OSN o rok prodloužila misi NATO v Afghánistánu

Alianční mise ISAF bude v Afghánistánu působit až do 13. října 2013, záměr v úterý jednohlasně schválila Rada bezpečnosti OSN. Zároveň přivítala dohodu o postupném předávání zodpovědnosti za bezpečnost země na afghánskou vládu i závazek o přetrvávající podpoře bezpečnostním složkám země i po odchodu jednotek NATO z Afghánistánu v roce 2014.

Rada bezpečnosti však zároveň vyjádřila vážné obavy ze současné bezpečnostní situace v zemi, vysokého počtu civilních obětí, mezi nimiž je mnoho žen a dětí, a zdůraznila, že Afghánistán čelí stále mnoha výzvám. Jednou z nich je také propojení teroristických aktivit s obchodem s drogami, jenž v zemi neustále prosperuje.

Kam dál?
NATO: násilí předání Afghánistánu neohrozí (29.2. 2012)

Zdroj: Associated Press (USA)

---

Ministři obrany chtějí omezit dopady rozpočtových škrtů na Alianci

Na otázku jak zabránit tomu, aby škrty ve vojenských rozpočtech členských zemí oslabovaly Alianci a dále prohlubovaly rozdíl mezi schopnostmi USA a zbylých členských zemí, hledali odpověď v úterý na své schůzce v Bruselu ministři obrany zemí NATO.

Jednou z cest by mělo být zintenzivnění mezinárodní spolupráce (princip tzv. smart defence, chytré obrany) a omezení duplikací vojenských schopností. Ministři v Bruselu jednali o tom, zda by k vývoji těchto společných kapacit mohly být využity prostředky přímo z aliančního vojenského rozpočtu. Do něj totiž jen letos členské země přispěly celkovou částkou 1,45 miliardy eur, z čehož zhruba třetina jde na vojenské operace. A když ty se nyní utlumují, teoreticky by bylo možné nevyužitou část na nové projekty použít.

USA se na setkání netajily svým negativním postojem ke snižování výdajů evropských zemí na obranu. Nedostatky evropských zemí NATO se plně projevily při loňském zásahu NATO v Libyi, kdy musely země Evropy v klíčových oblastech spoléhat na kapacity USA.

Ačkoliv se navýšení rozpočtů aktuálně jeví nerealisticky, je třeba ihned po zotavení ekonomik rovněž opět zvýšit investice do obrany, uvedl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Kam dál?
NATO chystá novou misi v Afghánistánu. Bude jen podpůrná, shodli se ministři (10.10. 2012)
Některé evropské státy si asi nebudou moct dovolit vlastí letectvo, varuje výbor EU (20.9. 2012)

Zdroj: Reuters (Velká Británie)

---

Budoucnost NATO podle expertů není v Asii

NATO je ukázkou vzájemné prospěšnosti transatlantické vazby – USA zajišťují bezpečnost a získávají vliv, Evropa zase poskytuje přístup, schopnosti a legitimitu a získává bezpečnost, řekl dánský expert Sten Rynning na konferenci v Pákistánu..

Severoatlantická aliance by podle něj neměla po stažení z Afghánistánu hledat svou budoucnost v Asii, protože není „strojem na válku“ a od zajišťování mezinárodní bezpečnosti se obrací zpět k regionální obraně.

Rynning také uvedl, že by se Pákistán měl zapojit do vytváření agendy NATO, neboť právě mnohostranná jednání s Aliancí mohou vést k vyřešení regionálních potřeb.

Druhý názor, že námořní přítomnost NATO v regionálních vodách Asie bude možná pouze tehdy, posílí-li se kooperace se zeměmi jako je Japonsko, Jižní Korea, Austrálie či Nový Zéland, přednesl na stejné přednášce doktor Peter Jakobsen z dánské vojenské akademie.

Kam dál?
Komentář: Aliance na rozcestí? Jakou čeká NATO budoucnost po summitu v Chicagu (30.4. 2012)

Zdroj: Pakistan Observer (Pákistán)

---

NATO varuje před eskalací turecko-syrského konfliktu

Před hrozbami eskalace konfliktu v Sýrii varoval na dvoudenním setkání ministrů obrany členských zemí NATO generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen. Zároveň vyzdvihl zdrženlivost, kterou Turecko v návaznosti na odstřelování svého pohraničí z území Sýrie prokázalo.

„Turecko má právo bránit se v souladu s mezinárodním právem, (…) doufáme však, že to nebude nezbytné a obě země se vyhnou eskalaci konfliktu,“ uvedl Rasmussen. Podotknul však, že Aliance má připravené plány na případnou obranu a ochranu Turecka, na což má členská země při uplatnění článku 5 Washingtonské smlouvy právo.

Kam dál?
NATO má plány na obranu Turecka. Nezasahujte, tvrdí Rusko (9.10. 2012)

Zdroj: Defense News (USA)

---

S vojenskými obchody mezi Ruskem a Irákem nemáme problém, tvrdí USA

Vojenské obchodní smlouvy dosahující hodnoty 4,2 miliard dolarů uzavřené mezi Ruskem a Irákem nepředstavují pro vojenskou spolupráci USA s Irákem žádný problém, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. „Irák zatím inicioval 467 vojenských dohod s USA (…) dosahujících hodnoty 12,3 miliard dolarů v oblasti vojensko-technické spolupráce,“ tvrdí mluvčí ministerstva Victoria Nuland, což je podle ní dokladem hlubokých vojenských vztahů mezi oběma zeměmi.

Rusko se ve smlouvách zavázalo doručit Iráku útočné helikoptéry a mobilní systémy protivzdušné obrany. Dnes má proběhnout další schůzka mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a iráckým premiérem Núrím Malíkím, na níž by měli jednat o energetických projektech.

Kam dál?
Bezpečností a politická situace v Iráku po odchodu USA (9.1. 2012)

Zdroj: RIA Novosti (Rusko)