natoaktual.cz

Deset miliard? Co by za ně česká armáda mohla okamžitě pořídit

9. ledna 2021  8:16
Pár desítek moderních tanků? Protivzdušné raketové systémy? Letku úderných dronů nebo středně velké transportní letouny? Co by čistě hypoteticky mohla armáda "s fleku" pořídit za 10 miliard korun, které vláda škrtla jako úlitbu komunistům za jejich podporu státnímu rozpočtu na letošní rok a které slíbila do konce ledna armádě zase vrátit.  
Ostré raketové střelby protiletadlového komplexu 2K12 KUB u Baltu v minulých letech | foto: Jan Kouba, AČR
galerie Ostré střelby českých vojáků z protiletadlového komplexu 2K12 KUB na pobřeží... Ostré raketové střelby protiletadlového komplexu 2K12 KUB u Baltu v minulých... Odpalovací zařízení izraelského protivzdušného systému SPYDER Letoun F-35 amerického letectva Letoun F-35 amerického letectva Letouny F-35 amerického letectva na Hillově základně v Utahu Dánská armáda se stane celkově šestým uživatelem houfnic CAESAR a prvním, který... Dánská armáda se stane celkově šestým uživatelem houfnic CAESAR a prvním, který... Houfnice DANA pálí během zteče mechanizované jednotky na Dnech NATO v Ostravě

Předně je nutné říci, že 10 miliard korun na investice představuje pro ministerstvo obrany a armádu ve srovnání s řadou předcházejících hubených let veledůležitou sumu „navíc“.

původně navrhovaného obranného rozpočtu pro letošní rok ve výši 85,4 miliardy korun to je takřka 12 procent.

A klíčovou je suma nejen co se týká výše, ale také v čase.

Vrácení 10 miliard armádě chce vláda řešit příště nebo přespříště

Obrana chce totiž právě letos podepsat hned několik strategických nákupů v celkové hodnotě až 68 miliard korun, které mají armádu posunout kvalitativně opět na vyšší úroveň. A také za ně nejlépe uhradit první splátky. Jde o protivzdušné systémy, 52 nových děl a především 210 nových pásových obrněnců (BVP).

Jen pro představu. V roce 2016 měla obrana k dispozici na kapitálové výdaje (investice) zhruba 3,6 miliardy korun, o rok později 6,7 miliardy. Pak 8, 12 a loni 14 miliard. Letos i s přesunutou „desítkou“ to mělo být opět o skok více.

Peníze ministerstvo plánovalo použít hlavně na potřebné modernizační projekty. Velení armády i odborníci už varovali, že pokud „sebrané“ miliardy zpět nezíská, řada projektů se zpozdí, další budou odloženy a některé obrana možná odpíská.

Jak významnou částku 10 miliard na investice v obranném rozpočtu představuje, si můžeme velmi jednoduše ukázat na několika reálně plánovaných nákupech, ale i několika velmi odvážných a spíše neuskutečnitelných příkladech.

Zapomeňme proto teď na platné koncepce rozvoje armády i skutečnost, že platby za armádní techniku bývají rozloženy do několika let. V ruce máme „volných“ 10 miliard korun a otázka je jediná: co by za ně armáda mohla okamžitě pořídit?

Náhrada za „tři prsty smrti“

Shodou okolností právě s částkou 10 miliard korun počítá obrana při nákupu 4 baterií protivzdušného raketového systému SHORAD. Ministerstvo už loni vybralo izraelský systém SPYDER na podvozku Tatra. 

Odpalovací zařízení izraelského protivzdušného systému SPYDER

Odpalovací zařízení izraelského protivzdušného systému SPYDER

Má nahradit dosluhující raketové systémy sovětské výroby 2K12 KUB, známé jako „tři prsty smrti“, které v armádě slouží takřka 40 let. Čeští rakeťáci s nimi sice dovedou divy, sami ale připouštějí, že někdejší postrach nebe drží pohromadě už jen díky vynalézavosti techniků.

Protivzdušný systém je přitom klíčový k zajištění nepřetržité obrany vzdušného prostoru České republiky, zejména ochraně vojsk a městských aglomerací, jaderných elektráren, průmyslových center, letišť a dalších důležitých objektů.

Alespoň kousíček těžké brigády

Historicky největší armádní zakázkou má být letos nákup 210 pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) za zhruba 50 miliard korun. Ty mají nahradit zastaralá vozidla především ve výzbroji 7. mechanizované brigády, ze které Česko slíbilo spojencům do několika let vytvořit moderní těžkou obrněnou „kavalerii“.

„Kupeckými počty“ by tak za pětinu peněz čistě hypoteticky mohla armáda pořídit pětinu obrněnců. To by představovalo možná 40 nových BVP, ze kterých by podle připravované nové „čtyřkové sestavy“ šlo přezbrojit hned 10 mechanizovaných čet, tedy prakticky celý jeden prapor.

Nová děla a radary k tomu

Sumičkou by šlo také okamžitě zaplatit za 52 nových poloautomatických děl CAEASAR, které obrana vybrala na podzim a mají nahradit zastaralé samohybné houfnice DANA.

O smlouvě s francouzským výrobcem ministerstvo teprve vyjednává, ale chce za moderní dělostřelecký systém zaplatit nejvýše 6 miliard. A k tomu by se naráz dalo spláchnout smlouva z prosince 2019 na nákup 8 radarů MADR z Izraele za 3,5 miliardy. Ty mají nahradit přesluhující a dávno nevyhovující radary sovětské výroby.

