“Žádost o zaslání podkladů k zakázce od Evropské komise jsme obdrželi na konci října. Připravujeme odpověď, která bude odeslána začátkem ledna příštího roku. Stojíme si za tím, že náš postup v této zakázce byl procesně v pořádku,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Evropská komise zatím nesdělila, zda se zakázkou na nákup osmi víceúčelových vrtulníků Venom a čtyř bitevních strojů Viper za zhruba 17 miliard korun zabývá z vlastní iniciativy nebo na podnět někoho jiného.
Výsledek soutěže ale několikrát neúspěšně napadl u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) druhý účastník soutěže, italský výrobce Leonardo. Už před rokem avizoval, že pokud neuspěje se stížnostmi u českého úřadu, je připraven se obrátit právě na Evropskou komisi.
Italský výrobce nabízel české armádě vrtulníky Agusta AW-139M. Nabídka sice byla přibližně o polovinu levnější než za americké stroje, ale podle obrany nesplňovala několik požadavků. A jedním z hlavních bylo odzkoušení vrtulníků ve skutečných bojových operacích.
Ministerstvo tak upřednostnilo stroje amerického výrobce Bell a uzavřelo smlouvu na úrovní vláda-vláda. První stroje má armáda dostat v roce 2023. Počátkem letošního roku už poslalo ministerstvo výrobci první zálohu ve výši 900 milionů korun.
Prošetřování může trvat měsíce
Evropská komise bude podle pravidel po nějakou dobu shromažďovat všechny podstatné informace. Do 12 měsíců od zaregistrování stížnosti generálním sekretariátem pak rozhodne, zda zahájí formální řízení – řízení o porušení legislativy EU, nebo zda záležitost uzavře.
Ministerstvo obrany nepředpokládá, že by stížnost k Evropské komisi měla zakázku nějak ohrozit. „Jsme přesvědčeni, že nákup je v pořádku a postupovali jsme v souladu se všemi zákony a předpisy,“ konstatoval Pejšek.
Vrtulníky čeká modernizace za miliardu. Nové americké budou mít jiné určení |
Český europoslanec a někdejší ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) nicméně připustil, že v zakázce takového rozsahu je každý další úkon, který není nezbytně nutný, pochopitelně zdržením.
“Těžko lze předjímat rozhodnutí Evropské komise, ale nemyslím si, že by celý proces mohl být ohrožen tak, že bude zakázka zrušena. Potřebujeme akceschopnou armádu s adekvátním vybavením. V tomto ohledu odvedlo české ministerstvo obrany při přípravě zakázky a jejích parametrů dobrou práci,” uvedl Vondra.
Pokud dojde na řízení, obdrží členský stát formální upozornění a stát má pak dva měsíce na to, aby komisi uspokojivě odpověděl. Evropská komise poté formální odpověď členského státu bedlivě zkoumá.
V případě, že není spokojena, zašle komise členskému státu druhé upozornění a členský stát má pak opět dva měsíce na to, aby uvedl vše do pořádku. Jestliže se tak nestane, členský stát neuposlechne výzvy komise nebo postupuje při nápravě nesprávně, může Evropská komise předat případ Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku.
Italové si stěžovali už dvakrát
Italský výrobce Leonardo podal první podnět k prošetření k ÚOHS už loni v prosinci. Krátce po podpisu smlouvy na nákup amerických vrtulníků. Úřad však správní řízení zastavil, protože podnět byl podán až po uzavření smlouvy. Poté počátkem letošního roku firma Leonardo navrhla zákaz plnění smlouvy. V srpnu ÚOHS podnět zamítl a ministerstvu nákup povolil.
Uvedl ale, že ministerstvo svým postupem porušilo zákon, když smlouvu se Spojenými státy uzavřelo ještě předtím, než rozhodlo o námitkách italského výrobce.
Hrozil ministerstvu rovněž „citelnou pokutou“, ale plnění smlouvy nezakázal. Svůj postup ÚOHS zdůvodnil tím, že by zákazem plnění smlouvy byl ohrožen program, který má zásadní význam pro obranu státu.
Společnost Leonardo poté podala proti rozhodnutí takzvaný rozklad, který předseda ÚOHS Petr Rafaj v listopadu zamítl. V prosinci pak úřad zahájil s ministerstvem obrany kvůli zakázce přestupkové řízení.