V loděnicích začalo ve čtvrtek krátce po poledni hořet dřevěné lešení, kterým byla ponorka obklopena kvůli opravám. Několikametrové plameny však zasáhly i samotnou ponorku.

"Požár na ponorce byl zcela uhašen," oznámil ministr pro mimořádné situace Sergej Šojgu v pátek před polednem, tedy přibližně dvacet hodin od vypuknutí požáru. Na místě zasahovala až stovka hasičů. Oheň se snažili dostat pod kontrolu i hašením z vlečných člunů a vrtulníků. Devět lidí bylo v boji s požárem zraněno. Podle ruské agentury Interfax se přiotrávili kouřem a jsou v nemocnici.

Úřady nakonec nechaly ponorku částečně ponořit, aby nad hladinou zůstala pouze její věž. Podle svědků citovaných ruskými médii byl ale i v pátek ráno v docích stále vidět hustý kouř. Ministerstvo pro mimořádné události v prohlášení ujistilo, že jaderné reaktory ponorky byly odstaveny, úroveň radioaktivity je v normě a nepředstavuje nebezpečí pro obyvatelstvo. Nic prý nehrozí ani technickému zařízení na palubě.

Viníci budou potrestáni, slíbil Medveděv

Hasiči však i po uhašení plamenů pokračovali v ochlazování paluby, která podle televizních záběrů ještě doutná. Uvnitř ponorky je část posádky, která monitoruje teplotu a hodnoty oxidu uhličitého. O incidentu byli informováni i prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin.

Armáda už zahájila vyšetřování incidentu. Inspektoři zkoumají, zda požár propukl kvůli porušení bezpečnostních předpisů. Prezident Medveděv vyzval odpovědné ministry, aby ho o situaci průběžně informovali, a zároveň přislíbil, že případní viníci budou potrestáni.

K-84 Jekatěrinburg je jednou ze sedmi ponorek třídy Delta IV, které má ruské námořnictvo ve výzbroji od osmdesátých let minulého století. Může být vybavena až šestnácti balistickými střelami Siněva. Všechny zbraně však byly podle ruských úřadu přepraveny do bezpečné vzdálenosti. Přístav Rosljakovo je jednou z hlavních loděnic Severní flotily ruského námořnictva.

Zatím největší katastrofou ruského námořnictva byla havárie ponorky Kursk, která platila za chloubu a "nepotopitelnou vládkyni moří". Při havárii 12. srpna 2000 v Barentsově moři zahynulo na její na palubě všech 118 námořníků. Další tragédie ruské jaderné ponorky se odehrála v roce 1985, kdy při výměně paliva v loděnici v zálivu Čažma v Přímořském kraji vybuchla nukleární ponorka K-431. Při nehodě tehdy zahynulo 10 lidí, dalších 10 bylo těžce a 39 lehce ozářeno. Záření dosahovalo v epicentru síly 90 tisíc rentgenů za hodinu a zamořilo i široké okolí.