Teréňáky a samohybné minomety

Podobným sečtením by obrana mohla ihned zaplatit za koncepčně plánovaný nákup 60 samohybných minometů až 8,5 miliardy, které ve výzbroji armáda nemá. A k tomu naráz „smáznout“ i nákup až 1 200 terénních vozidel Toyota Hilux za 1 miliardu ze sklonku loňského listopadu. Nové teréňáky mají nahradit i čtyřicet let stará vozidla UAZ a také o něco mladší vozy Land Rover.

Vozidla pro chemiky

S doplatkem by pak šlo uhradit najednou také dlouho očekávané dodávky 80 vozidel IVECO pro chemický průzkum za 5,1 miliardy (smlouva podepsána 30. srpna 2018) a k tomu za 62 kolových obrněnců TITUS za 6 miliard objednaných v červnu 2019.

Vrtulníky i superstíhačky

V rovině jen čistého hypotetického zhmotnění 10 miliard korun do vojenské techniky by taková suma mohla Vzdušným silám přihrát možná dalších až 8 bitevních vrtulníků Viper. Obrana nyní pořizuje 8 víceúčelových strojů Venom a 4 stroje Viper dohromady za 17 miliard.

Letoun F-35 amerického letectva

Letoun F-35 amerického letectva

Za pronájem 14 švédských nadzvukových letounů JAS-39 Gripen platí Česko ročně přibližně 1,7 miliardy korun. Smlouva skončí v roce 2027. Ve hře je mnoho variant včetně odkoupení současných a přikoupení dalších 12 strojů ze švédských zásob.

A jen pro zajímavost, zhruba za 10 miliard korun by se v současnosti dalo pořídit možná 5 nejmodernějších strojů páté generace F-35A, které pořizuje řada spojeneckých zemí včetně například sousedního Polska. Cena za jeden kus se dostala z původních 220 milionů dolarů na hranici 80 milionů.

Letka úderných dronů

S čím naopak velení armády i ministerstvo počítá, je nákup bezpilotních letounů, které budou schopné nést i výzbroj. Má jít o stroje střední kategorie o váze do 1 200 kilogramů. Taktické drony mají primárně sloužit pro průzkum a pozorování bojiště, vydržet ve vzduchu přinejmenším takových deset či dvanáct hodin, ale schopné nést i malé řízené rakety či bomby.

Za 10 miliard korun lze v tomto ohledu pořídit minimálně 10 strojů Heron izraelské výroby nebo možná získat větší a v boji osvědčené 4 stroje MQ-9 Reaper, které ve vzduchu vydrží i 30 hodin a unesou 1,7 tuny v podobě řízených i neřízených střel a laserem naváděných pum.

Zapomenuté raketomety

Po deseti letech od vyřazení raketometů RM-70/85 z výzbroje by česká armáda za 10 miliard korun pořídila minimálně 20 nejnovějších raketometů americké výroby M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) s dostřelem až 300 kilometrů. Podobně nakoupilo zatím první várku tohoto systému s ničivými účinky sousední Polsko. Jediná baterie vozidel systému HIMARS je schopná pokrýt oblast, na kterou by musel armáda vyslat hned několik jednotek.

Střední transportní letouny

Armáda má k dispozici 4 transportní stroje CASA, další dva pořizuje, a 2 dopravní letouny Airbus A319. Řadu let přitom uvažuje o pořízení letounů střední velikosti, jejímž pomyslným etalonem byl dosud letoun C-130 Hercules. Jenže na scéně už je nějakou dobu zajímavá možnost v podobě stroje Embraer KC-390 Millennium od brazilského výrobce Embraer, na kterém se podílí i Aero Vodochody. Nákup dvou těchto strojů před koncem roku podepsalo sousední Maďarsko.

Letouny kromě toho, že každý z nich přepraví až 26 tun nákladu včetně například obrněnců, budou zároveň sloužit jako létající tankery pro doplňování paliva za letu. A takovou schopností nikdo ze spojenců a partnerů v okolí nedisponuje.

Multifunkční transportní letoun KC-390, na jehož výrobě se podílí Aero Vodochody

Multifunkční transportní letoun KC-390, na jehož výrobě se podílí Aero Vodochody

Zatímco stroje C-295M CASA, které používá česká armáda, přepraví něco málo přes 9 tun nákladu, 66 vojáků nebo 46 výsadkářů a v případě zdravotnické přestavby 24 nosítek, KC-390 zvládne více než dosavadní král Hercules - 80 vojáků s plnou výstrojí nebo 60 výsadkářů a případně 74 nosítek.

Když před časem objednávalo Portugalsko pět těchto letounů, právě jako náhradu za letité herculesy, dohodlo se podle různých zdrojů na ceně 820 milionů eur. Maďarsko cenu sice nezveřejnilo, ale odhaduje se, že za dva letouny zaplatí asi 300 milionů eur. Sumička 10 miliard korun by tak s nějakou slevou díky zapojení českého výrobce pro české letce a výsadkáře stačila možná i na tři takové letouny.

A co bude s tanky?

Ministerstvo obrany nedávno rozhodlo, že za více jak miliardu korun prostřednictvím dílčí modernizace prodlouží provozuschopnost 33 tanků T-72M4CZ až do roku 2030. Na trhu zatím žádný nový typ moderního tanku není na obzoru. Možná až na jednu trochu provokativní možnost.

Za 10 miliard korun by totiž možná dalo pořídit 35-40 špičkových moderních tanků K2 Black Panther jihokorejské výroby. A že nejde o úplnou fantasmagorii, dosvědčuje skutečnost, že se o koupi intenzivně zajímá nejen sousední Polsko, ale také Norsko, které hledá náhradu za letité tanky Leopard 2.

inc natoaktual.cz
zpět na článek