Summit NATO 2023
Do Izraele přicestoval český premiér Petr Fiala, aby zemi vyjádřil osobně podporu a také jednal o konkrétních možnostech pomoci.
„Fotky a videa, které jsme viděli, jsou šokující. Hamás je náš společný nepřítel, můžete se spolehnout na náš hlas a podporu,“ citovala izraelská média Fialu při setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
„Toto je naše nejtemnější hodina, vážím si, že jste tady,“ prohlásil Netanjahu. Ve stejnou dobu izraelský prezident Jicchak Herzog jednal s rakouským kancléřem Karlem Nahammerem. Ten vyzval teroristy s Hamásu k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění unesených.
S Benjaminem Netanjahuem jsme se měli setkat už 8. října, den předtím bohužel zahájili palestinští teroristé barbarský útok proti Izraeli a jeho občanům.
Nový termín našeho setkání jsme zvolili záměrně den před jednáním Evropské rady, abych měl co nejčerstvější informace ze země… https://t.co/Zc664nPiXl https://t.co/zqKbNRNDx2
V této souvislosti Katar oznámil možný průlom v jednání o propuštění rukojmí a podle analytiků se tak stává klíčovým hráčem pro diplomatické a humanitární řešení situace.
Premiér Abdar Rahmán Sání dnes uvedl, že ve vyjednávání o propuštění unesených došlo k „určitému pokroku a určitému průlom“. „Doufáme, že budou brzy propuštěni,“ prohlásil. Podrobnosti ale neuvedl. Informace později potvrdil také bezpečnostní poradce izraelského premiéra Cachi Hanegbi.
Izrael stále čelí ostřelování raketami nejen z pásma Gazy, ale stále také z Libanonu. Ozbrojenci Hizballáhu se odpoledne pokusili v oblasti Avivim střelou zničit izraelský tank a izraelská armáda reagovala dělostřelectvem.
Poprvé od začátku války hlásili výbuch také obyvatelé oblasti Ejlat. Vojenské křídlo Hamásu tvrdilo, že na město vypálilo raketu Ayash 250. Ta podle izraelské armády dopadla na volné prostranství u jedné ze základen.
Rakety na Izrael ovšem cílili také povstalečtí Hútíové z Jemenu. Podle deníku Wall Street Journal odpálili pět řízených střel íránské výroby a 30 dronů. Americká válečná loď USS Carney zachytila čtyři střely a další zachytily systémy protivzdušné obrany Saúdské Arábie.
Washington už dříve tento týden avizoval, že do oblasti vyšle další baterie systémů protivzdušné obrany, aby ochránil americké síly v Kataru, Saúdské Arábii, Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Spojených arabských emirátech.
Izraelské obranné síly také potvrdily, že letectvo podniklo v noci údery vojenskou infrastrukturu a minometné pozice na syrském území, odkud byla zaznamenána palba na Izrael.
Syrské ministerstvo obrany už v noci uvedlo, že izraelské letectvo útočilo na několik cílů v oblasti Daraa ze směru od Golan. Při náletech údajně zemřelo 8 syrských vojáků a dalších 7 bylo zraněno.
Během středečního odpoledne pak Sýrie hlásila, že izraelské letouny zaútočily znovu, tentokrát na letiště v Aleppu. Podle libanonského deník Al-Mayadeen bylo letiště po útoku uzavřeno. Úder měly izraelské letouny podniknout od Středozemního moře.
Izraelská armáda dnes uvedla, že námořnictvo zlikvidovalo dva teroristy, kteří se pokusili proniknout na izraelské území, když se vynořila z jednoho z tunelů na pláži v Gaze. „Každý, kdo se pokusí přiblížit k území Izraele, bude zlikvidován,“ řekl mluvčí izraelských obranných sil Daniel Hagari.
Potvrdil zabití dalšího vysokého představitele Hamásu. Mělo jít o Tisira Bašára, velitele severního sektoru v Chán Júnis. V minulosti sloužil jako velitel námořních sil Hamásu a plnil různé role při výrobě zbraní. Má rovněž rozsáhlé vojenské a velitelské zkušenosti jako koordinátor útoků a je považován za blízkého hlavním vůdcům teroristické organizace.
Izraelské tajné služby mu připisují odpovědnost za několik vražedných útoků proti vojákům i civilistům, včetně útoku na střední školu „Azmona“ v březnu 2002, při kterém bylo zavražděno pět středoškoláků a mnoho dalších bylo zraněno.
Během války bylo z oblasti jeho odpovědnosti vypáleno na Izrael asi 300 raket a minometných granátů.
