„Prezident Biden znovu potvrdil závazek Spojených států v oblasti kolektivní obrany podle článku 5 Severoatlantické smlouvy a zdůraznil jeho závazek k posílení transatlantické bezpečnosti, „ uvedl v oficiální prohlášení k telefonátu Bílý dům.

Biden šéfovi NATO potvrdil, že má zájem konzultovat a spolupracovat se spojenci v celé řadě společných bezpečnostních problémů, včetně Afghánistánu, Iráku nebo přístupu Ruska.

Stoltenberg novému americkému prezidentovi blahopřál k inauguraci, kterou označil za začátek nové kapitoly Aliance. Dohodli se, že budou společně pracovat na přípravě summitu NATO v Bruselu, který se uskuteční později v tomto roce. Shodli se také na nutnosti udržet tempo zvyšování výdajů na obranu.

Právě výdaje na obranu byly v uplynulých letech důvodem napjatých vztahů mezi některými spojenci. Bidenův předchůdce Donald Trump kritizoval evropské členy

Aliance, že nedávají na obranu dost a tvrdě tlačil na zvyšování výdajů. Hrozil, že by Spojené státy v případě napadení některého člena NATO nemusely přispěchat na pomoc.

Jan Havranek @JanHavranek2

Spolu s Joe Bidenem se do transatlantických vztahů vrací i určitá předvídatelnost. V telefonátu s generálním tajemníkem potvrdil závazek ke kolektivní obraně NATO. Ta je velkou zárukou naší bezpečnosti. Zároveň nám to ale připomíná i naše závazky. Buďme dobrými spojenci.⚔️ https://t.co/j96nZocmdY

27. ledna 2021 v 8:12, příspěvek archivován: 27. ledna 2021 v 11:08

oblíbit retweet odpovědět

Stoltenberg už dříve uvedl, že v osobě Bidena vidí určitou naději na případné zlepšení vztahů s Ruskem ale i uvnitř Aliance. Biden má podle něj očividně zájem posílit obrannou spolupráci a zároveň být politikem, který skutečně věří v kolektivní obranu a spolupráci Severní Ameriky a Evropy.

Shodou okolností ve stejný den Biden telefonicky hovořil i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dohodli se na rychlém prodloužení americko-ruské smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze vyprší 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1 550 na každé straně.

Podle Bílého domu ale prezidenti řešili také situaci na Ukrajině, zásahy proti demonstrantům v Rusku, případ otravy ruského opozičníka Alexeje Navalného i prosincový hackerský útok na americké úřady.