Vláda potřebovala pro uskutečnění plánu souhlas obou komor parlamentu, ve sněmovně jej získala už v úterý.
Plán odchodu z AfghánistánuRok 2013 1. čtvrtletí: 539 vojáků Rok 2014 1. čtvrtletí: 340 vojáků Rok 2015 (výhled) 1. pololetí: 150 vojáků Zdroj: Ministerstvo obrany |
"Operační prioritou pro následující dva roky zůstává Afghánistán, ale mění se charakter mise, protože končí pomalu bojové operace. A své úsilí hodláme napřít především do oblasti výcviku afghánské armády a policie," uvedl ministr obrany Alexandr Vondra.
Pro návrh hlasovalo celkem 61 ze 70 přítomných senátorů. Příští rok bude podle vládního plánu v Afghánistánu působit až 539 českých vojáků, v roce 2014 nejvýše 340. V roce 2015, kdy odpovědnost za bezpečnost v celé zemi plně převezmou sami Afghánci, bude v misi maximálně 150 českých vojáků.
Dalších zhruba 20 vojáků speciálních sil by pak mělo stejně jako dosud chránit český zastupitelský úřad v Kábulu.
"Nepamatuji si, že by kdy měl mandát tak vysokou podporu napříč politickým spektrem. Náš návrh je realistický, reflektuje aktuální možnosti České republiky, závazky i mezinárodní situaci. Jeho základním rysem je postupná, ale výrazná změna v rozsahu i charakteru působení v Afghánistánu," uvedl po jednání Senátu Vondra.
Schválení v zahraničních misí na dva roky neprovázela v Senátu prakticky žádná diskuze. Narozdíl od poslanecké sněmovny, kde v úterý zazněla řada kritických slov o smyslu mise v Afghánistánu.
Co řekli o afghánské misi poslanci |
"Myslím, že z téhle operace v Afghánistánu by mělo plynout jasné poučení do budoucna - obezřetnost před dalšími dobrodružstvími, do kterých se někteří naši spojenci z nejrůznějších důvodů budou chtít pustit," řekl například šéf národních socialistů Jiří Paroubek.
