojenci do země vyslali v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
A jediným zaznamenaným incidentem tam zůstává květnová potyčka opilých amerických vojáků mezi sebou v supermarketu ve Zvolenu. Ve svém volnu šli nakoupit, začali se hádat a došlo i na bitku. Nezpůsobili žádnou škodu, jen povyk.
Na místo dorazila městská policie, následně státní policie, která muže odvezla. Policie také posléze rozhodla, že nebudou vznesena žádná obvinění a vojáky propustila. Vojáci byli kvůli svému chování odvolání ze svých funkcí na Slovensku a čeká je další disciplinární řízení. Americká ambasáda se za incident omluvila.
Na dalších stránkách rozebíráme jednotlivé argumenty podrobně.
1. Česko nepřijde o svou suverenitu
DCA je klasickou mezinárodní smlouvu uzavřenou mezi dvěma suverénními státy. Její schválení podléhá souhlasu české vlády, Parlamentu ČR i následné ratifikaci prezidentem republiky. DCA je schvalována za podmínek stanovených Ústavou ČR.
2. Jako zvací dopis Sovětům? Zrůdné
Přirovnávat dohodu DCA ke „zvacímu“ dopisu (zřejmě několik verzí) k intervenci vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 a následné okupaci Československa je směšné, protože jde o něco zcela neporovnatelného.
Předně, tehdejší dopis komunistických pohlavárů s výzvou Sovětskému svazu k pomoci všemi prostředky proti údajné hrozící kontrarevoluci v Československu, který posloužil Moskvě jako záminka k invazi, byl patrně vlastizradou i podle tehdejších socialistických zákonů.
Za druhé, přítomnost sovětských vojsk byla okupací a za třetí si vyžádala 137 životů československých občanů a přes 500 zraněných.
Napravujeme to, co jsme jako členská země NATO měli mít už dávno – obrannou smlouvu se Spojenými státy americkými, která upravuje a vylepšuje spolupráci mezi zeměmi. Z východního křídla aliance jsme poslední země, která smlouvu nemá.
Je to smlouva, která je výhodná a Sněmovna ji… https://t.co/jPKcqZ5YHK
Proto srovnávat přítomnost těchto vojsk s přítomností spojeneckých amerických vojáků, kteří by nás právě před sovětskými respektive ruskými vojáky chránili, je naprosto zcestné. Je to tak absurdní, jako udělit současně na stejném pódiu vyznamenání vrahovi a policistovi, který zločince dopadl.
A jen tak pro připomenutí, o zvacím dopisu komunistických bossů se veřejnost dozvěděla až v roce 1992. Byl tajně sepsán, tajně doručen a uložen. Nikdy o něm nikdo nediskutoval v parlamentu ani na veřejnosti. A taky se o něm tehdy nikdy nemohly šířit dezinformace.
Následná Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky z října 1968 pak byla jen kusem papíru, který měl sovětskou invazi legitimizovat.
Z jejího znění mrazí dodnes: „…zůstává dočasně na území Československé socialistické republiky za účelem zajištění bezpečnosti zemí socialistického společenství před sílícími revanšistickými snahami západoněmeckých militaristických sil“.
3. Na co další smlouvu?
Odpůrci o DCA tvrdí, že je zbytečná, protože Česko už před lety přistoupilo k jiné dohodě mezi členskými zeměmi NATO o statutu jejich ozbrojených sil. Takzvaná smlouva SOFA, podepsaná v roce 1951, je mnohostrannou mezinárodní smlouvou, k níž ČR přistoupila po svém vstupu do Aliance.
Sama o sobě upravuje právní postavení ozbrojených sil států NATO na území jiných členských států. A sama také předpokládá, že si členské státy mezi sebou mohou některé záležitosti podrobněji upravit a bilaterálními dohodami doplnit a zpřesnit.
