Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen vyzval Írán, aby zajistil bezpečnost energetických dodávek Hormuzským průlivem. Zároveň ujistil, že Aliance neplánuje vojenský zásah v oblasti. "Rád bych zdůraznil, že íránské orgány mají povinnost chovat se jako zodpovědný mezinárodní subjekt," uvedl Rasmussen. "NATO nemá žádné plány intervence," dodal.

Uzavření Hormuzského průlivu, kterým proplouvá až 20 procent ropy, s níž se obchoduje na světových trzích, by bylo pro trh velkou ranou. USA na výhrůžku o uzavření cesty reagovaly kritikou, podle níž se Teherán chová nerozumně a Washington přerušení námořní cesty tankerů nehodlá tolerovat.

Západ v současnosti připravuje další sankce, které mají postihnout íránský ropný vývoz a finanční instituce. Nová opatření týkající se íránské ropy už koncem roku přijaly Spojené státy a stejný krok mají odsouhlasit ministři zahraničí Evropské unie 29. ledna.

Důvodem je íránský jaderný program. Ten je už několik let jádrem sporu mezi Teheránem a mezinárodním společenstvím, které se obává, že Írán usiluje o získání jaderné zbraně. Teherán to kategoricky popírá a tvrdí, že uran potřebuje pro svou jadernou energetiku, zdravotnictví a výzkum.

Obnovíme rozhovory, tvrdí Teherán

Jenže podle poslední zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost (MAAE) existují důkazy o směřování íránského jaderného programu k vojenským účelům. Zpráva MAAE konstatuje, že se Írán snaží vyvinout jadernou bombu. Tajně si obstarává komponenty a projekty jaderných zbraní, testuje vysoce výbušný materiál, vyvíjí odpalovací zařízení i jádro nukleární hlavice a v neposlední řadě také pracuje na konstrukci balistických raket středního doletu.

Teherán s rostoucím napětím v oblasti oznámil, že je připraven už koncem měsíce opět obnovit mezinárodní rozhovory o svém jaderném programu. Delegace MAAE má být v zemi od 29. do 31. ledna. Íránský ministr zahraničí Alí Akbar Sálehí během návštěvy Turecka uvedl, že se jeho země "domlouvá se světovými mocnostmi na obnovení rozhovorů" a že se největší pravděpodobností budou konat v Istanbulu.

Existenci plánů na obnovení vyjednávání ale Západ popřel. Podle šéfky diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonové, která v komunikaci s Íránem zastupuje pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Británie, Francii a Čínu) a Německo, žádná vyjednávání neprobíhají.

Rusko varuje před katastrofální válkou

Zatímco evropští spojenci o dalších sankcích teprve rozhodnou, americké ozbrojené síly hlásí, že jsou připraveny čelit všem hrozbám v případě uzavření Hormuzského průlivu.

Americký ministr obrany Leon Panetta uvedl, že USA jsou naprosto připraveny udržet průliv otevřený a že k tomu nemusejí posilovat své jednotky v oblasti. "Nepřikročili jsme v této věci k žádným mimořádným opatřením. Proč? Protože, upřímně řečeno, jsme plně připraveni řešit tu situaci nyní," řekl.

Před eskalací napětí a vojenským zásahem už varovalo Rusko, které patří k hlasitým kritikům dalších sankcí vůči Íránu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov upozornil, že případný vojenský zásah, v režii USA a Izraele, by mohl zažehnout katastrofální válku, která by se šířila celým regionem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zopakoval, že "Írán nesmí dostat čas, aby vyvinul jaderné zbraně". Podle izraelského ministra obrany Ehuda Baraka je ale rozhodnutí o "jakémkoliv izraelském útoku na íránská jaderná zařízení velmi daleko".