„Ukrajinci inspirovali svět hrdinným odporem k brutální dobyvatelské válce Ruska,“ uvedli lídři třicítky ve společném prohlášení.
Spojenci podle Stoltenberga na mimořádném summitu hlav států a premiérů souhlasili s dalším vojenským posílením východní hranice NATO. Rozmístí další čtyři vícenárodní bojové skupiny na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.
NATO už posílilo svou přítomnost na východních hranicích od Baltského až po Černé moře na zhruba 40 tisíc vojáků a Spojené státy navýšily svou vojenskou přítomnost na 100 tisíc.
Obecně se očekával příslib další vojenské pomoci Ukrajině včetně ochranných prostředků proti chemickému útoku. A ten přišel.
„Výsledkem summitu je podpora Ukrajiny, a ne nějaká akce, kterou by se Aliance zapojila přímo do konfliktu. Je potřeba pomáhat, jak to jde,“ řekl premiér Petr Fiala. Nastínil, že i vhodnými dodávkami zbraňových systémů lze Kyjevu pomoci například nad Ukrajinou vytvořit určitou „bezletovou zónu“.
Například Británie oznámila dodávky dalších tisíců vyspělých protitankových střel a podobně také partnerské Švédsko.
Britský premiér Boris Johnson potvrdil, že kromě již dodaných čtyř tisíc protitankových střel NLAW a Javelin poskytne Spojené království Ukrajině dalších šest tisíc střel, včetně vysokorychlostních protivzdušných systémů Starstreak.
„Vladimir Putin na Ukrajině již selhává. Ukrajinský lid se ukázal jako mimořádně statečný a houževnatý při obraně své vlasti tváří v tvář nevyprovokovanému útoku,“ vzkázal Johnson.
„Poskytujeme Ukrajině také pokročilé systémy protivzdušné obrany, protitankové zbraně, munici a palivo,“ poznamenal Stoltenberg.
Lídři NATO včetně amerického prezidenta Joea Bidena se sešli přesně měsíc od zahájení ruské agrese. Jednomyslně odsoudili ruskou invazi a požadují potrestání válečných zločinů. Slíbili další humanitární, finanční i vojenskou pomoc.
„Nemohu hovořit podrobně o konkrétních systémech, které poskytujeme, ale mohu ujistit, že spojenci dělají vše, co mohou, aby pomohli Ukrajině se ubránit,“ konstatoval Stoltenberg. Výslovně zmínil například bojové drony, které se ukázaly v boji proti ruským invazním vojskům jako velmi efektivní.
Mezi hlavní body schůzky, na které Česko zastupoval premiér Fiala, patří také určitý reset aliančního odstrašení a budování obrany z dlouhodobého hlediska. To podle Stoltenberga bude vyžadovat urychlení výdajů na obranu.
„Hlásíme se k tomu závazku a chceme dosáhnout výdajů 2 procent HDP na obranu,“ uvedl po jednání Fiala.
Vzkazy NATO do Ruska: žádné chemické zbraně, jadernou válku nikdo nevyhraje |
„Aktivně se budeme podílet na posilování východní křídla Aliance,“ konstatoval s tím, že čeští vojáci budou velet nové vícenárodní bojové skupině na Slovensku. Poslanecká sněmovna shodou okolností dnes potvrdila mandát, že armáda může na Slovensko vyslat až 650 vojáků.
„Putin již překročil červenou linii barbarství a nyní je na NATO, aby zvážilo, co ještě můžeme udělat, abychom pomohli obyvatelům Ukrajiny se bránit,“ prohlásil britský premiér Johnson.
Spojenci znovu důrazně varovali Moskvu, že jakékoli použití chemických zbraní zásadně změní povahu konfliktu, bude nehorázným porušením mezinárodního práva a přinese dalekosáhlé a vážné důsledky.
Šéf Aliance odmítl spekulovat, zda by to vtáhlo NATO do konfliktu s Ruskem, pouze zopakoval, že Aliance je připravena bránit všechny své členy.