Ačkoliv je SOFA dobrým a již dlouhá léta platným základem pro obrannou spolupráci v rámci NATO, je pro obě strany výhodné nastavit si obrannou spolupráci nad její rámec a podrobněji.
A právě DCA s USA upravuje i ty oblasti, kterým se SOFA nevěnuje. Jde například o právní postavení dodavatelů amerických ozbrojených sil, ochranu životního prostředí a mnoho dalších včetně zpřesnění jurisdikce nad americkými vojáky působícími v Česku.
4. Žádné jaderné zbraně
Strašení, že Američané na českém území budou skladovat zbraně hromadného ničení, je opět z říše fantazie. Smlouva DCA k ničemu takovému neslouží.
Rozmístění jaderných zbraní USA v Evropě je dáno dlouhodobě v souladu s jadernou politikou NATO už z dob studené války a neexistuje žádný předpoklad, že by se jaderném odstrašení Aliance něco měnilo. Dosavadní podoba je považována za funkční a zcela dostatečnou.
Sněmovna, 28.6., hlasování č. 103.
Dohoda ČR- USA o spolupráci v obraně prošla prvním čtením. Všichni přítomní poslanci SPD hlasovali pro zamítnutí dohody a také tři hlasy za ANO: B. Peštová, M. Balaštíková a M. Novák.
Ještě musí projít 2. čtením, potom Senát a p. prezident.
V současnosti mají Američané uloženy jaderné zbraně v řádech desítek kusů v Belgii, Itálii, Německu, Nizozemsku a Turecku. Tady ovšem jde o součást aliančního konceptu zvaného „Nuclear Sharing“ tedy sdílení jaderných kapacit. Zbraně jsou rozmístěné se souhlasem přijímajících států a v případě ohrožení mohou být bojové letouny těchto zemí vyzbrojeny americkými zbraněmi.
Rozmístění jaderných zbraní na území ČR ani dalších zemí východního křídla NATO se nepředpokládá a USA ani nic takového nenavrhují. Nic na tom nemění ani údajně plánované rozmístění ruských taktických jaderných zbraní v Bělorusku.
Česká republika je navíc vázaná smlouvou o nešíření jaderných zbraní.
5. O stavbu základny nejde
USA neplánují v Česku vybudovat žádnou novou vojenskou základnu. Právě proto je v příloze dohody seznam konkrétních existujících českých vojenských zařízení a prostorů, které v případě potřeby a po dohodě mohou Američané využít.
Jen pro připomenutí, v Maďarsku od roku 2019 nevznikla žádná, na Slovensku od loňska také nic a v Polsku, které přitom o stálou americkou základnu na svém území dokonce otevřeně usiluje, také žádná.
Dohoda DCA nijak nepovede ani ke stálé přítomnosti amerických vojáků. A na vysvětlenou. To že američtí vojáci ve větším počtu působí v Polsku i na Slovensku už více jak rok, je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu a společnou reakcí všech zemí NATO posílit obranu svého východního křídla právě před ruskou hrozbou.
Exciting news! The Senate Committee on Foreign Relations, Defense, and Security has just recommended the ratification of the Defense Cooperation Agreement (DCA) between and ! This agreement will strengthen military cooperation between Czech Armed Forces and the U.S. Armed… https://t.co/4bRfp98CEo https://t.co/I28aUnV53Y
Zcela na místě je navíc otázka, proč by USA budovaly své základny na českém území, když jen pár hodin cesty autem od českých hranic mají už po dekády svou největší evropskou základnu Grafenwöhr v Bavorsku pro 50 tisíc vojáků a kus dále pak obří leteckou základnu Ramstein.
Ano, Spojené státy v předchozích letech vybudovaly nebo spolumodernizovaly několik základen v nových spojeneckých zemích. Konkrétně v Bulharsku a Rumunsku. O ty ale obě země samy požádaly.
Bulharsko požádalo už v roce 2006 právě prostřednictvím smlouvy DCA o zřízení a spoluprovozování dvou leteckých základen, výcvikového střediska a logistického centra.
