Summit NATO 2023
Aliance formuje novou bojovou skupinu pro rozmístění na Slovensku. Tamější parlament už v úterý schválil nasazení nejvýše 2 100 zahraničních vojáků v zemi. Kromě až 600 českých vojáků by v ní měly působit jednotky z USA, Polska nebo Slovinska.
Nizozemsko a Německo chtějí na Slovensku vyslat výkonné protivzdušné systémy Patriot.
Podle ministryně Černochové má ale Berlín zájem vyslat do skupiny víc vojáků, než kolik jich může podle mandátu na Slovensku být. Jednou v možností tak je, že by část německých posil působila v Česku.
Mit Entschlossenheit & Stärke hat die #NATO auf die russischen Aggressionen geantwortet. Jetzt geht es um weitere glaubwürdige Abschreckung mit dem, was dafür erforderlich ist, um die Ostflanke zu stärken. wird sich auch in der engagieren, so Ministerin Lambrecht: https://t.co/Gf5ejjssXm
„Jedna z variant, která je teď na stole je, že by část toho německého zastoupení, byla někde na území České republiky,“ potvrdila Černochová po jednání ministrů agentuře ČTK.
Pobyt německých vojáků v zemi by podle ministryně nejprve musely schválit obě komory českého Parlamentu.
Více stíhaček, ponorek a letadlových lodí
Ministři obrany NATO potvrdili, že budou nadále pomáhat Ukrajině dodávkami zbraní, ale také humanitárně a finančně. K jednání se během dne připojil na dálku také ukrajinský ministr Oleksij Reznikov.
Bezletová zóna, letecký most nebo drony? Co poslat Kyjevu a nerozběsnit Putina |
Kyjev opakovaně žádá o dodávky stíhaček nebo vytvoření bezletové zóny, to však spojenci nadále odmítají s tím, že by to Alianci vtáhlo do přímé války s Ruskem.
„Zůstáváme jednotní v naší podpoře Ukrajiny,“ uvedl po jednání řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Analytici soudí, že od zahájení invaze poskytly členské země Kyjevu přes 20 tisíc protitankových a dalších zbraní.
V dalších dodávkách budou státy pokračovat i přes ruské hrozby, že by se dodávky mohly stát terčem útoků. Podle nizozemské ministryně obrany Kajsy Ollongrenové „má Ukrajina právo se bránit“.
Podle litevského ministra obrany Arvydase Anušauskase musí být Rusko potrestáno a Ukrajině musí být poskytnuta veškerá možná pomoc a perspektiva členství v EU. „Putin a jeho generálové přešli k taktice teroru - masové vraždění ukrajinských civilistů vojenskými prostředky,“ prohlásil.
We’re here to send a strong, united message to the world: We stand with the brave people of Ukraine and their legitimate, democratically elected government. And we condemn Russia’s unprovoked invasion. #WeAreNATO #StandWithUkraine https://t.co/w3W502coJB
Šéf NATO Jens Stoltenberg upozornil, že Aliance se musí rychle přizpůsobit nové realitě vyvolané ruskou invazí. Ministři proto pověřili vojenské velitele, aby připravili plány na další posílení východního křídla pro odstrašení Ruska.
„Nesmíme se bát, musíme zůstat klidní, protože Putin by rád viděl, že se všichni bojí,“ vyzval estonský ministr obrany Kalle Laanet.
Podle Stoltenberga bude posílení vojenské přítomnosti na východě „podstatné a dlouhodobější“ a ve všech doménách, tedy na zemi, ve vzduchu, na moři ve vesmíru a v kyberprostoru. Moskva podle něj uvidí více letounů, úderných letadlových lodí i ponorek.
„Putin chtěl rozdělit NATO, ale narazil na jednotnou Alianci,“ prohlásil Stoltenberg.
Americký prezident Joe Biden poté oznámil další balík pomoci Ukrajině v hodnotě 800 milionů dolarů. Spojené státy poskytnou Kyjevu zbraně, munici, drony i vysoce přesné protiletadlové střely.
Další dodávku vojenského materiálu za více než 700 milionů korun ve středu schválila také česká vláda. Po jednání kabinetu to bez podrobností potvrdil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
tisknout 
