Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen vyzval Írán, aby zajistil bezpečnost energetických dodávek Hormuzským průlivem. Zároveň ujistil, že Aliance neplánuje vojenský zásah v oblasti. "Rád bych zdůraznil, že íránské orgány mají povinnost chovat se jako zodpovědný mezinárodní subjekt," uvedl Rasmussen. "NATO nemá žádné plány intervence," dodal.
Na čem v Íránu pracují, může sloužit jen armádě, tvrdí velvyslankyně |
Uzavření Hormuzského průlivu, kterým proplouvá až 20 procent ropy, s níž se obchoduje na světových trzích, by bylo pro trh velkou ranou. USA na výhrůžku o uzavření cesty reagovaly kritikou, podle níž se Teherán chová nerozumně a Washington přerušení námořní cesty tankerů nehodlá tolerovat.
Západ v současnosti připravuje další sankce, které mají postihnout íránský ropný vývoz a finanční instituce. Nová opatření týkající se íránské ropy už koncem roku přijaly Spojené státy a stejný krok mají odsouhlasit ministři zahraničí Evropské unie 29. ledna.
Důvodem je íránský jaderný program. Ten je už několik let jádrem sporu mezi Teheránem a mezinárodním společenstvím, které se obává, že Írán usiluje o získání jaderné zbraně. Teherán to kategoricky popírá a tvrdí, že uran potřebuje pro svou jadernou energetiku, zdravotnictví a výzkum.
Obnovíme rozhovory, tvrdí Teherán
Jenže podle poslední zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost (MAAE) existují důkazy o směřování íránského jaderného programu k vojenským účelům. Zpráva MAAE konstatuje, že se Írán snaží vyvinout jadernou bombu. Tajně si obstarává komponenty a projekty jaderných zbraní, testuje vysoce výbušný materiál, vyvíjí odpalovací zařízení i jádro nukleární hlavice a v neposlední řadě také pracuje na konstrukci balistických raket středního doletu.
Teherán s rostoucím napětím v oblasti oznámil, že je připraven už koncem měsíce opět obnovit mezinárodní rozhovory o svém jaderném programu. Delegace MAAE má být v zemi od 29. do 31. ledna. Íránský ministr zahraničí Alí Akbar Sálehí během návštěvy Turecka uvedl, že se jeho země "domlouvá se světovými mocnostmi na obnovení rozhovorů" a že se největší pravděpodobností budou konat v Istanbulu.
Existenci plánů na obnovení vyjednávání ale Západ popřel. Podle šéfky diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonové, která v komunikaci s Íránem zastupuje pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (USA, Rusko, Británie, Francii a Čínu) a Německo, žádná vyjednávání neprobíhají.
Rusko varuje před katastrofální válkou
Zatímco evropští spojenci o dalších sankcích teprve rozhodnou, americké ozbrojené síly hlásí, že jsou připraveny čelit všem hrozbám v případě uzavření Hormuzského průlivu.
Americký ministr obrany Leon Panetta uvedl, že USA jsou naprosto připraveny udržet průliv otevřený a že k tomu nemusejí posilovat své jednotky v oblasti. "Nepřikročili jsme v této věci k žádným mimořádným opatřením. Proč? Protože, upřímně řečeno, jsme plně připraveni řešit tu situaci nyní," řekl.
Před eskalací napětí a vojenským zásahem už varovalo Rusko, které patří k hlasitým kritikům dalších sankcí vůči Íránu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov upozornil, že případný vojenský zásah, v režii USA a Izraele, by mohl zažehnout katastrofální válku, která by se šířila celým regionem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci zopakoval, že "Írán nesmí dostat čas, aby vyvinul jaderné zbraně". Podle izraelského ministra obrany Ehuda Baraka je ale rozhodnutí o "jakémkoliv izraelském útoku na íránská jaderná zařízení velmi daleko".
tisknout