Rumunsko se nejprve po anexi Krymu samo přihlásilo k umístění základny protiraketové obrany, aby posléze rozšířilo spolupráci s Američany na tři základny. Ty ale stejně jako v Bulharsku zůstávají pod národním velením.
6. K uzavření dohody nás USA nenutí
Nikdo ČR k uzavření dohody nenutí, naopak. Vyjednávání o znění smlouvy iniciovala Česká republika. I další spojenci z NATO, například Norsko, Slovensko nebo Maďarsko, uzavřeli smlouvu DCA s USA teprve nedávno. A třeba Dánsko začalo o smlouvě s Washingtonem vyjednávat letos.
Konečné rozhodnutí České republiky je suverénní a nevynucené. Pokud se Parlament ČR rozhodne, že dohodu nepřijme, dohoda neplatí.
Dohoda má usnadnit působení amerických sil na českém území. A v tomto ohledu je důležité připomenout, že američtí vojáci na českém území působí, přelétají ho nebo jím projíždějí nejméně od roku 1994, kdy Česká republika přistoupila k aliančnímu programu Partnerství pro mír. Tedy dávno, než se v roce 1999 stala členským státem NATO. A nejen američtí.
Pokud odpůrci dohody nyní argumentují, že nestrpí na českém území žádné zahraničí vojáky, mají trochu zpoždění. Jen za posledních pět let v Česku totiž proběhlo přes 200 vojenských cvičení a zapojilo se do nich celkově na 15 tisíc zahraničních vojáků včetně Američanů.
Ano, američtí vojáci v Česku už řadu let cvičí a pobývají zde.
A podobné je to s přelety, průjezdy nebo s přistáními. Za pět let ministerstvo obrany eviduje přes 43 000 vojenských přeletů, z toho 30 000 amerických, přes 5 300 průjezdů po silnici nebo železnici. Na českém území se tedy za tu dobu pohybovalo nejméně 40 000 zahraničních vojáků a 12 000 kusů techniky.
7. Česko nepřijde o kontrolu nad územím
Zcela nesmyslné je tvrzení, Česko přijde o kontrolu nad částmi svého území či nad některými letišti nebo vojenskými základnami, protože je budou využívat Američané.
DCA určuje zařízení a prostory, které budou moci američtí vojáci využívat v případě plnění úkolů na území ČR. Na konkrétním působení amerických vojáků v těchto prostorech a zařízeních se obě strany vždy předem dohodnou (případ od případu) a stanoví jeho jasné podmínky.
Všechny budovy, zařízení a pozemky zůstanou i nadále ve vlastnictví ČR. Budou využívány Armádou ČR a americkými vojáky společně. Na základě domluvy pak mohou být určité části využívány výlučně americkými ozbrojenými silami, a to za přesně stanovených podmínek. Pokud si Američané třeba na některém letišti zřídí sklad náhradních dílů nebo nějaké komunikační centrum, pořád půjde o území či prostory české armády.
US-Finnish defense pact could bolster Nordic F-35 footprint.
U.S. forces could gain access to a number of military bases near Russian borders if ongoing negotiations with Finland on a Defense Cooperation Agreement (DCA) prove successful.
https://t.co/QNacCDYA2E
Ve smlouvě je předem vyjmenováno konkrétně 11 vojenských zařízení, kde mohou Američané působit, ale opět po předchozí dohodě. Jde o letecké základny u Čáslavi, Náměstí nad Oslavou a v Pardubicích. Na všech třech už američtí vojáci opakovaně mnohokrát působili.
Dále pak Logistické centrum na letišti v Mošnově, jehož výstavba se teprve připravuje. I tady, na mošnovském letišti už opakovaně američtí vojáci působili. Naposledy jen před pár týdny zkušebně na dráze dosedl americký bezpilotní letoun Reaper, jako zřejmě na prvním civilním letišti v Evropě. Předtím také například v rámci cvičení americké bombardéry B-52 nebo celá řada transportních letounů či strojů pro doplňování paliva za letu.
