„V Sýrii sledujeme znepokojující eskalaci ruských vojenských aktivit. Budeme posuzovat nejnovější vývoj a důsledky pro bezpečnost Aliance. To je zvláště důležité ve světle porušování vzdušného prostoru NATO ruskými letouny,“ řekl Stoltenberg na úvod schůzky ministrů obrany osmadvacítky v Bruselu.
Ankara v posledních dnech zaznamenala tři případy, kdy ruské bojové letouny podnikající nálety v Sýrii pronikly do tureckého vzdušného prostoru. (Více o incidentech zde)
„NATO je schopné a připravené bránit všechny spojence včetně Turecka proti jakékoliv hrozbě,“ prohlásil Stoltenberg. Aliance proto podle něj navýšila své kapacity a zvýšila připravenost zasáhnout. „Neustále posuzujeme situaci společně s tureckou vládou. Setkal jsme s tureckým ministrem zahraničí jen před pár dny a nadále zůstáváme v úzkém kontaktu,“ dodal Stoltenberg.
Sýrie jako hlavní téma
Právě Sýrie a zapojení Ruska do konfliktu je jedním z hlavních témat schůzky ministrů obrany NATO. Podle Stoltenberga je zvýšená vojenská přítomnost Ruska v Sýrii důvodem k obavám.
„Viděli jsme nálety, viděli jsme údery řízenými střelami i vpády do tureckého vzdušného prostoru... to ukazuje na potřebu obnovení iniciativy k politickému řešení krize v Sýrii. V dlouhodobém horizontu totiž vojenské řešení neexistuje,“ řekl šéf NATO.
Obavy Západu z ruského zapojení pramení pole jeho slovo z toho, že ruské letecké údery nejsou pravděpodobně cíleny jen na pozice takzvaného Islámského státu, ale míří i na opoziční skupiny, které bojují proti islamistům i režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
„Rusko z velmi vážné situace v Sýrii dělá situaci ještě mnohem nebezpečnější,“ uvedl britský ministr obrany Michael Fallon. Ten před jednáním ministrů vyzval Moskvu, aby využila svého vlivu na syrského prezidenta Bašára Asada k zastavení bombardování civilistů.
„Vyzývám Rusko, aby sehrálo konstruktivní a kooperativní úlohu v boji proti Islámskému státu a aby nadále nepodporovalo Asadův režim. To by nebyl konstruktivní příspěvek k mírovému a trvalému politickému řešení situace v Sýrii,“ apeloval podobně i šéf NATO Stoltenberg.
Patrioty zatím zůstávají v Turecku
Aliance má na tureckém území rozmístěných šest baterií protivzdušných systémů Patriot. Spojenci takto podpořili Ankaru už v roce 2013 v reakci na obavy o bezpečnost země, když v začátcích syrského konfliktu ze Sýrie do Turecka několikrát dopadly dělostřelecké granáty.
Spojené státy ale oznámily, že plánují systémy ze země stáhnout. Stejně tak Německo. Stoltenberg možnost, zda systémy v zemi zůstanou či nikoliv, zatím nekomentoval.
Turecko je podle jeho slov „silnou zemí s druhou nejsilnější armádu v Alianci“. Pokud ale Ankara bude potřebovat pomoc, jsou spojenci připraveni žádost vyslyšet.