Podle Hagariho izraelské síly v posledních hodinách zaútočily na stovky vojenských i vládních cílů Hamásu, včetně tunelů, vojenských velitelství, skladů munice a odpalovacích pozic minometných bomb a protitankových střel.
„Írán pomohl Hamásu před válkou s výcvikem a dodávkami peněz a zbraní. I nyní Írán pomáhá Hamásu – zpravodajskými informacemi a podněcováním proti Izraeli na sítích. Naše poselství zní: kdo destabilizuje Blízký východ - ať se neskrývá,“ prohlásil.
Při rozsáhlé zatýkací operaci Judei a Samaří zatkli izraelští vojáci 50 přívrženců Hamásu. Během razie došlo na řadě míst k nepokojům, během nich Palestinci na vojenské jednotky házeli hořící pneumatiky, kameny i výbušniny a došlo i na střelbu.
Izraelské armáda rovněž zveřejnila fotografii mluvčího vojenského křídla Hamásu Abu Obida. Jde o jeho první zveřejněný snímek s pravděpodobným vzkazem, že se Izrael na něj zaměřuje.
Od útoku ze 7. října Obida vydává prohlášení jménem teroristické organizace a vždy se objevuje s šátkem a zahaleným obličejem. Všechna jeho dosavadní veřejná vystoupení byla vždy v takovém přestrojení.
Turecký prezident Erdogan se ve středu zastal Hamásu s tím, že „nejde o teroristickou organizaci, ale skupinu bojovníků za svobodu, kteří chrání svou zemi“.
V projevu k poslancům své vládní strany uvedl, že Turecko nic Izraeli nedluží a Hamás podle něj „svádí bitvu na vlastní půdě“.
Izrael zveřejnil vzkazy s pokyny šéfů Hamásu ozbrojencům, aby rozpoutali masakr, sekali hlavy a zabíjeli ženy i děti.
Note found on Hamas terrorist: “Know that this enemy of yours is a disease that has no cure, other than beheading and extracting the hearts and livers!" https://t.co/NtogEYrB7M
Jordánský král Abadalláh II. pak vyzval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby zatlačil na Izrael k ukončení války v pásmu Gazy. Do jižního pásma Gazy bylo v noci přes přechod Rafah dopraveno 8 kamionů humanitární pomoci včetně vody, potravin a lékařského vybavení.
A v libanonském Bejrútu proběhla schůzka, o které izraelská média píší jako o „summitu teroristů“. Potkali se tam totiž šéf Hizballáhu Hassan Nasralláh s lídrem Islámského džihádu Ziadem Nakhalou a se zástupcem vedoucího politického křídla Hamásu Salehem al-Aarurim.
Nasralláh v prvním vyjádření od vypuknutí války adresoval členům Hizballáhu dopis, ve kterém je vyzývá ke statečnosti. „Každá další smrt je smrtí na cestě do Jeruzaléma,“ vzkázal.
Izrael dnes pozastavil vydávání víz představitelům OSN. Reaguje tím na výroky generálního tajemníka Antónia Guterrese.
Ten v úterý v Radě bezpečnosti útoky palestinských radikálů tvrdě odsoudil jako „strašné“, zároveň ale poznamenal, že se „nestaly ve vzduchoprázdnu“. „Palestinci byli 56 let vystaveni dusivé okupaci. Viděli, jak jim neustále zabírají půdu osadníci a byli sužováni násilím, jejich ekonomika byla utlumená, byli vysídlováni a jejich domy byly ničeny. Jejich naděje na politické řešení jejich tíživé situace zmizely,“ prohlásil.
The situation in the Middle East is growing more dire by the hour.
At a crucial moment like this, it is vital to be clear on the fundamental principle of respecting & protecting civilians. https://t.co/TpDcQz0Bkc
Proti jeho vyjádření se Izrael ostře ohradil. „Bylo by lepší, kdybyste vůbec nemluvil, svět od vás očekával poselství naděje - a obdržel ospravedlnění terorismu,“ vzkázal předseda zahraničního a bezpečnostního výboru Juli Edelstein.
Guterres se později pokusil svá slova trochu korigovat. Na sociální síti X objasňoval, že, „stížnosti palestinského lidu nemohou ospravedlnit hrozné útoky Hamasu“. Pokračoval však v útocích na Izrael. „Hrozné útoky (ze strany Hamásu) neospravedlňují kolektivní trestání palestinského lidu,“ dodal. Vyzval ovšem k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění unesených.
Proti výrokům šéfa OSN se vyslovila také například kancelář britského premiéra s tím, že Rishi Sunak s takovými výroky nesouhlasí a teroristický útok Hamásu nelze ospravedlnit.
tisknout 
