Armáda si nový vůz pochvaluje. Oproti stařičkým vozům je větší, rychlejší, výkonnější, pohodlnější, má nižší spotřebu, dojede dál a uveze víc.
"Je rozhodně výkonnější a komfortnější," konstatoval řidič Jiří Flašar ze 71. mechanizované brigády z Hranic. Právě jeho jednotka tento týden dostala deset nových vozů, jako první v české armádě. - více zde
Třínápravové nákladní vozidlo T-810 je celkově větší než jeho předchůdce Praga V3S. Nová generace vozů pro armádu má tak větší úložný prostor - 12 metrů krychlových oproti 8,5 metru. Tatrovka může jet téměř dvojnásobnou rychlostí - až 106 kilometrů za hodinu - a její dojezdová vzdálenost je delší o 200 kilometrů. Do její nádrže se vejde téměř třikrát více nafty.
"T-810 s valníkem a plachtou jsou určeny pro přepravu osob nebo až pěti tun nákladu. Posádka bude přepravována ve větším pohodlí - například kabina řidiče i korba jsou samostatně vyhřívány, nechybí ani klimatizace," popsal Flašar.
Už jen díky prostředí pro řidiče, modernější palubní desce, odpruženým a anatomickým sedadlům a přehlednému ovládání nelze nový armádní vůz se stařičkou pragou prakticky vůbec srovnávat.
Komfort a hlavně bezpečnost považuje za důležité i velitel pozemních sil, generál Ján Gurník. "Techniku budeme používat v zahraničních misích, kde je prostředí často opravdu nehostinné. Klimatizaci a další vymoženosti vojáci potřebují," uvedl s ohledem na působení českých vojáků především v Afghánistánu.
Díky vyšší světlé výšce a dodatečné montáži různých pancéřových prvků bude vůz podle jeho slov odolnější proti útokům konvenčních zbraní, včetně protipěchotních min.
U takto speciálně upravených vozidel T-810 armáda počítá s centrálním huštěním pneumatik a ochranou osádky a přepravovaných lidí před zbraněmi hromadného ničení filtroventilačním zařízením. Speciály budou mít i povrchovou úpravu pro jednoduché odmoření a budou vybaveny ochranou proti prostředkům elektromagnetického průzkumu.
Pozemní síly dosud mají ve výzbroji přes 700 starých vozů V3S. "Věřím, že budou nakonec všechny postupně nahrazeny novými tatrovkami," dodal Gurník.
Praga V3S versus Tatra T-810
|
Nová tatra se od kopřivnických vozů liší
Nový model Tatry T-810 prakticky nijak nenavazuje na žádný jiný vůz z dílen kopřivnické automobilky. Nemá tatrovácký vzduchem chlazený motor, nápravy ani jiné charakteristické prvky.
V roce 1994 vznikla společnost ROSS (Roudnické Strojírny a Slévárny) spřažená s francouzskou automobilkou Renault (divize Renault Trucks). Firma se zaměřila na lehké nákladní vozy a kolem roku 1995 vznikají plány na obnovu vozového parku české armády právě vozidly Ross.
V roce 1996 jedná ROSS s vládou o uzavření kontraktu na nákladní terénní vozy. Armádě nabízí model R210, který měl nahradit zastaralé Pragy V3S.
Společnost ROSS ale roku 1998 zkrachovala. Model R210 se nakrátko zcela vytratil a až v roce 2002 celý projekt vozidla pro armádu koupila kopřivnická Tatra. V roce 2005 je pak poprvé představeno veřejnosti vozidlo s označením Tatra R.210 12.VV 6x6.
Po dalších dvou letech úprav Tatra představuje řadu T-810. Armáda po výrobci chtěla, aby se nové vozidlo vyznačovalo vysokou průchodností terénem, odolností, manévrovatelností, pasivní a aktivní ochranou a aby se dalo snadno přepravovat letecky, po moři i po železnici.
Pragovky sloužily půl století
Vozidla Praga V3S se za půlstoletí služby v armádě staly doslova legendou. I přesto, že vojáci vozidlo překřtívali nejrůznějšími způsoby jako "véeska", "vejtřaska" nebo "kostitřas", dodnes si schopnosti automobilu pochvalují.
Historie Pragy V3S se přitom začala psát už v roce 1951. "Tehdejší lidová armáda chtěla nákladní automobil s vysokou průchodností terénem, malou bořivostí, malou výškou a vzduchem chlazeným motorem," konstatoval zástupce velitele sil podpory a výcviku generál Radoslav Rotrekl.
Malou bořivost a vysokou průchodnost terénem měla zajišťovat třínápravová koncepce s pohonem 6x6 a připojitelným pohonem předních kol, s dvojmontážemi na zadních nápravách a pneumatikami o větším rozměru, než odpovídalo jejich skutečnému zatěžování.
Jelikož neměla automobilka Praga k dispozici vhodný motor, byla tehdy použita jednotka Tatra T-912 - řadový šestiválec o objemu 7 412 ccm s výkonem 72,1 kW (98 koní). Převodovka byla čtyřstupňová, doplněná dvoustupňovou přídavnou a rozdělovací převodovkou.
Kabina byla ocelová s dvojicí dveří otevírajících se směrem dozadu, dvojicí čelních vyklápěcích oken a střešním poklopem na místě spolujezdce.
Vozidlo se vyrábělo v závodě Praga do roku 1965. Pak se výroba přesunula do tehdejšího národního podniku Automobilové závody Letňany (Avia), kde se vozidla vyráběla až do roku 1988. Krátce vozy montovala i společnost Zemědělské stroje Vinoř, v letech 1982 až 1991 se pragovky vyráběly i v Bratislavských automobilových závodech.
Za tu dobu došlo pouze ke dvěma částečným modernizacím, ke kterým se přistoupilo teprve v roce 1980. "Praga V3S nás vždy dovezla tam, kam měla. Na svou dobu šlo o vyspělou konstrukci, která díky podvozku měla opravdu mimořádnou průchodnost terénem," konstatoval Rotrekl.