natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • NATO podpořilo Ukrajinu vůči Rusku. Od napadení mají Moskvu odradit sankce

    1. prosince 2021  17:07
    Severoatlantická aliance jednomyslně podpořila Ukrajinu, u jejíchž hranic Rusko koncentruje desetitisíce vojáků. „Za případnou agresi ponese Rusko následky,“ varoval šéf NATO Jens Stoltenberg. Moskvu mají odradit ekonomické a politické sankce. Ruský prezident Putin chce záruky, že se NATO nebude dál rozšiřovat k ruským hranicím.  

    Ministři zahraničí NATO v lotyšské Rize | foto: NATO Photos

    „Máme širokou škálu možností, jak zajistit, že Rusko ponese vážné následky, pokud se znovu rozhodne použít sílu proti nezávislé zemi,“ prohlásil Stoltenberg po dvoudenním jednání ministrů zahraničí NATO v lotyšské Rize.

    K odražení Moskvy o případné agrese podle něj mohou spojenci využít politické a ekonomické sankce. Zda Aliance podnikne nějaké vojenské kroky, však odmítl komentovat s tím se automaticky vztahují na obranu členských zemí, mezi které Ukrajina dosud nepatří.

    Nicméně ministři „třicítky“ podle Stoltenberga ve středu jednoznačně vyjádřili podporu Ukrajině. Šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání s kolegy včetně ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby potvrdil, že Rusko v posledních týdnech zesiluje přípravy na možné napadení sousední země.

    „Nevíme, zda prezident Putin učinil rozhodnutí o invazi. Víme však, že soustředí kapacity k tomu, aby tak učinil v krátké době, pokud se tak rozhodne,“ řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken.

    Pokud by se podle něj Rusko vydalo cestou konfrontace, spojenci budou reagovat rozhodně, a to i řadou ekonomických opatření „vysokého dopadu“.

    Kuleba vyzval alianční země, aby ještě posílily vojenskou a obrannou spolupráci s Ukrajinou.

    Moskva podle NATO shromáždila u hranice Ukrajiny těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a desítky tisíc vojáků připravených do akce.

    „Na hranici mezi Ukrajinou a Ruskem je situace velice znepokojivá. Měli bychom učinit vše pro to, aby došlo k její deeskalaci. Zároveň ale musíme dát Moskvě jasně najevo, že jsme připraveni přijmout tvrdé politické i ekonomické sankce v případě, že by Rusko obnovilo svou vojenskou agresi vůči Ukrajině,“ uvedl český ministr Jakub Kulhánek.

    Podle Stoltenberg sice spojenci mohou věřit v „nejlepší“ vývoj najaté situace, ale „musí být připraveni na nejhorší“. Připomněl, že o ruských plánech neexistuje žádná jistota, ale Aliance je situací velmi znepokojena.

    „Spojenci sdílejí zpravodajské informace… Můžeme diskutovat o tom, zda je pravděpodobnost invaze 20 % nebo 80 %. To je jedno. Musíme být připraveni na nejhorší,“ řekl.

    Rusko musí podle jeho slov dostat jasnou zprávu, aby od možné invaze na Ukrajinu upustila. „Už to jednou udělali. Nadále podporují separatisty na Donbasu,“ připomněl anexi Krymu v roce 2014 a ruské akce na východě Ukrajiny. „Myslím, že je zcela zřejmé, že Rusko už ví, že zaplatí vyšší cenu,“ dodal Stoltenberg.

    Putin chce záruky o nepřibližování

    Ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že Moskva bude usilovat o záruky Západu, které by znemožnily další rozšiřování NATO a rozmísťování uranových systémů v blízkosti ruských hranic.

    Vztahy NATO a Ruska zamrzly. Míč je na straně Moskvy, říká generál Pavel

    „V dialogu s USA a jejich spojenci budeme trvat na vytvoření jasných dohod, které by vyloučily další posuny NATO směrem na východ a rozmísťování zbraňových systémů, které nás ohrožují v blízkosti ruského území,“ řekl Putin v projevu v Kremlu během ceremoniálu přijetí zahraničních velvyslanců.

    Rusko podle něj bude usilovat o silné, spolehlivé a dlouhodobé záruky své bezpečnosti a nabízí západním zemí, aby se zapojily do společných rozhovorů o této otázce.

    Ruský argument o „obkličování“ ze strany NATO Putin i další ruští představitelé používají opakovaně. Aliance to označuje za jeden z ruských mýtů.

    Spojenci namítají, že pozemní hranice Ruska měří přes 20 tisíc kilometrů a z toho pouze necelá šestnáctina (1 215 kilometrů) Rusko sdílí se členy NATO. Rusko pevninsky sousedí se 14 zeměmi, ale pouze pět z nich patří mezi členy NATO.

    „Rusko nemá právo veta. Rusko nemá právo rozhodovat. Rusko nemá právo vytvářet sféru vlivu a snažit se ovládat své sousedy,“ řekl Stoltenberg.

    Kyjev chce přímé jednání s Moskvou

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve výročním projevu v parlamentu uvedl, že Ukrajina potřebuje pro ukončení války s proruskými separatisty podporovanými Ruskem přímé rozhovory s Moskvou.

    „Válku nebudeme schopni zastavit bez přímých jednání s Ruskem. Dnes to již uznávají všichni vnější partneři, ale někteří vnitřní to neuznávají,“ prohlásil Zelenskyj.

    Přímého dialogu s ruskými představiteli se podle svých slov nebojí. Už dříve avizoval, že je ochoten jednat přímo s ruským prezidentem Putinem. Moskva se k takové možnosti staví dlouhodobě velmi zdrženlivě a situaci na Ukrajině označuje za „občanskou válku“.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media