Ruský prezident Vladimir Putin zrušil zvláštní meziresortní pracovní skupinu, která od roku 2011 jednala se Severoatlantickou aliancí o spolupráci na budování protiraketové obrany.

Zrušil také prezidentský výnos z dubna 2012, který zřizoval funkci zvláštního zmocněnce pro jednání s NATO v této oblasti. Tu zastával ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin, který zároveň vedl pracovní skupinu Kremlu.

Podle ruské agentury Interfax jde o signál, že "Moskva opouští své dosavadní dlouhodobé plány na řešení otázek kolem protiraketové obrany NATO".

Rozhodnutí ruského prezidenta přichází jen pár dní poté, co Spojené státy začaly v Rumunsku budovat první ze dvou základen s antiraketami, schopnými ničit balistické střely. Hotová má být v roce 2015 a druhá v Polsku pak v roce 2018.

Washington i NATO jako celek přizvali Moskvu ke spolupráci na štítu, který by měl chránit obě strany Atlantiku především před hrozbou íránských balistických raket.

Spolupráce však uvázla na mrtvém bodě. Rusko dlouhodobě tvrdí, že by americké antirakety rozmístěné v Evropě mohly potenciálně "podkopat" odstrašující cílu ruského jaderného arzenálu, na nichž spočívá obranyschopnost celé země. Chce písemné právní záruky, že tomu tak nebude.

V reakci na budování protiraketového deštníku Rusko několikrát avizovalo, že jako protiopatření bude posilovat obranné vazby na některé středoasijské země. A tento týden potvrdila dohodu o prohloubení protivzdušné obrany s bývalými sovětskými republikami - Běloruskem a Kazachstánem.

Do Běloruska pošle další výkonné raketové systémy S-300, které mají být rozmístěny v bezprostřední blízkosti členských zemí NATO - u hranic Litvy a Polska.

"Máme v plánu zvýšit schopnosti běloruské protivzdušné obrany čtyřmi raketovými komplexy S- 300," citovala agentura Ria Novosti ruského ministra obrany Sergeje Šojgu. Systém je schopen ničit letouny, řízené střely i některé typy balistických střel. S Kazachstánem chce pak Rusko propojit řízení protivzdušné obrany.