„Gruzie je velmi blízký a silný partner. A přispívá k naší společné bezpečnosti mnoha různými způsoby. NATO je odhodláno pomoci Gruzii modernizovat svou obranu a tím ji přiblížit ke členství v Alianci,“ řekl po jednání Stoltenberg.
Jižní OsetieÚzemí, kde žije zhruba 70 tisíc lidí, je právně součástí Gruzie, která existenci tohoto celku neuznává, stejně jako drtivá většina zemí světa. V oblasti žijí především Oseti a Gruzínci. Etničtí Rusové tvoří zhruba 2 procenta populace. Jižní Osetie spolu s další gruzínskou separatistickou oblastí Abcházií vyhlásila jednostranně nezávislost na Gruzii už v 90. letech. Separatistické nálady pak vyvrcholily v létě 2008. Počátkem srpna se rozhořely boje mezi jihoosetskými ozbrojenci a gruzínskou armádou. Gruzie pak po několika dnech vyhlásila příměří, ale vzápětí se pokusila v noci ze 7. na 8. srpna oblast znovu ovládnout silou. Rusko, které nad oběma regiony drželo ochrannou ruku, ale útok zastavilo s tím, že chce chránit obyvatele s ruským občanstvím, kteří o pomoc požádali. Ruské tankové jednotky s podporou letectva pak pokračovaly v invazi hluboko na gruzínské území. Ruský prezident Dmitrij Medveděv pak 12. srpna nařídil ukončení vojenských operací. I přesto ještě několik dní poté boje pokračovaly a ruské síly se zastavily až padesát kilometrů před gruzínskou metropolí Tbilisi. Stahování ruských invazních jednotek z Gruzie pak začalo 22. srpna. Na území Jižní Osetie však Moskva dosud ponechala na 5 tisíc vojáků a dalších až tisíc pohraničníků. Na řadě míst od té doby buduje Rusko na hranici regionu ploty. |
Na jednání s osmadvacítkou do Bruselu přicestoval gruzínský ministr obrany Mindia Janelidze.
Stoltenberg po schůzce připomněl, že spojenci vytvořili expertní tým, který pomáhá Gruzii s obrannými reformami a rovněž plán na vytvoření společného výcvikového a školícího střediska v Tbilisi.
To by mohlo začít plně fungovat už ke konci letošního roku a mělo by sloužit nejen gruzínským ozbrojeným složkám, ale také zemím NATO a dalším partnerským státům.
Zároveň ocenil aktivitu Gruzie v zahraničních misích NATO a Evropské unie. Gruzie má například v současnosti druhý nejpočetnější kontingent v alianční misi v Afghánistánu. „Gruzie učinila významný pokrok od summitu v Bukurešti a přiblížila se k NATO díky ambiciózním reformám,“ uvádí se ve společném prohlášení ministrů.
Gruzie usiluje o pozvánku ke vstupu do Severoatlantické aliance už dlouhé roky. Spolu s Makedonií, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou dostala země už v roce 2008 příslib, že se jednou členským státem stane.
Některé státy se však obávají reakce Ruska, pokud by kavkazské republice pozvánku k přijetí Aliance udělila.
Ministři NATO ve čtvrtek znovu vyzvali Rusko, aby zvrátilo uznání dvou gruzínských separatistických regionů - Abcházie a Jižní Osetie a stáhlo z oblastí své vojáky. „Znovu potvrzujeme naši silnou podporu územní celistvosti Gruzie a suverenity v rámci mezinárodně uznaných hranic,“ prohlásil Stoltenberg.
Gruzie „přišla“ o oblasti Jižní Osetie a Abcházie po gruzínsko-ruské válce v létě 2008. Jednostranné vyhlášení nezávislosti těchto dvou oblastí, které jsou právně stále součástí Gruzie, však uznává pouze Rusko, Nikaragua, Venezuela a tichomořské státečky Nauru a Tuvalu.
„Odsuzujeme kroky, které Rusko činí a jež jsou v rozporu s mezinárodním právem,“ shodli se ministři s tím, že státy NATO neuznávají takzvanou dohodu o vytvoření Spojenectví a strategického partnerství podepsanou mezi gruzínským regionem Abcházií a Ruskem loni 24. listopadu.
„Tato takzvaná dohoda nepřispívá k mírovému a dlouhodobému urovnání situace v Gruzii. Naopak to narušuje svrchovanost Gruzie a její územní integritu,“ konstatoval Stoltenberg.
