Od Války v Zálivu v roce 1991 přitom měli Američané v Iráku rozmístěno nejméně 5 tisíc vojáků. Tento počet při nedávné válce proti Iráku stoupl až na 10 tisíc mužů.

Američané i Saúdové zřejmě dospěli k názoru, že politická cena přítomnosti amerických jednotek v Saúdské Arábii převyšuje její vojenský význam.

Odchod amerických jednotek může však znamenat i radikálnější změnu vztahů mezi USA a jeho arabským spojencem. Například blízkovýchodní analytik BBC Roger Hardy uvedl, že se může jednat o "krok mimořádné politické i vojenské důležitosti".
Nejen extrémisté jako Usáma bin Ládin vidí v americké přítomnosti v Saúdské Arábii a arabském světě symbol podřízenosti Spojeným státům a Západu. Odchod amerických jednotek pravděpodobně zvýší popularitu saúdského korunního prince Abdulláha, který už delší dobu usiluje o jejich stažení.

Už tak značně pragmatická americko-arabská spojenectví jsou po 11. září 2001 a následném vývoji daleko více destabilizovaná, než kdy předtím. Mezi Rijádem a Washingtonem však už nejednou zavládlo zvýšené napětí - například v souvislosti s Bushovou podporou izraelskému premiérovi Šaronovi či s nedávnými výhružkami USA na stranu Sýrie. Američané zase Saúdskou Arábii podezřívaly z podpory islámského radikalismu.

Ohledně budoucích americko-saúdských vztahů je však třeba brát ohled i na fakt, že USA budou i v budoucnu potřebovat vojenské základny v oblasti Perského zálivu. Také zdejší naleziště ropy pro ně jen stěží ztratí svůj strategický význam.

Rovněž Saúdové budou mít i v budoucnu zájem na silném hospodářském partnerovi (jakým USA jsou) a případně i na americké vojenské ochraně.