„Česká republika je v Mali připravena dostát svým závazkům v rámci výcvikové mise. Situaci nepřetržitě vyhodnocujeme, ale prozatím jsou pozastaveny do odvolání všechny výcvikové aktivity,“ uvedl po jednání český ministr obrany Lubomír Metnar.
Situací v africké zemi se unijní šéfové obrany zabývali podrobně. Pro Česko jde o klíčovou záležitost, protože od června celé výcvikové misi EU velí. Spojenci se podle Metnara shodli na tom, že je potřeba v zemi setrvat a vyvíjet tlak na co nejrychlejší návrat k civilní vládě a ústavnosti.
„Vzhledem k velení silám mise máme zodpovědnost i za jednotky dalších států. Jejich bezpečnost i bezpečnost našich mužů jsou pro nás prioritou,“ dodal Metnar. V Mali v současnosti působí zhruba 120 českých vojáků v rámci výcvikové mise. Celkově mise čítá asi 700 vojáků z dvacítky zemí.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella obnoví výcviková mise činnost co nejdříve. Záležet bude na vývoji situace a na předání moci civilní vládě. Německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauer podotkla, že účastníci neformální schůzky ministrů vojenský puč v Mali odsoudili.
Podle ní aktéři převratu měli urychleně uvolnit cestu novým volbám. Nadále platný zůstává také právní rámec mise EUTM. Mandát vyjednaný mezi zástupci EU a Mali vyprší až v roce 2024 a není závislý na tom, kdo právě v zemi vládne.
K vojenskému puči došlo v Mali 18. srpna. Prezident Ibrahim Boubacar Keita pak odstoupil z funkce jen několik hodin poté, co ho společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci. Prezident tak učinil z obav, aby nedošlo k prolévání krve. Demisi plánuje podat i vláda, parlament bude rozpuštěn. Vojáci, kteří převzali moc, oznámili, že usilují o politickou změnu v zemi a v „rozumném termínu“ uspořádají všeobecné volby.
Mezi hlavní body jednání ministrů EU patřila spolupráce v operační oblasti, především v souvislosti s výcvikovými misemi EU. Ministři primárně hovořili o prioritách v budování kapacit v tomto směru. Důležitý prostor v diskuzi dostalo téma spolupráce s NATO či OSN.
„Považuji za nezbytné, aby byly společné snahy EU provázány a koordinovány s aktivitami NATO, ale zároveň musí být jasné hranice a nesmí se duplikovat. Nesmíme zapomenout ani na nutnost navázat úzký vztah s pobrexitovou Británií,“ konstatoval Metnar.
Ministři také chtějí stanovit priority v rámci obranných aktivit EU, které povede k vytvoření tzv. Strategického kompasu. Ten by měl jednotlivým zemím poskytnout politické směřování a posílit jejich konkrétní cíle a ambice.
„Musíme posílit naši odolnost a schopnost reagovat na hybridní a kybernetické hrozby a na dezinformační kampaně. Pandemie ukázala na zranitelnost EU a na potřebu se této oblasti věnovat,“ dodal Metnar. Česko podle něj konkrétně podporuje užší propojení vojenských zdravotnických jednotek v rámci EU i NATO.
