„Pandemie nás stále ovlivňuje. Přestože jsme zaznamenali, že se tempo šíření v některých zemích zpomaluje, nemoc si nadále vybírají hroznou daň,“ prohlásil před chystanou telekonferencí ministrů obrany šéf NATO Jens Stoltenberg.

Ministři třicítky mají podle něj především zhodnotit kroky, které Aliance a jednotliví spojenci proti šíření nákazy podnikají a rozhodnout o tom, jak ještě více vzájemnou pomoc urychlit a zintenzivnit. Stoltenberg připomněl, že před dvěma týdny šéfové diplomacie zaúkolovali vrchního velitele sil NATO, aby koordinoval pomoc v reakci na šíření koronaviru.

Velitelství už aktivovalo takzvané „rychlé letecké trasy“ napříč evropským vzdušným prostorem. Letouny s volacími znaky NATO se zdravotnickým materiálem nebo ochranným vybavením tak mají na nebi přednost a využívají nejkratší možné trasy bez zbytečných administrativních úkonů. Alianční agentury pak zprostředkovávají zásilky vybavení a materiálu mezi spojenci i partnerskými státy a spolupracují na přepravě kriticky důležitých dodávek z celého světa.

Stoltenberg výslovně zmínil například pomoc pro nejmladšího člena Aliance - Severní Makedonii, které rychle poskytlo zásilky vybavení hned několik zemí včetně České republiky.

„Koronavirová krize námi otřásla. A bude mít dalekosáhlé důsledky pro to, jak přemýšlíme o bezpečnosti a o národní odolnosti. Musíme se poučit a být lépe připraveni na příští krizi,“ řekl Stoltenberg.

Připomněl, že řada spojenců z počátku neměla dostatek ochranného a zdravotnického materiálu ani pro svou potřebu a byla odkázána na dodávky zvnějšku, především pak z Číny.

Spojenecké země by si podle něj měly vytvářet zásoby zdravotnického materiálu a uvažovat by měly také o přesunutí části výroby klíčových produktů na území Aliance.

Falešné zprávy mají NATO rozdělit

Ministři podle Stoltenberga rovněž otevřou otázku, jak účinně bojovat proti šíření dezinformací v souvislosti nákazou COVID-19. „Státní i nestátní aktéři se snaží využít pandemii k šíření falešných a škodlivých příběhů. A pokouší se nás rozdělit,“ řekl.

Spojenci proto podle jeho slov musí úzce spolupracovat při identifikaci, sledování a odhalování takových aktivit. Za účinný způsob boje proti dezinformacím a propagandě označil poskytování faktických a pravdivých údajů.

Stoltenberg před schůzkou připustil, že krize bude mít velký dopad na ekonomiku jednotlivých spojenců. Apeloval však, aby členské země ve snaze dopady zmírnit neškrtaly v obranných rozpočtech a pokračovaly v dohodnutém zvyšování výdajů na obranu k hranici 2 procent HDP.

Jak dodal, bezpečnostní hrozby a výzvy s COVID-19 nezmizely. Naopak podle něj koronavirová krize ukazuje, že vojenské schopnosti, do nichž spojenci investovali - od letecké přepravy, přes zdravotníky, logistiku a další, je velmi důležitá a užitečná při řešení takovéto zdravotní krize.