Na čem v Íránu pracují, může sloužit jen armádě, tvrdí velvyslankyně

Vydáno 09.11.2011
Když dáme dohromady všechny aktuální informace, které o íránském jaderném programu máme, zjistíme, že prostě nemůže sloužit ničemu jinému než vojenským účelům, říká v rozhovoru pro natoaktual.cz česká velvyslankyně při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii Veronika Kuchyňová-Šmigolová.  

Atomová elektrárna v Búšehru | foto: Íránské ministerstvo energetiky

Zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o íránském jaderném programu vychází zhruba tři ročně. Ta poslední je z 8. listopadu 2011 a i když ještě nebyla oficiálně zveřejněna, už vyvolala mediální ohlas. Je totiž nezvykle rozsáhlá a konkrétní, příloha věnující se vojenským souvislostem íránského programu má 12 stran, což je o dvě více než zpráva samotná.

"Svojí podrobností a množstvím argumentů vyvrací íránské tvrzení, že žádný vojenský jaderný program nemá," tvrdí velvyslankyně ČR při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii a dalších mezinárodních organizacích ve Vídni Veronika Kuchyňová-Šmigolová.

Írán se opravdu snaží o jaderné zbraně, uvádí zpráva MAAE

Proč MAAE vlastně věnuje takovou pozornost Íránu?

MAAE věnuje pozornost dlouhodobě třem zemím, a sice Íránu, Sýrii a Severní Koreji. Jsou to totiž všechno země, u kterých existuje podezření na existenci jaderného programu, který nebyl podle platných smluv agentuře deklarován a existuje u nich navíc podezření na vojenský jaderný program. Žádná z těchto tří zemí neplní své povinnosti ohledně spolupráce s MAAE. MAAE se tedy dohodla, že těmto zemím je třeba věnovat speciální pozornost, a tak generální ředitel MAAE vydává k těmto zemím zprávu.

Odkud plynou tyto povinnosti Íránu vůči agentuře?

Írán je totiž stejně jako další země členem MAAE a všichni se svým vstupem do agentury zavazují k určitým standardům spolupráce. Írán má rovněž uzavřenu tzv. Všeobecnou zárukovou dohodu, na jejímž základě tyto země umožňují inspektorům navštěvovat jejich jaderná zařízení a podřizují se standardům agentury tak, aby jejich jaderný program mohl být zcela jasně deklarován jako mírový.

Poslední zpráva o Íránu je stará jen dva měsíce, co nového přináší včerejší zpráva?

Jaké jsou varianty řešení íránského jaderného programu?

Analýza Ándora Šándora pro natoaktual.cz

Tato nová zpráva je velmi podrobná v analýze možných vojenských aplikací íránského jaderného programu a její přidaná hodnota je ve dvou věcech. Zaprvé právě tou svojí podrobností a tím množstvím argumentů vyvrací íránské tvrzení, že žádný vojenský jaderný program nemá. Zadruhé, jak je ve zprávě specificky uváděno, informace o vojenském programu jsou sesbírány od různých zpravodajských služeb a dalších zdrojů členských zemí MAAE, které jsou na sobě nezávislé, ale vzájemně se potvrzují. Čili jsme získali informace, které jsme už dříve tušili, ale nikdy nebyly takto jasně potvrzeny.

Lze říci, o jaké informace jde?

Těch konkrétních věcí o íránském jaderném programu je celá řada, jde o indikace, které dohromady vytvářejí v podstatě jasný obraz toho, že všechny tyto věci, dáme-li je dohromady, nemohou sloužit ničemu jinému, než vojenským účelům. Od vyrábění generátorů neutronů, přes výrobu kovového uranu, který se dá použít na jaderné zbraně, přes různé specifické trhaviny, až po modifikaci raket a nosičů pro potřeby jaderné nálože, atd. Nebo viz obohacování poměrně velkého množství uranu na 20 % – Írán tvrdí, že jej potřebuje pro svůj vědecký reaktor v Teheránu, ale to množství, které mají, zcela absolutně neodpovídá tomu malému množství, které by ten vědecký reaktor potřeboval. Nejvíce varující je ve výsledku to, že Írán nejen vyrábí ten obohacený uran, který se na jadernou zbraň dá použít, ale že i ty vedlejší aktivity – jako vývoj designu hlavic – směřují k výrobě konkrétní zbraně.

Jak MAAE shromažďuje své důkazy? Podle Íránu žádné neexistují…

MAAE má v podstatě dvě možnosti, jak získávat informace nebo důkazy o aktivitách, které nejsou v souladu s jejími pravidly. První jsou inspekce; agentura má své vlastní inspektory, kteří jsou nominováni a vybíráni z členských zemí. I ČR má mezi inspektory několik svých lidí, kteří jezdí do jaderných zařízení ve členských zemích a zkoumají, jestli jsou splněny všechny podmínky. S inspektory je ten problém, že mohou jít jenom tam, kam je hostitelská země pustí. Od inspektorů jsou například ty informace o množství obohaceného uranu, o tom jaké centrifugy jsou kde namontovány a podobně. Dalším zdrojem informací jsou zejména zpravodajské služby členských států a potom je na MAAE a jejích expertech, aby vyhodnotili, jak důvěryhodné tyto informace jsou a jak moc si navzájem odpovídají. Čili velmi pravděpodobně, když by MAAE dostala jednu informaci od jedné zpravodajské služby s tím, že se někde děje něco, tak by tomu příliš velkou pozornost nevěnovala. Pokud se však těchto informací sejde hodně a z různých zdrojů, tak už to má poměrně velký význam.

Jsou zprávy MAAE nezávislé?

MAAE je v podstatě jediným orgánem, který má jak možnosti, tak pravomoci posuzovat jaderné programy členských zemí. Její orgány jsou velmi nezávislé, jelikož v nich sedí nezávislí odborníci – tedy nikoli diplomaté nebo lidé, kteří by se jadernými otázkami dlouhodobě nezabývali. Takže tito experti vypracují zprávu, v dalším kroku ji schválí Rada guvernérů MAAE (což je volený výkonný orgán Agentury, jehož členy jsou zástupci členských zemí voleni vždy na dva roky, teď je mezi nimi i ČR). Navíc členy MAAE je většina zemí OSN, čili ti všichni mají kontrolu ohledně věcí, které se tam dějí. Samozřejmě USA mají v agentuře poměrně velké slovo, ale to má i Čína a Rusko a další země, které mají rozvinutý jaderný program. Tedy neexistuje žádný nezávislejší orgán, který by mohl vydat oponentní stanovisko a měl by stejnou relevanci.

Petr Zlatohlávek natoaktual.cz