Hlavice zůstanou bez dohledu USA, Moskva nechce prodloužit miliardový program

Vydáno 16.10.2012
Rusko patrně neprodlouží dvacet let starou smlouvu s USA, která zajišťuje dohled nad zastaralými jadernými a chemickými zbraněmi z dědictví Sovětského svazu. Dohoda vyprší příští rok v létě. Bývalé sovětské republiky v čele s Ruskem přitom díky ní získaly od USA miliardy dolarů na likvidaci starých hlavic.  

Raketové silo. Ilustrační foto. | foto: NATO Photos

Po dvacet let byl takzvaný Nunn-Lugarův kooperativní program pro omezení hrozby (CTR, Cooperative Threat Reduction Program) jistou zárukou toho, že se staré sovětské jaderné a chemické zbraně z dob studené války nedostanou v Rusku a v dalších bývalých sovětských zemích do nepovolaných rukou.

Ruský medvěd se bojí o své jaderné drápy, do štítu NATO se mu nechce

Díky programu bylo v souladu s rusko-americkými odzbrojovacími smlouvami zlikvidováno přes 7 500 jaderných hlavic a blíže nespecifikované množství chemických i biologických zbraní. Neztratila se žádná.

Američany bohatě sponzorovaný program napumpoval do důsledné kontroly, evidence, zabezpečení skladišť i vědeckých a výzkumných pracovišť a samotné likvidace starých zbraní v Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu a Bělorusku přes 11 miliard dolarů.

Teď ruské ministerstvo zahraničí přišlo s oznámením, že Moskva platnou dohodu z roku 1992 už neprodlouží. Alespoň ne bez dramatických úprav podmínek. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že Moskva dohodu v červenci 2013 ukončí. "Dohoda nás nenaplňuje, zejména s ohledem na nové skutečnosti," citovala postoj Moskvy agentura Interfax.

Ruští vojenští představitelé si dlouhodobě stěžují, že Američané díky tomuto programu požadují "příliš" mnoho informací o strategických vojenských technologiích a rozmístění ruských zbraní. Jádrem napětí mezi USA a Ruskem je také americký protiraketový systém.

Oznámení o zvažovaném neprodloužení dohody CTR navíc přichází jen pár týdnů poté, co Moskva "vyhnala" ze země americkou Agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID) s tím, že se snaží "ovlivňovat politické procesy v Rusku prostřednictvím rozdělování cílených grantů".

Američané chtějí dál jednat

Analytici soudí, že Rusko už zkrátka nepovažuje americký dohled a peníze pro likvidaci jaderných zbraní za "žádoucí". Podle politologa a experta na jaderné zbraně Petra Suchého nejde o nijak dramatický krok a z pohledu Washingtonu i Západu by bylo výhodnější přesunout nemalé finanční zdroje do ofenzivních a obranných kapacit samotných Spojených států.

Jaderné zbraně ve světě

země / rok 2011 / rok 2012

  • USA / 8 500 / 8 000
  • Rusko / 11 000 / 10 000
  • Velká Británie / 225 / 225
  • Francie / 300 / 300
  • Čína / 240 / 240
  • Indie / 80-100 / 80-100
  • Pákistán / 90-110 / 90-110
  • Izrael / 80 / 80

Zdroj: Mezinárodní ústav pro výzkum míru SIPRI

"Rusko v poslední době zintenzivnilo modernizaci svých jaderných zbraní a jejich nosičů a má-li prostředky na tento proces, mělo by je mít i na likvidaci zastaralého arzenálu," konstatoval Suchý. "Možná to bude zajímavý impuls pro ty, co si přejí daleko užší spolupráci s Ruskem ohledně odzbrojení a povede k jejich vystřízlivění," dodal.

Americká administrativa věří, že program je stále aktuální a přínosný pro americkou národní bezpečnost. Podle mluvčího Bílého domu Joshe Earnesta je Washington připraven s Moskvou dále jednat a program "aktualizovat".

"Jde o program, který se vyplatil Rusům i Američanům. Plynou z něj dividendy pro celý svět a my věříme, že by mohl pokračovat," uvedla mluvčí americké diplomacie Victoria Nulandová. Rozhovory o možné revizi a změnách podmínek podle ní budou pokračovat.

inc natoaktual.cz