Prezident jmenoval nového náčelníka generálního štábu

Vydáno 29.06.2012
Novým náčelníkem generálního štábu se stal Petr Pavel. Velení se ujme 1. července. Na Pražském hradě jej do funkce jmenoval prezident Václav Klaus. Ve funkci nahradil odcházejícího Vlastimila Picka.  

Náčelník generálního štábu Petr Pavel | foto: Armáda ČR

Za své priority Pavel označil hlavně udržení současných schopností armády. Podle něj je nyní důležité udržet financování armády jinak hrozí, že nebude moci nadále plnit svůj hlavní úkol - obranu českého území. "Já si kromě hrdosti v rostoucí míře uvědomuji i odpovědnost, která zavazuje a která je větší než ta, které jsem kdy byl ve vojenské kariéře vystaven," řekl po jmenování Pavel.

"Jsem si plně vědom složitosti úkolů armády v situaci současného snižování rozpočtových výdajů a věřím, že se s tím utkáte úspěšně," řekl Pavlovi při jmenování Klaus.

Padesátiletý Pavel dosud pracoval jako zástupce náčelníka generálního štábu. Původně průzkumník a výsadkář působil počátkem devadesátých let jako operační důstojník v misi UNPROFOR v bývalé Jugoslávii.

Generál Picek má „poslední přání“, než odejde z čela armády

Před dvaceti lety velel jednotce československých vojáků, která v Srbské Krajině vysvobodila skupinu francouzských vojáků uvězněných mezi bojujícími stranami. Během mise dokonce padl se svými muži do zajetí. Nakonec ale třiapadesát francouzských vojáků přivedl zpátky. Za svůj čin tehdy dostal vysoká francouzská i česká vyznamenání - Řád čestné legie a medaili Za hrdinství.

Pavel poté absolvoval studia na Královské akademii obranných studií v Británii a má za sebou práci v různých mezinárodních štábech. V roce 2003 například zastupoval českou armádu ve velitelství protiteroristické operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě a působil jako styčný důstojník na americkém velitelství protiiráckého tažení v Kataru. V letech 2010 až 2011 byl národním vojenským představitelem na Vrchním velitelství NATO (SHAPE) v belgickém Monsu.

Současná armáda je podle Pavla na vysoce profesionální úrovni a nejdůležitější bude "přes dlouhodobou nejistotu a frustraci udržet v armádě kvalitní personál". Podle výhledu by totiž měla obrana dostat příští rok jen 38,8 miliardy a následující rok 35,7 miliardy korun. Podle ministra obrany Alexandra Vondry jsou navrhované částky nepřijatelné. Armáda by pak prý nebyla schopna plnit základní funkce. "Pokud by čísla měla být realitou, tak je to konec, tak armáda není schopná plnit ani své základní ústavní úkoly," prohlásil už dříve Vondra.

Hrozí také omezení některých druhů techniky nebo propouštění. Kolik lidí bude z armády propuštěno, bude její vedení vědět v druhé polovině roku. Vlivem zrušení velitelství společných sil v Olomouci a redukce velitelských struktur může z armády odejít až několik set lidí převážně z velitelských postů.

Letos mělo ministerstvo hospodařit podle schváleného rozpočtu s částkou 43,5 miliardy korun. Musí ale ušetřit 1,4 miliardy. Letošní škrty podle ministra resort zvládne, byť to bude obtížné. Armáda udělá v polovině roku jakousi "inventuru" a jasně řekne, co si  bude moci ještě dovolit. Omezeny by ale neměly být zahraniční mise a příprava vojáků na ně a také výcvik pilotů v pohotovostním systému pro ochranu vzdušného prostoru.

inc natoaktual.cz