„Obáváme se, že by Moskva mohla na Ukrajině provést operaci pod falešnou vlajkou, možná s chemickými zbraněmi,“ řekl Stoltenberg před středeční mimořádnou schůzkou ministrů obrany NATO.
Ta se bude věnovat situaci na Ukrajině a možnostem jak spojenci mohou dále Kyjevu pomoci s obranou. Připojí s k nim ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov a také představitelé partnerských zemí - Gruzie, Finska a Švédska.
Stoltenberg upozornil, že celé měsíce spojenci poukazovali na dlouhý seznam ruských lží. „Tvrdili, že neplánovali invazi na Ukrajinu. Ale udělali to. Tvrdili, že stahují své jednotky. Ale poslali jich ještě víc. Tvrdí, že chrání civilisty. Ale zabíjejí je,“ řekl s tím, že nyní Moskva přišla s absurdním tvrzením o údajné existenci tajných biologických laboratořích a chemických zbraních na Ukrajině. „To je jen další lež,“ dodal.
Stoltenberg ocenil, že spojenci poskytli Kyjevu značné množství zbraní a dalšího vojenského vybavení včetně protitankových střel, dronů, munice a paliva.
Očekává, že ministři obrany ve středu přislíbí další pomoc.
V Evropě je už 100 tisíc amerických vojáků
Na dotaz, zda není pro NATO pravý čas zasáhnout vojensky, Stoltenberg konstatoval, že si nikdo nepřeje rozšíření konfliktu. Primárním úkolem Aliance je podle něj chránit členské země a proto spojenci výrazně posilují vojenskou přítomnost na východní hranici.
„V Evropě je sto tisíc amerických vojáků. A kolem čtyřiceti tisíc pod přímým velením NATO, většinou ve východní části Aliance,“ řekl. Upozornil, že USA už v současnosti rozmisťují výkonné protivzdušné systémy Patriot v Polsku a Nizozemsko a Německo připravují jejich nasazení na Slovensku.
„To vše vysílá nezaměnitelnou zprávu. Útok na jednoho spojence se setká s rozhodnou reakcí celé Aliance,“ uvedl v reakci na nedávné ruské ostřelování ukrajinského Javoriva, které leží jen pár desítek kilometrů od polských hranic.
Ruská invaze na Ukrajinu a běloruská asistence podle něj vytvářejí na evropském kontinentu novou bezpečnostní realitu. To si podle něj vyžádá obnovení silné vojenské pozice.
Ministři obrany proto ve středu projednají další konkrétní opatření, která by mohla zahrnovat rozmístění podstatně početnějších pozemních sil na východním křídle, vyšší připravenost jednotek a významné navýšení počtu rozmístěných bojových letounů i plavidel.
Podle Stoltenberga spojenci budou jednat rovněž o posilování integrované protivzdušné a protiraketové obrany, vyztužení kybernetické obrany a uskutečnění většího počtu masivnějších vojenských cvičení.
„Velké posílení naší obrany bude vyžadovat výrazné zvýšení investic,“ řekl Stoltenberg a vyzval všechny členské země NATO, aby na obranu vynakládaly minimálně 2 % HDP. „Musíme udělat víc. Musíme tedy také více investovat,“ dodal.
Ukrajina se členem nestane, řekl Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes znovu Alianci vyzval k uzavření nebe nad Ukrajinou. Připustil však, že k vytvoření bezletové zóny spojenci patrně nepřikročí.
„Ukrajina si v současné době nečiní nárok na aktivaci článku 5 smlouvy NATO. Vždy říkáme, že naše nebe musí být chráněno stejným způsobem jako nebe Aliance, ovšem chápeme, že vždy existuje nějaké ale,“ řekl Zelenskyj během videoschůzky s představiteli zemí vojenské skupiny JEF (Joint Expeditionary Force), kterou tvoří alianční členové Británie, Dánsko, Estonsko, Island, Lotyško, Litva, Nizozemsko, Norsko a partnerské Švédsko a Finsko.
Podle Zelenského už bylo Kyjevu dáno na vědomí, že politika „otevřených dveří“ se Ukrajiny netýká. „Je jasné, že Ukrajina není členem NATO, my to chápeme. Roky jsme slýchali o otevřených dveřích, ale nyní jsme také slyšeli, že se dovnitř nedostaneme, a to si musíme přiznat,“ prohlásil.
Ruská invaze podle jeho slov zničila vše, co udržovalo bezpečnost v regionu i mezinárodní bezpečnost. „Váhu organizací, ve které jsme všichni doufali. Sílu mezinárodních úmluv. Zpochybnilo to také nejmocnější alianci světa – NATO,“ řekl Zelenskyj a vyzval Západ k dodávkám dalších zbraní.
„Víte, jaké zbraně potřebujeme. Víte, jakou ochranu potřebujeme. Víte, že potřebujeme letadla. Bez vašeho úsilí by to pro nás bylo nesmírně obtížné. Jsme vám vděční, ale pochopte: potřebujeme víc,“ prohlásil.
Ukrajinští obránci podle něj sice posílají zpět do boje ruskou techniku, kterou ukořistí, ale to nestačí, protože „na jeden ukrajinský tank připadá sto ruských a na jednoho ukrajinského vojáka až třicet okupantů“.