Logickými místy, kde budou moci američtí vojáci působit, jsou samozřejmě vojenské výcvikové prostory - Hradiště, Libavá, Politice a Březina. A pak také tři vojenské posádky, které rovněž Američané v minulosti mnohokrát využili na například při průjezdech vojenských konvojů na cvičení do Pobaltí. Jde o posádky Vyškov, Rančířov a Stará Boleslav.
8. Američané nemohou poslat vojáky jen tak
Tvrzení odpůrců, že dohoda DCA je pouze záminkou k tomu, aby Spojené státy mohly na území České republiky okamžitě a libovolně rozmístit své vojáky, je zcela nepravdivá.
DCA totiž neposkytuje USA žádné automatické oprávnění do Česka vojáky vyslat. K tomu bude vždy potřeba samostatné schválení českým parlamentem podle článku 43 Ústavy. Na tom DCA nic nemění. O pobytu zahraničních vojáků vždy musí rozhodovat parlament, stejně jako doposud.
A to, že smlouva DCA nijak předem neupravuje počty amerických vojáků, kteří by mohli na české území působit, je jen důkazem předchozího. Žádný americký voják sem nikdy nepřijede bez toho, aniž by obě komory parlamentu odsouhlasily mandát.
Desetiletá platnost smlouvy DCA je zcela běžná. Jen pro připomenutí, v Česku (konkrétně ve Vyškově) dlouhodobě působí zhruba třicetičlenný výcvikový tým britských vojáků (BMATT). Jejich mandát pravidelně prodlužují po pěti letech senátoři a poslanci včetně těch z SPD, kteří proti smlouvě DCA s USA nejhlasitěji křičí.
9. Američtí vojáci si nemohou dělat cokoliv
Američtí vojáci si českém území nebudou moci dělat cokoli bez právní odpovědnosti, jak šíří řada dezinformátorů. Naopak.
Již zmiňovaná a platná smlouva NATO SOFA obsahuje pravidla pro rozdělení jurisdikce nad vojáky na cizím území mezi vysílající a hostitelský stát, tedy i nad americkými vojáky v ČR. Stanovuje, že pokud tito vojáci v hostitelské zemi způsobí v souvislosti se svou službou trestný čin, jurisdikci nad nimi si ponechává vysílající země.
Poslanec SPD, pan Kobza, s nadšením zkoumal v UdK politické dno a přirovnával obrannou smlouvu s USA k Varšavské smlouvě a “smlouvě Protektorátu s Wehrmachtem“. Jeho intelektuální akrobacie je ohromující! Gratuluji, našel politické dno hlubší než Mariánský příkop. Skvělá práce!
Smlouva DCA ale jde nad její rámec a pravidla zpřesňuje. Žádný příslušník amerických ozbrojených sil na území České republiky tak nebude beztrestný. Podle SOFA i DCA se bude působnost českých soudů vztahovat na americké vojáky zejména v případech, kdy se dopustí trestného činu vůči občanu ČR.
Je vždy a zcela na uvážení české strany, zda si ponechá jurisdikci nad americkým vojákem, který je podezřelý ze spáchání trestného činu. Pokud by americký voják v ČR spáchal trestný čin mimo výkon služby, Česko může Spojené státy požádat o jeho postavení před české soudy. USA takovému požadavku na základě DCA vyhoví.
10. Neobsahuje závazky o společné obraně
Smlouva DCA s USA žádné závazky společné obraně neobsahuje a ani obsahovat nemá. Není pro to žádný důvod a ani to není její účel.
Ten plní samotná Washingtonská smlouva, tedy zakládající smlouva NATO a DCA je pouze jedním z nástrojů, jak Washingtonskou smlouvu a s ní spojený závazek kolektivní obrany v praxi co neúčinněji realizovat.
