Obrana má šanci na nádech. Začarovaný kruh prolomí jen politici

12. června 2017  20:18,  aktualizováno  20:23
Lubomír Světnička, natoaktual.cz
Tlak USA na evropské spojence, aby na obranu dávali osvědčená dvě procenta HDP, je podle českých představitelů splnitelný. Česko by mohlo dosáhnout této hranice v roce 2024 či 2025. Otázkou ale zůstává, zda po říjnových volbách politici skutečně dovolí české armádě se konečně nadechnout, jak nyní napříč spektrem slibují.  
Česká armáda - ilustrační snímek
Česká armáda - ilustrační snímek. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

USA budou vždy chránit Evropu, ale ta musí pro svou obranu udělat mnohem více – především ohledně výdajů na obranu, protože americký daňový poplatník už nechce ani si nemůže dovolit masivně dotovat evropské bezpečí. Tak se dá shrnout jednoznačný postoj nové americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa vůči spojencům.

Naše bezpečnost není samozřejmost 2017

Speciální příloha natoaktual.cz

Ať už Trump pro někoho vystupuje jakkoliv „neomaleně a zapomíná“ Evropě říkat, co by slyšet chtěla, měl by to být pro spojence včetně České republiky ten pravý budíček po dlouhých letech škrtů a alibistického spoléhání se na toho „velkého na druhé straně Atlantiku“. Spojené státy v současnosti platí takřka tři čtvrtiny všech obranných nákladů v rámci NATO.

První skutečně hlasitou českou reakcí či příslibem změn může být poslední národní konference „Naše bezpečnost není samozřejmost“. A hlasitou především tím, že ke zvyšování výdajů na obranu v dnešním nebývale dynamicky se měnícím bezpečnostním prostředí neburcují jen experti, odborná veřejnost, armáda, ale také samotní politici, a to napříč politickým spektrem.

Účast předsedů šesti parlamentních stran na konferenci, kde obranné výdaje nakonec byly, jak se dalo čekat, tím hlavním nosným tématem, už by mohla něco znamenat. Zvlášť, když se prakticky jednomyslně shodli na tom, že obranný rozpočet jsou připraveni zvyšovat. Tentokrát by se však nemusela opakovat dosavadní česká praxe a „příslib“ by nemusel vyznít do ztracena.

Český začarovaný kruh

Vůle znovu pečovat o vlastní bezpečnost, a tedy i pojistit si prosperitu, by tu tedy byla. Znovu. Ale každá ze stran včetně komunistů by patrně preferovala jinak dlouhou cestu.

Zvedneme výdaje na obranu, shodli se jednomyslně šéfové stran

Přečtěte si související text na natoaktual.cz

Kritici razantnějšího přidání armádě argumentují hlavně tím, že armáda by si s takovým balíkem peněz najednou zřejmě neuměla poradit. Je prý proto všechno otázkou dohody, jaké tempo je racionální. Nesmyslné by podle kritiků bylo, aby se Česko závazek snažilo překotně splnit během několika málo let.

To jen bohužel dokládá i dosavadní český přístup, který se prakticky točí v kruhu. Experti i politici z celého politického spektra najdou čas od času shodu a prohlásí, že je třeba investovat ve světle události a vývoje do vlastní obrany. Jak toho dosáhnout i v době, kdy se ekonomice daří, ale ponechají stranou. Pak se situace opakuje.

Vydrží shoda i po volbách?

Jedním z dobrých signálů z národní konference může být fakt, že stále častěji i z úst politiků zaznívá, že by se měli i po volbách jednoznačně na financování obrany shodnout.

Ostatně jsou to právě už tři roky, co u příležitosti 15. výročí našeho vstupu do NATO během první národní konference podepsali představitelé všech politických stran zastoupených ve sněmovně kromě komunistů deklaraci, která shrnovala hlavní principy k zajištění bezpečnosti ČR a zastavení škrtů v obraně.

V důsledku změněného bezpečnostního prostředí po ruské anexi Krymu a akcích na Ukrajině na ni navázala koaliční dohoda o obraně se závazkem navýšit výdaje z tehdejšího jednoho procenta na 1,4 procenta HDP do roku 2020.

Uplynuly tři roky a české výdaje na obranu jsou navzdory prokazatelně rostoucímu rozpočtu resortu obrany o devět až deset procent ročně stále těsně nad jedním procentem HDP.

Čas tiká do konce roku

Tentokrát by však blížící se říjnové parlamentní volby nemusely deklarovanou vůli a následné skutečné kroky „překazit“. Reakci na „spravedlivý požadavek“ založený na „politické realitě“ chce Washington a nyní i Aliance jako celek totiž vidět už letos. Jasné plány, jak toho dosáhnout, musí členské země včetně Česka předložit do konce roku.

Nesplnění by patrně znamenalo v očích spojenců nejen ostudu, ale také snížení jinak vysokého kreditu, který Česká republika v rámci Aliance díky například zahraničním misím za roky členství vybojovala.

Jedním z dobrých signálů z národní konference může být fakt, že stále častěji i z úst politiků zaznívá, že by se měli i po volbách jednoznačně na financování obrany shodnout. Jiní volají, že by strany měly mít zvýšení výdajů na obranu přímo ve svých volebních programech. I to je po třech letech přešlapování jistě posun.

Stejně tak jako uvědomění, že vyšší výdaje na obranu nejsou „pro Trumpa a pro USA, ale pro Českou republiku samotnou“. A jako možná nejdůležitější prakticky první náznaky úvah o tom, že budoucí vlády nebudou moci dostatečně financovat obranu země a garantovat bezpečnost obyvatelstva do té doby, dokud neproběhne reforma důchodového a sociálního systému.

