Summit NATO 2023
Rétorika v napjatých vztazích mezi Ruskem a Alianci se přiostřila. Ministři zahraničí NATO v lotyšské Rize jednají o jasném společném postoji vůči masivní koncentraci ruských vojenských sil u ukrajinských hranic i migrační situaci na polsko-běloruské hranici.
„Jakákoli budoucí ruská agrese proti Ukrajině by byla drahá. A přinesla vážné politické a ekonomické důsledky pro Rusko,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg. Zopakoval, že Moskva shromáždila u hranice Ukrajiny těžké zbraně, dělostřelectvo, bezpilotní letouny a až 90 tisíc vojáků připravených do akce. Varoval, že NATO vpád do své partnerské země nepřipustí.
„Situace na Ukrajině a v jejím okolí zůstává proměnlivá a nepředvídatelná. O ruských záměrech není žádná jistota. Vidíme výraznou a neobvyklou koncentraci sil, která je neopodstatněná a nevysvětlitelná. A doprovázeno zvýšenou rétorikou a dezinformacemi,“ řekl po jednání ministrů Stoltenberg.
The United States calls on Russia to de-escalate tensions on its borders with Ukraine. The first step is a return to reciprocal and meaningful dialogue. https://t.co/9drwUMHIB0
Připomněl, že obavy jsou oprávněné, protože Rusko už vůči Ukrajině i dalším zemí vojenskou sílu v nedávné minulosti použilo. Spojenci jsou podle jeho slov jednotní v záměru odradit Rusko od jakýchkoli dalších agresivních akcí a zároveň vyzývají Moskvu, aby byla transparentní, deeskalovala a snížila napětí.
Rusko by mělo zanechat zbytečných provokací, říká šéf diplomacie Kulhánek |
„Stojíme společně, abychom bránili a chránili všechny spojence. Situaci budeme i nadále aktivně vyhodnocovat a zajistíme, že budeme mít připraveny všechny potřebné plány,“ dodal Stoltenberg.
Jak podotkl, Rusko se bohužel nedávno rozhodlo přerušit s NATO diplomatické styky. Šéf Aliance proto vyzval Moskvu, aby rozhodnutí zrušila a znovu se zapojila do dialogu na platformě společné Rady NATO-Rusko.
Putin varoval před překročením „červené čáry“
Ukrajina v obavách z opakování agrese, která v roce 2014 vedla k ruskému zabrání ukrajinského poloostrova Krym, žádá po Alianci větší bezpečnostní záruky. Znepokojeny jsou ale i členské země NATO Polsko, Litva či Lotyšsko a v posledních dnech volají po zvýšení počtu aliančních vojáků působících v regionu, které má pomoci k odstrašení Ruska.
Jen několik hodin při úterním začátkem jednání ministrů NATO ruský prezident Vladimir Putin varoval Alianci, aby na Ukrajině nepřekročila „červenou čáru“, kterou by bylo rozmístění některých útočných raket.
1/2 @NATO foreign ministers are meeting in #Latvia: The situation on Ukraine’s border with Russia is extremely worrisome. We should do everything possible to de-escalate. #WeAreNATO https://t.co/XAPMro689a
V projevu na investičním fóru v Moskvě Putin uvedl, že doufá, že na všech stranách převládne zdravý rozum, ale že chce, aby si NATO bylo vědomo bezpečnostních obav Ruska.
„Pokud se na území Ukrajiny objeví nějaký druh úderných systémů, doba letu do Moskvy bude 7-10 minut a 5 minut v případě nasazení hypersonické zbraně. Jen si to představte,“ citovaly šéfa Kremlu ruské agentury. Podle Putina pak bude Moskva reagovat podobným způsobem a připomněl, že nedávno Rusko otestovalo novou hypersonickou střelu, která dokáže letět až devítinásobnou rychlosti zvuku a do výzbroje má být zařazena počátkem příštího roku.
Putin podotkl, že NATO ignoruje opakovaně ruská varování a rozšiřuje svou vojenskou infrastrukturu směrem na východ, výslovně zmínil rozmístění protiraketové obrany v Polsku a Rumunsku.
„Vytváření takových hrozeb (na Ukrajině) by pro nás bylo červenou linií. Ale doufám, že k tomu nedojde,“ řekl.
Lukašenko hrozí žádostí o jaderné zbraně
Krmě situace na Ukrajině se ministři zahraničí NATO zabývali situací u hranic aliančních států s ruským spojencem Běloruskem, kudy se stále na západ pokoušejí dostat stovky migrantů.
„Oslovili jsme také Bělorusko. Lukašenkův režim využívá zranitelné lidi k tlaku na Polsko, Lotyšsko a Litvu. To je cynické a nelidské,“ prohlásil po jednání Stoltenberg s tím, že spojenci dali jasně najevo plnou solidaritu s dotčenými členskými zeměmi a Aliance úzce spolupracuje s Evropskou unií v boji proti této hybridní kampani běloruského režimu. Ten spojenci viní, že migranty na hranice sváží a pomáhá jim přes hranice.
Demokracie je na ústupu, musíme prokázat její sílu, vzkázal šéf NATO |
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v úterý pohrozil, že jeho země je připravena přijmout ruské jaderné zbraně, pokud NATO přesune americké atomové bomby z Německa dále do východní Evropy.
Podle svých slov vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jaderné zbraně, které byly staženy po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991, poslal zpět do Běloruska.
„Nabídl bych Putinovi, aby jaderné zbraně vrátil do Běloruska,“ řekl Lukašenko v rozhovoru s Dmitrijem Kiseljovem, šéfem ruské státní mediální skupiny Rossija Segodňa.
V rozhovoru Lukašenko také poprvé řekl, že uznává Krymský poloostrov jako součást Ruska a plánuje jej brzy navštívit. Rusko anektovalo Krym od Ukrajiny v roce 2014, což Západ považuje za nezákonný krok. Lukašenko dosud veřejně anexi Krymu neuznal.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg počátkem listopadu uvedl, že Aliance bude muset zvážit rozmístění jaderných zbraní a jejich přesun, pokud nová německá vláda změní politiku země v oblasti sdílení jaderného odstrašení.
tisknout 
