Stalo se tak to, před čím dlouhodobě varovali experti. Podíl výdajů se propadl i přesto, že obranný rozpočet roste poslední dva roky o zhruba pět miliard korun ročně.
Zvedneme výdaje na obranu, shodli se lídři českých stran |
Podle původních předpokladů Aliance byl český podíl 1,08 procenta HDP. Revidovaná čísla Česku přisuzují, že vynaložilo na obranu jen 0,97 procenta. A odhad pro letošek je pak 1,07 procenta. To řadí zemi na páté místo od konce před poslední Lucembursko, Belgii, Španělsko, Slovinsko a Maďarsko.
Česká republika se přitom mezi spojenci zavázala, že v roce 2020 dosáhne hranice 1,4 procenta a v roce 2024 pak hranice 2 procent HDP.
„V roce 2017 dvacet pět spojenců zvýší výdaje na obranu v reálných hodnotách,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po čtvrteční schůzce ministrů obrany v Bruselu.
Výdaje na obranu zemí NATO v poměru k HDP v jedotlivých letech
Poměr investic do modernizace techniky v zemích NATO v roce 2014 a předpokládané v roce 2017
Kromě USA dávají dvě procenta HDP na obranu jen čtyři další země – Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Dosažení této hranice letos předpokládá Rumunsko a například Litva a Lotyšsko příští rok. Podle Stoltenberga se po letech škrtů a propadů podařilo vývoj obrátit. V trendu je však podle jeho slov potřeba pokračovat.
Na spravedlivější sdílení nákladů na obranu tlačí především Spojené státy, které dosud hradí takřka 70 procent nákladů na kolektivní obranu Aliance.
Členské státy NATO se před měsícem dohodly, že každá země vypracuje do prosince svůj národní plán, ve kterém popíše, jak v následujících letech výdaje na obranu zvýší.
379 miliardKdyby Česká republika od roku 2004 do své bezpečnosti dál investovala stanovená dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), měla by dnes na obranné výdaje o 379 miliard korun více. Takzvaný „kumulovaný politický bezpečnostní deficit“ nedávno spočítali experti z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií brněnské Univerzity obrany. Závratná částka je prakticky osminásobkem dnešního rozpočtu armády, ale jen zhruba polovinou zdrojů ministerstva práce a sociálních věcí. |
Česká republika od svého vstupu do Aliance v roce 1999 držela dvouprocentní hranici až do roku 2005. Pak s ekonomickou krizí a škrty v rozpočtu šly výdaje na obranu strmě dolů.
Více těžké techniky a létajících tankerů
S vyššími výdaji na obranu podle Stoltenberga přímo souvisí budování kapacit, které Aliance jako celek kriticky potřebuje. Ministři obrany se dohodli, že zvýší například kapacity těžké vojenské techniky, zrychli přesuny jednotek po kontinentu a také zvýší počet létajících tankerů pro doplňování paliva za letu.
Na okraj schůzky zástupci Německa a Norska podepsali memorandum, které umožnit vznik nadnárodní evropské flotily létajících tankerů, která by značně snížila závislost v této oblasti na tanker USA.
S iniciativou před časem přišlo Nizozemsko a Lucembursko. Dohromady chtějí koupit až sedm upravených letounů Airbus A330. Příští rok se chce přidat také Belgie. „Iniciativa poskytuje nákladově efektivní a flexibilní řešení,“ uvedl náměstek šéfa NATO pro obranné investice Camille Grand.
Zároveň šestice zemí (Francie, Německo, Řecko, Itálie, Španělsko a Turecko) ve čtvrtek oznámila, že bude spolupracovat na vývoji nebo společném pořízení námořních průzkumných letounů schopných protiponorkového boje.
Buďto zcela nová platforma nebo nákup moderních strojů by měl významně zvýšit kapacity evropských států NATO v této oblasti. „Rozhodnutí demonstruje ochotu investovat do kritických schopností, které Aliance potřebuje,“ řekla náměstkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová. Očekává se, že se k iniciativě připojí ještě další země.
tisknout 
