Náš závazek k obraně Evropy platí, telefonoval Biden spojencům

Vydáno 27.01.2021
Americký prezident Joe Biden v telefonátu s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem potvrdil závazek Spojených států ke kolektivní obraně spojenců. Zároveň zdůraznil význam společných hodnot, konzultací a schopností k posílení politiky odstrašení a boji proti novým a vznikajícím hrozbám, včetně změny klimatu nebo globální zdravotní bezpečnosti.  

Joe Biden a Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

„Prezident Biden znovu potvrdil závazek Spojených států v oblasti kolektivní obrany podle článku 5 Severoatlantické smlouvy a zdůraznil jeho závazek k posílení transatlantické bezpečnosti, „ uvedl v oficiální prohlášení k telefonátu Bílý dům.

Biden šéfovi NATO potvrdil, že má zájem konzultovat a spolupracovat se spojenci v celé řadě společných bezpečnostních problémů, včetně Afghánistánu, Iráku nebo přístupu Ruska.

Smlouva o raketách z Prahy vyprší za pár dní, varoval šéf NATO

Stoltenberg novému americkému prezidentovi blahopřál k inauguraci, kterou označil za začátek nové kapitoly Aliance. Dohodli se, že budou společně pracovat na přípravě summitu NATO v Bruselu, který se uskuteční později v tomto roce. Shodli se také na nutnosti udržet tempo zvyšování výdajů na obranu.

Právě výdaje na obranu byly v uplynulých letech důvodem napjatých vztahů mezi některými spojenci. Bidenův předchůdce Donald Trump kritizoval evropské členy

Aliance, že nedávají na obranu dost a tvrdě tlačil na zvyšování výdajů. Hrozil, že by Spojené státy v případě napadení některého člena NATO nemusely přispěchat na pomoc.

Stoltenberg už dříve uvedl, že v osobě Bidena vidí určitou naději na případné zlepšení vztahů s Ruskem ale i uvnitř Aliance. Biden má podle něj očividně zájem posílit obrannou spolupráci a zároveň být politikem, který skutečně věří v kolektivní obranu a spolupráci Severní Ameriky a Evropy.

Shodou okolností ve stejný den Biden telefonicky hovořil i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dohodli se na rychlém prodloužení americko-ruské smlouvy o kontrole jaderných zbraní Nový START. Smlouva podepsaná v roce 2010 v Praze vyprší 5. února. Omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1 550 na každé straně.

Podle Bílého domu ale prezidenti řešili také situaci na Ukrajině, zásahy proti demonstrantům v Rusku, případ otravy ruského opozičníka Alexeje Navalného i prosincový hackerský útok na americké úřady.

inc natoaktual.cz