Sedmnáctičlenná česká jednotka v Iráku je složená ze skupiny instruktorů dislokovaných na americko-irácké základně Al Tájí severně od Bagdádu a ze tří příslušníků, dislokovaných na velitelství mise NATO v Bagdádu.
Vojáci většinu času působí v relativním bezpečí uvnitř základny Al Tájí. Spolu s Američany zabezpečují výcvik příslušníků irácké armády na bojových vozidlech pěchoty a na tancích T-72 ve výcvikovém středisku Armor School. Občas však musejí kvůli výcviku iráckých tankistů i mimo ochranné valy základny na zhruba 60 kilometrů vzdálenou střelnici Besmaja.
"Americký tým nedisponuje odborníky na tanky T-72 a bojová vozidla pěchoty BVP-1. Z toho důvodu byla role českých specialistů prakticky nezastupitelná," uvedl velitel českého kontingentu František Grmela. Vojáci nově budované Irácké armády podle něj potřebují ještě mnoho hodin výuky a tréninku, aby byli schopni plně využívat potenciálu těchto těžkých zbraní.
Střelnice je v otevřeném prostoru, a proto zde platí přísnější bezpečnostní opatření než na základně. Vojáci tak musejí mít kompletní výstroj a výzbroj - neprůstřelné a taktické vesty, přilby, pistole a samopaly s odpovídající municí, což je v podmínkách Iráku, kdy se teploty pohybují kolem 40 stupňů Celsia, velmi náročné na fyzickou kondici.
Na střelnici čeští specialisté podle velitele dohlíželi na přípravu strojů i na ostré střelby. "Bylo třeba například zrektifikovat zbraňové systémy, k čemuž ovšem neměly irácké jednotky potřebné pomůcky. Zde však zafungovala bezprecedentní česká vynalézavost. Příslušníci amerického týmu poté s neskrývaným údivem zhlédli rektifikační pomůcku pro BVP-1 vyrobenou z PET lahví," popsal Grmela.
Bez problémů se podle jeho slov neobešly ani samotné střelby. "V průběhu střeleb bylo obvyklé, že v desetiminutových intervalech hlásily irácké osádky závadu. Tu se nejdříve pokoušeli opravit iráčtí odborníci. Ve většině případů byli následně povoláni i čeští specialisté, kteří si už věděli rady," řekl Grmela.
Někdy podle něj stačilo pouze přepnout příslušný přepínač, mnohdy ale byly závady složitější.
Výcviková jednotka českých vojáků pracuje v Iráku od přelomu června a července. Předtím v zemi působil zhruba stočlenný kontingent. Armáda začala stahovat vojáky z Iráku počátkem června. O stažení sil rozhodla vláda už loni na podzim.
Česká mise v Iráku trvá od roku 2003. Česko své vojáky do oblasti vyslalo jen pár týdnů po koaliční intervenci a pádu režimu Saddáma Husajna. Na jihu země působila nejprve polní nemocnice, po ní na konci roku 2003 přijeli i vojenští policisté.
Čeští instruktoři za tři roky vycvičili dvanáct tisíc iráckých policistů. Školili je ve střelbě i v sebeobraně, trénovali dopravní policii, kriminalisty a zbrojíře, účastnili se mnoha mezinárodních kurzů a pomáhali při výcviku pohraniční policie a celní služby.
Vojenská policie měla původně ukončit misi v Iráku už v roce 2005. Na žádost Británie a samotného Iráku však Česko mandát prodloužilo i na rok 2006. Stočlenný kontingent v Iráku chránil základnu spojeneckých jednotek poblíž Basry.
