Zatímco navenek představitelé NATO bilancují, jak úspěšně se v posledních měsících daří společně s Ruskem spolupracovat na nepřeberném množství vojenských a bezpečnostních projektů, vnitřně je jim jasné, že jde "jen o maličkosti" a že proklamované strategické partnerství dříve nesmiřitelných nepřátel z dob studené války není jaksi ono.

"Nikdo se nechce vracet k dělícím čarám a nepřátelství z minulosti, tak pojďme přestat používat slova a způsoby jako v minulosti a pokročme kupředu," vyzval Rusko generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Na konferenci v Mnichově připomněl, že Rusko povolilo tranzit přes své území aliančním jednotkám z Afghánistánu, podílí se na výcviku bezpečnostních sil nebo vývoji technologií na odhalování sebevražedných atentátníků, kooperuje při ochraně vzdušného prostoru nebo při likvidaci chemických zbraní ze Sýrie. Ale v těch nejzásadnějších otázkách, jako je jaderné odzbrojení obrana před balistickými střelami, se Moskva chová jako za starých časů.

"Stojíme před jasnou volbu. Mezi přijetím studené spolupráce nebo snahou o konstruktivní zapojení. Měli bychom být ambicióznější. Měli bychom být odvážnější při řešení našich problémů, protože sdílíme základní zájmy," apeloval Rasmussen.

Když na jaře 2010 prezidenti Dmitrij Medveděv a Barack Obama v Praze stvrdili další americko-ruskou dohodu o snížení počtu jaderných zbraní a na podzim pak Moskva kývnula na nabídku spojenců zapojit do nově budovaného protiraketového štítu, zdál se to být dobrý restart vzájemných vztahů.

Jenže od té doby se NATO s Ruskem nedokázalo na těchto dvou naprosto propojených klíčových oblastech pohnout z místa. A zdá se, že spouštěčem, který vždy Moskvu "změní v rozzuřeného býka v ohradě", je právě protiraketový deštník, který spojenci v čele s USA postupně nad Evropou roztahují.

Kde máte taktické střely?

Naposledy reagovala Moskva velmi podrážděně hned v úvodu týdne. NATO totiž vyzvalo Rusko, aby snížilo svůj taktický jaderný arzenál a zveřejnilo informace o počtech střel a kde jsou skladovány.

Spojené státy krátce předtím informovaly své spojence v Severoatlantické alianci, že Rusko otestovalo novou, ze země odpálenou raketu. Zkouška střely vzápětí vyvolala otázky, do jaké míry Moskva bere vážně smlouvu o nešíření těchto zbraní.

Podle zprávy Washingtonu Rusko navíc testuje nové rakety už od roku 2008. Smlouva z roku 1987 podepsaná Ronaldem Reaganem a Michailem Gorbačovem však zkoušky raket středního doletu zakazuje.

A jen tak mimoděk k tomu ještě americký ministr obrany Chuck Hagel na bezpečnostní konferenci o víkendu uvedl, že do Španělska právě dorazila americká válečná loď USS Donald Cook, která má posílit protiraketový štít v Evropě proti možné hrozbě z Íránu.

Moskva se rázně ohradila. "Komu by zveřejnění informací ulehčilo život? Jedině teroristům. Měli bychom vytvářet problémy tam, kde se doposud neobjevily?" prohlásil v reakci šéf oddělení ministerstva zahraničí pro bezpečnost a odzbrojení Michail Uljanov. V otázce ruského taktického jaderného arzenálu se podle něj až příliš přehání. 

"Rusko za posledních dvacet let snížilo jejich počty o 75 procent. Všechny zbraně jsou na území Ruska. Jsou uschovány v centralizovaných skladištích. Nejsou tedy rozmístěné, a proto ani pro nikoho nepředstavují hrozbu," citovala Uljanova ruská agentura Interfax.

A kde je máte vy?

Naopak osočil druhou stranu, že v šesti evropských státech Aliance je rozmístěno na 200 jaderných hlavic, které představují hrozbu pro Rusko. 

"Kromě toho v NATO existuje takzvané jaderné sdílení, což znamená, že piloti z nejaderných zemích jsou vyškoleni, aby uměli pilotovat letouny schopné jaderné zbraně nést," opřel se do spojenců Uljanov s tím, že to lze považovat za porušení dohod o nešíření jaderných zbraní. 

Rusko proto podle něj nevidí v tuto chvíli důvod k nějakým rozhovorům do té doby, než budou všechny tyto americké zbraně z Evropy staženy.

Podle nové smlouvy START, podepsané v Praze, musí USA i Rusko do roku 2018 snížit počet hlavic na 1 550 kusů. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně upozornil, že ve výjimečných případech mají Moskva i Washington právo od smlouvy odstoupit. 

A Lavrov už několikrát avizoval, že to může být právě kvůli protiraketovému deštníku. Moskvě se nelíbí především nové americké základny s radarem v Turecku a s antiraketami v Rumunsku a Polsku. Tvrdí, že budou přímo znevažovat ruský odstrašující jaderný arzenál. A to i přes neustále ujišťování Washingtonu i Bruselu, že štít přeci není proti Rusku.

"Upřímně řečeno, ignorují fakta a zákony fyziky. NATO nabídlo propojení dvou protiraketových obranných systémů. Potřebujeme vidět pokrok ve snižování počtu strategických jaderných zbraní. V NATO jsme připraveni mluvit o transparentnosti těchto zbraní a já vyzývám Rusko, aby bylo připraveno diskutovat bez předběžných podmínek," kontroval šéf NATO Rasmussen.