11. Ano, smlouva je asymetrická
Česká DCA stejně jako všechny další obdobné dohody, které mají evropské země s USA uzavřeny, je co do výkladu asymetrická. Tedy, že upravuje pobyt amerických sil na českém území, ale nikoliv recipročně pobyt českých vojáků na americkém území. Není k tomu žádný důvod ani potřeba.
Dohoda je uzavřena s cílem usnadnit a zefektivnit působení amerických ozbrojených sil v Evropě. Jsou to americké ozbrojené síly, které jsou hlavním pilířem společné obrany v rámci NATO, tvoří páteř aliančních obranných plánů a samotná jejich přítomnost v Evropě má významný odstrašující potenciál.
Je to právě armáda USA jako nejsilnější armáda světa, která je připravena se znovu postavit na obranu Evropy, jako v první i druhé světové válce.
Obrana Evropy je primárním úkolem Severoatlantické aliance. V jakémkoli scénáři kolektivní obrany pod hlavičkou NATO by dominantní roli sehrály právě americké ozbrojené síly, které v Evropě už působí nebo by byly na kontinent rychle vyslány.
I přes odpůrce, kteří se usilovně snažili tuto smlouvu zamítnout a přesvědčit veřejnost o tom, že nás obranná dohoda ohrožuje, jsem rád, že po dlouhém jednání ve @snemovna prošla prvním čtením.
Jako zpravodaj budu nadále pracovat, aby byla schválena. Bezpečnost na prvním místě. https://t.co/JifZ4gamQf
Americká přítomnost v Evropě je hlavní zárukou bezpečnosti. Už po desítky let. Ostatně důkazem může být fakt, že od vstupu Česka v roce 1999 se NATO rozšířilo o dalších 15 zemí.
Vyžadovat, aby recipročně mohli v USA působit čeští vojáci, je z tohoto důvodu nesmysl. Proč? Evropští vojáci v USA cvičí, ale jejich nasazení k obraně USA se nepředpokládá a je absurdní. Těžko si představit, jak milionovým ozbrojeným silám spěchají na pomoc čeští vojáci třeba kvůli ochraně hranic.
12. Půjde o běžný vojenský materiál
DCA umožní Spojených státům umisťovat a skladovat svůj obranný materiál na území České republiky a mít k němu přístup. Takové skladování však bude vždy předem oznámeno české straně a bude s ní koordinováno.
Jde o běžný vojenský materiál, od náhradních dílů, techniky, paliva, munice či dalšího vybavení.
Obranný materiál bude moci být umístěn pouze v dohodnutých zařízeních a prostorách, které budou nadále českými vojenskými prostory. Podle DCA musí Spojené státy respektovat suverenitu a právní závazky České republiky, které se týkají též zákazu šíření zbraní hromadného ničení a dalších mezinárodně zakázaných zbraní a prostředků.
Pokud by přesto Američané chtěli něco takové v Česku uskladnit, šlo by o porušení smlouvy, což by ovšem rozhodně nebylo v zájmu americké strany.
13. Ano, bez cel, daní a víz
Při možném působení na českém území budou Američané osvobození od cel a daní. Jde o standardní úpravu. Daně platí doma v USA a v Česku budou v rámci mise.
Stejně tak by bylo přinejmenším neslušné požadovat od Američanů „nájem“ za prostory, které případně využijí a upraví na své základy. Proč? Je to, jako by chalupník při požáru vlastního stavení chtěl po hasičích zaplatit spotřebovanou vodu z jeho přípojky.
Mimochodem Spojené státy přispívají na kolektivní obranu daleko nejvíce ze všech členských států Aliance.
A tolik diskutovaný problém, že američtí vojáci nebudou potřebovat víza, je opět zcela lichá. Pro vstup do České republiky nemusejí mít víza už nyní, stejně jako další spojenečtí vojáci. Otázku totiž řeší dávno zmiňovaná smlouva SOFA.
tisknout 
