Severoatlantická aliance, která s Gruzií jako s možnou kandidátských zemí na členství udržuje roky zvláštní vztahy, situaci sleduje s velkým znepokojením.

"Je to v rozporu s mezinárodními závazky Ruska a nepřispívá k mírovému řešení konfliktu. Má to negativní dopad na situaci v zemi a ovlivňuje životy těch občanů Gruzie, kteří žijí na obou stranách administrativní hranice. Vyzývám k odstranění těchto bariér," prohlásil k situaci generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen.

Pozice NATO je podle jeho slov zcela jasná. Aliance podporuje územní celistvost a suverenitu Gruzie v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, tedy i včetně separatistických oblastí jižní Osetie a Abcházie. "Vyzýváme Rusko, aby zvrátilo své uznání Jižní Osetie a Abcházie jako nezávislých států," dodal v prohlášení Rasmussen.

Gruzie "přišla" o oblasti Jižní Osetie a Abcházie po gruzínsko-ruské válce v létě 2008. Jednostranné vyhlášení nezávislosti těchto dvou oblastí, které jsou právně stále součástí Gruzie, však uznává pouze Rusko, Nikaragua, Venezuela  a tichomořské státečky Nauru a Tuvalu.

Jihoosetské úřady s pomocí ruských vojenských sil, rozmístěných v oblasti, budují ploty na administrativní hranici už nejméně tři roky. Tempo výstavby na území, patřící stále Gruzii, se ale podle lokálních médií prudce zvýšilo teprve letos a hlavně v posledních dvou měsících.

Gruzie si stěžovala i u Evropské unie s tím, že jde o zjevné porušení mezinárodního práva. Přesvědčil se o tom i tým zahraničního výboru EU. Ve zprávě úředníci konstatovali, že výstavba bariér má negativní dopad na životy místních obyvatel a zopakovali, že Unie podporuje územní celistvost Gruzie v rámci mezinárodně uznaných hranic.

Ruské síly přesto pokračují ve výstavbě, konkrétně například v obcích Ditsi nebo Dvani v regionu Kareli. Místní podle gruzínských médií ploty přirovnávají k "nové berlínské zdi". Množí se údajně vcelku paradoxní případy, kdy byl například zadržen za neoprávněné překročení hranice syn, který své matce z Gruzie do Jižní Osetie pravidelně nosil léky.

Rusko-gruzínské vztahy opět zamrzají

Po pěti letech od války se vztahy, alespoň ty obchodní, mezi Moskvou a Tbilisi začaly mírně zlepšovat. Především poté, co se loni do premiérského křesla dostal miliardář Bidzina Ivanishvili.

Ten své jmění vydělal právě v Rusku v éře tamější divoké privatizace a byl narozdíl od velmi prozápadního gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho považován za "příznivce Kremlu".

Nyní se ale zdá, že mírné "oteplení opět střídá krutá zima". Rusko na obvinění v souvislosti s výstavbou plotů na administrativní hranici reagovalo zatím jen obviněním druhé strany. Gruzie nezodpovědně eskaluje napětí v hraničních regionech, citovala agentura RIA náměstka ruského ministra zahraničí Grigorije Karasina.

Analytici obecně soudí, že priority Evropské unie i USA se vzhledem k aktuální situaci třeba v Sýrii, Korejském poloostrově nebo Íránu asi nadobro přesunuly jinam. Kreml tak prý může "nerušeně upevňovat svůj ekonomický, diplomatický a politický vliv v oblasti Kavkazu a testovat, jak daleko je malá Gruzie ochotná v obraně svého území zajít".

Očekávat lze prý přitom velmi ostré přestřelky, podobné té z minulého týdne při jednání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Ruská delegace tam demonstrativně opustila sál poté, co gruzínský prezident Michail Saakašvili ve svém projevu ostře kritizoval politiku Kremlu vůči Gruzii i bývalých zemích sovětského vlivu. Nešetřil ani ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého označil za "diktátorského panovníka a agenta KGB, který vůči Gruzii uplatňuje politiku násilí a anexe".