„Jeden z neúspěšnějších roků naší kontrarozvědné práce.“ Tak ve své výroční zprávě označuje rok 2019 estonská tajná služba KaPo (Kaitsepolitseiamet) a připomíná, že se jí loni podařilo odhalit a usvědčit hned několik osob napojených na zpravodajské služby Ruska, jejichž aktivity přitom dlouhodobě považuje Tallinn za hlavní bezpečnostní hrozbu.

Tím prvním je „rodinná“ kauza Denisse Metsavase a jeho otce Pjotra Volina. Loni v únoru krajský soud v Harju poslal Metsavase, bývalého důstojníka estonské armády, na 15 a půl roku a Volina na šest let do vězení za zradu za to, že pomáhali ruské vojenské zpravodajské službě GRU organizovat v Estonsku různé akce proti „nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti země“ a na základě pokynů z Moskvy.

Oba shromažďovali a předávali utajované informace o národní obraně, armádě, estonské obranné lize (obdoba Aktivní zálohy) i spojeneckých zemích.

V květnu pak příslušníci KaPo zatkli ruského občana Sergeje Kondrata, který trvale žil a pracoval jako elektrikář v Estonsku. Koncem srpna ho soud poslal na pět let do vězení za jeho styky s ruskou GRU, se kterou spolupracoval takřka čtrnáct let. „Vědomě se podílel na operativní agenturní práci zaměřené na nenásilném podkopávání estonské bezpečnosti,“ uvádí se ve zprávě KaPo.

Podle zprávy Kondrat díky svému povolání elektrikáře šikovně shromažďoval informace, které podle rozsudku soudu mohly ohrozit bezpečnost Estonska. Předávat měl údaje o objektech národní obrany nebo poskytovatelích základních služeb.

„Je to dobrý příklad, že lidé nemusí mít zrovna přístup ke státnímu tajemství, aby vzbudili zájem ruských tajných služeb,“ upozorňuje estonská kontrarozvědka s tím, že mnohdy stačí jen motivace ke spolupráci a přístup k požadovaným informacím je bonusem.

Zajímavým případem je také odhalení a odsouzení bývalého důstojníka samotné estonské tajné služby KaPo Vladimira Kulikova. Ten byl zatčen loni v březnu a v září ho soud poslal do vězení na pět let za vědomé navázání vztahu se zahraniční bezpečnostní službou a za účast na zpravodajské činnosti proti Estonsku ve prospěch zahraniční tajné služby. Kulikov sice v KaPo nepracoval už roky, nicméně ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) ho jako zajímavou osobu získala ke spolupráci.

Dvacet případů za dekádu

Za posledních deset let zaznamenala služba KaPo dvacítku takových případů, které se dostaly před soudy. Nové spolupracovníky pro vlivové operace nebo rovnou agenty se podle zprávy snaží Moskva v Estonsku získávat „osvědčenými způsoby“.

KaPo tvrdí, že loni Rusko na území Estonska zintenzivnilo své aktivity pod záminkou příprav pro letošní oslavy 75. výročí konce druhé světové války. Moskva se přitom usilovně snažila zapojit ruskojazyčnou menšinu v Estonsku a to především mládež. „Zjevně pochopilo, že namísto rozšiřování počtu svých aktivistů stárnoucí generace pro politiku rozdělení společnosti je rozumnější zapojit a školit příští generace,“ uvádí se ve zprávě.

Jako nejviditelnější příklady vlivových aktivit zaměřených na mládež v zahraničí jmenuje různé olympiády, soutěže či vzdělávací a poznávací akce, které však obvykle obsahují prvky ideologického vzdělávání. Ruskojazyčná menšina tvoří v Estonsku až čtvrtinu populace. Pozornost by se měla podle KaPo věnovat pokusům Ruska o podporu mezinárodní spolupráce mládeže, například pod záštitou dobrovolnických aktivit nebo ochrany životního prostředí a klimatu.

„Tato témata jsou vnímána jako příležitost k pozitivnímu začlenění mladých lidí do společné ruské sféry informací a vlivu – později využitelnou k ruským zájmům, například k protiestonské propagandě,“ varuje tajná služba.

Upozorňuje také na skutečnost, že Rusko intenzivně cílí kromě mladých lidí také na absolventy vysokých škol, kteří v minulosti v Rusku studovali. Kreml podle KaPo proto pod záminkou socializace a vzniku absolventských organizací koordinuje snahy o oslovení především absolventů moskevského Státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO) a dalších univerzit, kteří v současnosti trvale žijí v Estonsku.

„Skutečný, hlubší zájem je získat více informací o jejich běžném životě, kontaktech a současných aktivitách, aby je pak bylo možné využít pro politické, obchodní a bezpečnostní zájmy,“ konstatuje se ve zprávě.

Na scénu se rychle dere Čína

Za ještě nebezpečnější pak zpráva označuje pokusy Kremlu o spolupráci v citlivých oblastech a získávání přímých kontaktů na místní samosprávu v Estonsku. Jako případy uvádí různé dohody o vzdělávání a školení a partnerské programy s regiony a institucemi v Rusku.

Zpráva nicméně konstatuje, že i přes zvýšené úsilí Moskvy zůstávají vlivové operace k podkopávání fungování společnosti, šíření dezinformací a sběr využitelných citlivých informací záležitostí na úrovni několika jednotlivců financovaných Ruskem a na ně napojených skupin.

Podle KaPo se ruské tajné služby potýkají v tomto ohledu s nedostatkem „lidských zdrojů“. Estonská služba tak doporučuje lidem, aby si při obchodech či spolupráci s ruskými firmami či institucemi „byli stále vědomi skrytých cílů Kremlu“ a byť i neúmyslně neporušovali mezinárodní sankce či se nestali součástí ruské politiky „rozděl a panuj“.

Podle zprávy KaPo je velmi nepravděpodobné, že by aktivity zahraničních tajných služeb v Estonsku v následujících letech ustávaly. Naopak. Zpráva upozorňuje především na rychlý nárůst akcí čínských zpravodajských složek v zemi.

Ty se o Estonsko zajímají nejen kvůli jeho členství v NATO a EU či aktuální pozici nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. „Pro Čínu je stejně zajímavá zeměpisná poloha Estonska jako tranzitní země mezi Východem a Západem, jakož i infrastrukturní projekty, které jsou v současné době ve fázi plánování nebo výstavby,“ píše se ve zprávě.

Masivní zahraniční investice Číny by proto podle doporučení kontrarozvědky mělo Estonsko považovat za vlivové kroky pro zajištění čínských zahraničně-politických zájmů.