natoaktual.cz

SPECIÁL: Summit NATO 2021

Vrcholná schůzka spojenců Aliance
14. června v Bruselu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Zachytí start dronu až na sto kilometrů. Armáda otestovala novou Věru

    8. června 2021  14:22
    Česká armáda získává nové schopnosti. Nedávné testování nových pasivních sledovacích kompletů DPET prokázalo, že jsou schopné zachytit a sledovat i malé bezpilotní letouny na vzdálenost až sto kilometrů. Jádrem kompletů, které armáda pořizuje za 1,5 miliardy korun, jsou špičkové pasivní "radary" Věra nejnovější generace.  

    Pasivní sledovací systém Věra | foto: ERA

    „Všechny bezpilotní prostředky byly pasivním systémem detekovány ihned po startu a vedeny po celou dobu letu,“ konstatoval podplukovník Lukáš Macek, který se na testování podílel.

    Pro armádu to podle něj představuje perspektivní způsob, jak možné hrozbě v podobě moderních, stále dostupnějších a zneužitelnějších bezpilotních strojů různé velikosti a schopností čelit. Schopnost včasné detekce například dronu mířícího ke strategicky důležitému objektu dává armádě klíčovou převahu a možnost vůči ní efektivně zakročit.

    Už dřívější měření a proklamace výrobce systému ERA Pardubice ukázaly, že systém VERA-NG schopen detekovat a sledovat drony (UAS - Unmanned Aircraft Systems) na vzdálenost desítek kilometrů.

    V rámci ověřování schopností vojáci z několika specializovaných jednotek při týdenním cvičení v reálném prostředí u Nepolis na Královehradecku a vojenském prostoru Libavá zkoušeli, zda a na jakou vzdálenost VERA-NG dokáže zachytit různě velké a výkonné bezpilotní letouny z kategorií „Micro“ a „Mini“ (do 25 kg), které armáda běžně používá, ale i komerční drony jako je například DJI Mavic.

    Vojáci zkoušeli lety samostatných dronů i souběžné létání více bezpilotních strojů různých kategorií najednou. Pasivní sledovací systém je zvládl zachytit hned po startu a sledovat je po celou dobu letu.

    VERA-NG totiž umožňuje detekci signálů s takzvanou „spojitou nosnou vlnou“ (CW – Continuos Wave) využívanou především v datové komunikaci, kterou k ovládání používají nejen moderní radiokomunikační zařízení, ale právě i drony.

    Historie pasivních systémů

    Vývoj pasivního systému Věra navázal na předchozí generace pasivních sledovacích systémů, které měla ve výzbroji už Československá lidová armáda. Princip už v padesátých letech objevil tým brněnského výzkumníka Vlastimila Pecha.

    První takový vojenský systém z roku 1963 nesl označení „Kopáč“ a mohl sledovat 6 cílů. V roce 1979 přišel systém „Ramona“ (v kódu NATO jako „Soft Ball“), schopný sledovat najednou až sledovat 20 cílů.

    Legendárním se pak stal systém „Tamara“ (v kódu NATO jako „Trash Can“), zavedený do výzbroje v roce 1987, o kterém se počátkem 90. let rozšířily masivně informace, že je schopen odhalit i americké „neviditelné“ letouny s technologií „Stealth“. To sice byl, ale jen za určitých podmínek, kdy měl letoun zapnutý radar, nebo vysílal. Systém byl schopen sledovat najednou až 23 radarových cílů a signály ze 48 automatických odpovídačů letounů.

    Všechny systémy pocházely z dílen pardubické Tesly.

    Systém „Věra“ pak vznikal od roku 1994 v nové společnosti Era, kterou založili bývalí pracovníci zkrachovalé Tesly, kteří znali „tajemství“ systému Tamara. Zároveň firma vyvinula i civilní verze pasivních sledovacích systémů, které se používají na letištích po celém světě.

    „Pro nás bylo zásadní, že technologie pasivních systémů se v rámci testů ukázala jako jednoznačně perspektivní řešení pro detekci a sledování bezpilotních prostředků,“ uvedl Macek na oficiálním webu armády.

    Špičková technika v kritizované zakázce

    Ministerstvo obrany od českého výrobce ERA Pardubice pořizuje dva komplety nazvané DPET (Deployable Passive ESM Tracker). Každý z kompletů tvoří pasivní sledovací systém VERA-NG, pět přepravních vozidel Tatra T-815 8x8, terénní automobily, stany a další vybavení.

    Systémy DPET jsou novou generací mobilních pasivních sledovacích systémů Věra S/M, které česká armáda používá od roku 2000.

    Dovedou skrytě zjišťovat, analyzovat a vyhodnocovat primární radiolokační data, umožňují zmapování, určení přesné polohy a automatické sledování pozemních, leteckých i hladinových cílů a informace v reálném čase předávají do národních nebo aliančních systémů velení a řízení.

    Pasivní sledovací systém na rozdíl od klasického radaru nic nevysílá, ale sám elektromagnetické signály monitoruje. Systém tak dokáže odhalit a sledovat letadlo, plavidlo nebo pozemní cíl, aniž by byl sám odhalen. V roce 2014 dva systémy Věra koupila i Severoatlantická aliance.

    Nejnovější verze je v pořadí již pátou generací. Dovede nepřetržitě monitorovat oblast na vzdálenost až 400 kilometrů a sledovat najednou až 200 různých cílů, velmi přesně stanovit jejich vzdálenost, výšku i trajektorii pohybu.

    Armáda měla požadavky na vysokou mobilitu a možnost jednoduché přepravy transportními letouny pro případné nasazení v zahraničních operacích. Nový systém je vysoce variabilní a vojáci ho mohou podle potřeby nasadit ve složitější či jednodušší variantě. Už příští rok by armáda měla začít s vojskovými zkouškami.

    Zakázka na dodávky dvou nových kompletů za 1,5 miliardy korun byla přitom před rokem terčem ostré kritiky. Ministerstvo obrany totiž vládě původně avizovalo cenu zhruba 780 milionů korun.

    Ukázalo se, že částka vycházela z roku 2015, tedy ze starého ocenění systému, který armáda už měla, ale který nedosahuje zdaleka takových parametrů jako nové komplety s balistickou ochranu a schopností detekovat všechny typy cílů.

    Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nechal zakázku opakovaně prověřit. Kvůli uvedení „staré ceny“ rezignoval tehdejší náměstek pro vyzbrojování a akvizice Filip Říha.

    inc natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media