natoaktual.cz

SPECIÁL: Útok na Ukrajinu

Zpravodajský souhrn
k ruské invazi na Ukrajinu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • NATO rázně odmítlo požadavky Ruska, aby „zapomnělo“ na Ukrajinu a Gruzii

    11. prosince 2021  20:24
    Šéf NATO Jens Stoltenberg se ostře ohradil vůči seznamu požadavků, na jejichž splnění Rusko trvá pro snížení trvajícího napětí a zlepšení vzájemných vztahů. Za klíčové Moskva považuje, aby se spojenci zřekli svého společného slibu, že se někdy v budoucnu Ukrajina a Gruzie stanou členy NATO.  

    Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg | foto: NATO Photos

    „Nemůžeme akceptovat, že se Rusko snaží obnovit systém, v němž velké mocnosti jako Rusko mají sféry vlivu, v nichž mohou kontrolovat nebo rozhodovat o tom, co smí dělat ostatní,“ prohlásil Stoltenberg v reakci na seznam požadavků, které v pátek zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí.

    NATO podpořilo Ukrajinu vůči Rusku. Od napadení mají Moskvu odradit sankce

    V něm Moskva trvá na tom, že pro snížení napětí chce od NATO dlouhodobé právní záruky, že se Aliance v budoucnu už rozšíří směrem na východ na nebude rozmisťovat útočné bojové systémy u hranic s Ruskem.

    Za „klíčový bod v zájmu evropské bezpečnosti“ Moskva označuje, že se spojenci nutně musí formálně distancovat od třináct let starého rozhodnutí bukurešťského summitu NATO z roku 2008, kde slíbili, že se Ukrajina a Gruzie někdy v budoucnu stanou členskými zeměmi NATO.

    „Pokud jde o náš vztah s Ukrajinou, zůstává pozice NATO neměnná. Je základním principem, že každý národ má právo zvolit si svou vlastní cestu. Včetně bezpečnostního uspořádání, kterého chce být součástí. Takže o vztahu NATO s Ukrajinou bude rozhodovat 30 spojenců z NATO a Ukrajina, nikdo jiný,“ řekl Stoltenberg po schůzce s novým německým kancléřem Olafem Scholzem.

    Na dotaz, zda by Aliance takový krok pro snížení napětí s Ruskem podnikla, odpověděl, že spojenci jsou připraveni s Ruskem jednat, ale „nebudou slevovat z práva každého národa v Evropě rozhodovat o své vlastní cestě“.

    Podle německého kancléře Scholze je zajištění bezpečnosti Ukrajiny v současnosti největším úkolem spojenců. Potvrdil, že Berlín chce v této záležitosti usilovat o jednání s Moskvou.

    Jako v časech Sovětského svazu

    „Ruské návrhy připomínají dobu, kdy si státy nemohly svobodně vybrat své bezpečnostní záruky, ale byly jim určeny Sovětským svazem. Žádný suverénní stát nemůže na takové požadavky přistoupit,“ uvedl v reakci náměstek českého ministra obrany Jan Havránek.

    Moskva se podle něj snaží vyvolat dojem, že NATO obkličuje Rusko a zasahuje do sfér ruského vlivu „Například tím, že neplní záruky nebo dohody, které ale nikdy neexistovaly. Rusko tím zbytečně eskaluje situaci,“ dodal. Připomněl, že ačkoliv volá Moskva po dialogu s Aliancí, už dva roky se kvůli ruské neochotě nesešla Rada NATO-Rusko.

    Ruské ministerstvo zahraničí ale trvá na tom, že další rozšiřování NATO je podle jeho výkladu v rozporu se závazkem vedoucích představitelů všech účastnických států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) - „neposilovat vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních.“

    Moskva rovněž trvá na právní konsolidaci dohody o nerozmísťování úderných zbraňových systémů ze strany USA a dalších zemí NATO na území států, které s Ruskem sousedí.

    Moskva bude vliv upevňovat všemi prostředky, varuje náměstek ministra obrany

    A dále pak například na stažení vojenských cvičení do oblastí v dohodnuté vzdálenosti od „kontaktní linie Rusko-NATO“ a také koordinaci maximální vzdálenosti přiblížení válečných lodí a letadel obou stran, aby se zabránilo nebezpečným situacím a to především v oblastech Baltského a Černého moře.

    Spojenci ale dlouhodobě namítají, že veškeré posilování vojenské přítomnosti v těchto regionech je pouze reakcí na agresivní ruské chování od anexe Krymu a akcí na východní Ukrajině.

    NATO opakovaně připomíná, že pozemní hranice Ruska měří přes 20 tisíc kilometrů a z toho pouze necelá šestnáctina (1 215 kilometrů) Rusko sdílí se členy NATO. Rusko pevninsky sousedí se 14 zeměmi, ale pouze pět z nich patří mezi členy Aliance.

    Summit NATO v Bukurešti

    Ukrajina usiluje o členství v NATO nejméně od roku 2002. Akční plán členství, takzvaný MAP (Membership Action Plan) je považován za jakousi předvstupenku.

    Kyjev v čele s tehdejším prozápadní prezidentem Viktorem Juščenkem o něj zažádal už v roce 2008. Tehdy ale na summitu NATO v Bukurešti, kde byl mimochodem i ruský prezident Putin, pozvánku nedostal. 

    Lídři zemí Aliance se ale tehdy nicméně shodli, že se Ukrajina „jednou členem NATO stane“. A stejně rozhodli také ohledně Gruzie.

    Pro udělení MAP musí Kyjev splnit především obranné, ekonomické a politické reformy. Podle aliančních pravidel by také aspirující země měla vyřešit a urovnat „mírovými prostředky všechny své mezinárodní a územní spory“. To by znamenalo, že pro vstup mezi spojence by Ukrajina musela vyřešit situaci na východě země.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media