„Jaká rozhodnutí dělají v Moskvě, o tom nebudu dále spekulovat,“ vyhnul se Stoltenberg dotazu, jaký má názor na duševní zdraví ruského prezidenta Vladimíra Putina.
Spojenci jsou nicméně připraveni poskytnout Ukrajině také vybavení pro ochranu před zbraněmi hromadného ničení. Od chemických, přes biologické až po jaderné zbraně.
„Sledujeme ruskou rétoriku a vidíme, že se Rusko snaží předem obvinit Ukrajinu i NATO z výroby takových látek,“ řekl Stoltenberg s tím, že se už několikrát ukázalo, že si tak Rusko připravuje půdu, aby takové zbraně samo použilo.
Bezletová zóna nad Ukrajinou rozděluje experty. Nutný krok i risk, tvrdí |
S lídry NATO se na dálku spojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který opakovaně požaduje vytvoření bezletové zóny či poskytnutí stíhaček.
Ve videoprojevu na summitu varoval, že Rusko má v plánu jít dál a zacílí podle něj na východní státy Aliance. „Rusko chce jít dál – proti východním zemím NATO, s jistotou proti baltským zemím, proti Polsku,“ uvedl v předem natočeném projevu. Prezidentům a premiérům třiceti zemí řekl, že Ukrajina potřebuje bojové letouny, tanky, lepší protivzdušnou obranu a protilodní střely.
„Máte nejméně 20 tisíc tanků. Ukrajina požádala o darování nebo prodej jednoho procento z nich. Ale ještě jsme nedostali jasnou odpověď,“ uvedl.
Už před jednáním vyzval jednáním představitele západních zemí, které se v Brusel scházejí na úrovni NATO, EU a G7, aby se odhodlaly „vážné krokům“ na pomoc Kyjevu v boji proti ruské invazi.
„Na těchto třech summitech se ukáže, kdo je náš přítel, kdo je náš partner a kdo nás zaprodal a zradil,“ uvedl Zelenskyj ve videoposelství zveřejněném ve čtvrtek brzy ráno.
Většina členů NATO se však stále nechce angažovat přímo na Ukrajině v obavách z rozpoutání celosvětového konfliktu. Podle Stoltenberga kroky jako zřízení bezletové zóny nebo Polskem navrhovaná mírová mise nejsou na stole, protože Aliance se chce vyhnout přímému střetu s Ruskem, který by přinesl ještě více obětí než válka na Ukrajině.
Spojené státy během jednání v Bruselu avizovaly, že se spojenci pracují na podpoře Ukrajiny protilodními střelami. S odkazem na vysokého představitele americké administrativy to uvedla agentura AP.
„Začali jsme se spojenci konzultovat poskytnutí protilodních střel Ukrajině,“ uvedl úředník na okraj summitu NATO.
„NATO poskytuje Ukrajině bezprecedentní podporu a pomáhá jí bránit se. Spojenci rovněž uvalují na Rusko bezprecedentní sankce, aby zabránily a snížily schopnost Ruska financovat tuto válku proti Ukrajině. A také se samozřejmě staráme o to, abychom byli připraveni chránit a bránit všechny spojence,“ uvedl šéf Aliance Stoltenberg.
Tomu dnes summit kvůli ruské invazi na Ukrajinu prodloužil mandát v čele Aliance o další rok až do září 2023.
Aliance podle Petra Fialy bere poselství ukrajinského prezidenta nesmírně vážně. Prostor například pro mírovou misi, navrhovanou Polskem, ale podle něj v tuto chvíli není a taková otázka ani nebyla na summitu detailně diskutována. Rozsah pomoci je Ukrajině je podle Fialy poměrně velký, ale Ukrajina si zaslouží ještě více.
„Naprosto tomu volání ukrajinského prezidenta rozumím a vím, že jestli jim může v těchto dnech něco pomoci, tak jsou to dodávky vojenské techniky,“ konstatoval.