Náměstek pro vyzbrojování Říha rezignoval kvůli nákupu sledovacích systémů

12. února 2020  12:17
Náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Filip Říha ve středu rezignoval na svou funkci. Důvodem má být chystaný nákup dvou kompletů pasivních sledovacích systémů Věra pro armádu, kteří kritici označují za předražený. Kontrola ale chyby v zakázce neodhalila.  
Náměstek ministra obrany Filip Říha | foto: army.cz

Podle tiskové správy ministerstva obrany rezignoval Říha po dohodě s ministrem Lubomírem Metnarem. Na obsazení pozice bude podle zákona o státní službě vyhlášeno výběrové řízení. Do jeho ukončení bal řízením pověřen současný ředitel odboru řízení a podpory sekce vyzbrojování Lubor Koudelka.

Cena za radary je v pořádku, uvedl Metnar. Jedinou chybu odnesl úředník

„Úkolem nového náměstka bude dohled nad probíhajícími a připravovanými zakázkami, ale i zlepšení externí komunikace, zejména s členy sněmovního výboru pro obranu,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Ten čelil v posledních týdnech ostré kritice kvůli zakázce na nákup pasivních sledovacích systémů pro armádu. Část politiků včetně členů výboru pro obranu ji považovala za předraženou.

Sám Říha ke své rezignaci uvedl, že ministerstvo obrany se kvůli zakázce dostalo pod mediální tlak. „Žádnou chybu jsem neudělal. Dodržel jsem zákon v plném rozsahu, ale mediální tlak, který se zde konal, zanechával pachuť i na resortu obrany. To nebylo schůdné,“ citoval Říhu server Lidovky. Vysvětlit okolnosti zakázky požadoval i premiér Andrej Babiš (ANO). Na sociálních sítích ministra Metnara kritizoval za „nezvládnutou komunikaci“.

Ministerstvo obrany od českého výrobce ERA Pardubice pořizuje za 1,5 miliardy korun dva komplety nazvané DPET, jejichž jádrem jsou špičkové pasivní sledovací systémy Věra NG. Ty dovedou odhalit a sledovat v okruhu několika set kilometrů až 200 cílů, aniž by byly samy odhaleny. Na rozdíl od klasického radaru totiž nic nevysílají, ale samy elektromagnetické signály monitorují.

Když před rokem úřad informaci o zakázce předkládal vládě, uváděl jako předpokládanou cenu zhruba 780 milionů korun s DPH. Podle Metnara tato částka vycházela z roku 2015, tedy ze starého ocenění systému, který armáda už měla, ale který nedosahuje zdaleka takových parametrů jako nové komplety. Ministerstvo čelilo kritice také kvůli tomu, že když před šesti lety koupila pasivní sledovací systémy Věra Severoatlantická aliance, zaplatila jen 433 milionů bez DPH.

Ministerstvo i experti ale argumentují, že jde o zcela jinou generaci sledovacího systému. Komplety pro českou armádu se značně liší. Zatímco alianční systémy nemají žádnou ochranu a jsou schopné detekovat jen vzdušné cíle, komplety pro armádu jsou připravené pro vyslání do bojových misí - mají balistickou ochranu a dovedou detekovat všechny cíle.

Metnar kvůli kritice nařídil důkladnou kontrolu, ta však žádné pochybení neodhalila. Hodnotu zakázky navíc ověřil nezávislý znalecký posudek.

inc natoaktual.cz

Barista i záchranář u kanónu

Říjen 2019

Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

Dny NATO v Ostravě

Září 2019

Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

Továrna na instruktory

Červenec 2019

Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

Mraky prachu, vedro a léčky

Červen 2019

Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.