Obrana potřebuje více peněz. Deficit výdajů na bezpečnost je 379 miliard

Přečtěte si související text na natoaktual.cz

Rozdíl mezi skutečnými výdaji na obranu od roku 2004 a vývojem, kdy by Česká republika dávala na obranu 2 procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), činí úctyhodných 379 miliard korun. Takzvaný „kumulovaný politický bezpečnostní deficit“, který byl na národní konferenci představen, je prakticky osminásobkem dnešního rozpočtu armády, ale jen zhruba polovinou ročních zdrojů ministerstva práce a sociálních věcí.

Dvě procenta vycházejí z historie

Neustále přetřásaná hranice 2 procent HDP je přitom ověřené číslo vycházející z historie. Osvědčený poměr, který dovolí udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil. Jen pro zajímavost v období „první republiky“ v letech 1918-1933 činily československé výdaje na obranu 12-16 procent HDP.

Kromě USA dávají dvě procenta HDP na obranu jen čtyři další země – Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Dosažení této hranice letos předpokládá Rumunsko a například Litva příští rok.

Oproti tomu Česká republika dává jen 1,08 procenta, což ji řadí na poslední příčky. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) je ale přesvědčen, že vláda a potažmo ČR je schopná své sliby splnit. „Zvyšujeme výdaje na obranu o devět až deset procent ročně. V roce 2020 chceme dosáhnout 1,4 procenta HDP a dvě procenta do roku 2024,“ řekl Stropnický.

Česká republika od svého vstupu do Aliance v roce 1999 držela dvouprocentní hranici až do roku 2005. Pak s ekonomickou krizí a škrty v rozpočtu šly výdaje na obranu strmě dolů.

Ani současný růst obranného rozpočtu však dosažení slíbených 1,4 procenta HDP nepředpokládá. Podle schváleného výhledu má být na rok 2018 předpokládaný rozpočet 57,8 miliardy korun a na rok 2019 pak 62,7 miliardy.

Příležitost nebo krize? Výzvy současné obranné politiky ČR

Přečtěte si související text Lukáše Dyčky na natoaktual.cz

To by představovalo asi 1,2 procenta HDP. Pro dosažení 1,4 procenta HDP by bylo třeba, aby byl v roce 2019 rozpočet ve výši asi 68 miliard a v roce 2020 ještě o osm miliard vyšší. Ministr Stropnický předpokládá, že se jeho resortu podaří s ministerstvem financí domluvit vyšší růst rozpočtu nejen na příští, ale i na další dva roky. Místo slibovaných asi pěti miliard by tak ministerstvo obrany mohlo dostat každoročně miliard osm.

Předseda strany a bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že je to reálné. Ministerstvo obrany by tak napřesrok hospodařilo s rozpočtem až 77,7 miliardy, to je rozdíl 20 miliard oproti letošnímu roku. „Myslím, že to rozpočet zvládne a my to podpoříme,“ prohlásil Babiš.

Armáda potřebuje garanci stability

Zdá se tak, že by se Česká republika, potažmo armáda, v příštích letech mohly pořádně „nadechnout“. Naprosto jasno je totiž napříč politickým i odborným spektrem v tom, že investice do obrany musejí být navázány na tři základní věci.

Pryč z bludného kruhu

Trochu paradoxní patová situace, kdy armáda naříkala, že nemá jistotu financování rozvoje a modernizace a politici zase, že je slabá, a peníze ji nedají, protože neví, za co je utratit, by proto mohla skončit dalším dlouho očekávaným tahem.

Za prvé, může být sice hezké nakupovat ve velkém, ale vybavení musí mít kdo používat – tedy, že armáda musí nejprve mít dostatečný počet vojáků, kterých po letech loni přibylo a i letos chce naplnit kvóty nových profesionálů.

Za druhé pak musí být jasno, co nakupovat. Armáda tak po letech ostré kritiky, že ani neví, co potřebuje, a po řadě skandálních nákupů, má schválený základní dokument Koncepce výstavby Armády ČR, který definuje oblasti a vybavení v konkrétním čase, kdy ho armáda chce, a zároveň vysvětluje proč ho chce pořizovat.

Třetí zásadní podmínkou, uzavírající pomyslný kruh, jsou finance. Je jasné, že nelze mít nafouknutý rozpočet na investice, když není připraveno, za co je utratit.

Tomu možná dosud také bránil příliš složitý a zdlouhavý proces akvizic při pořizování nové techniky navázaný na chybějící dlouhodobé plány armády. Trochu paradoxní patová situace, kdy naříkala, že nemá jistotu financování rozvoje a modernizace a politici zase, že je slabá, a peníze ji nedají, protože neví, za co je utratit, by proto mohla skončit dalším dlouho očekávaným tahem.

Nové velké modernizační projekty armády se už rozbíhají a je tak reálné zajistit i „vstřebání“ mnohem vyšších obranných výdajů. Řečeno jinak, že investice armáda bude umět efektivně a účelně využít.

Dvě zásadní překážky už padly. Zbývá jen ta třetí - finanční zdroje.

Přepočet české vysvědčení zhorší

Alianční země byly dosud tak nějak rozděleny do tří skupin. Pět spojenců této úrovně obranných výdajů dosahuje, další skupina dokázala zastavit pokles a zahájila navyšování a poslední skupina zatím své závazky nenaplňuje a obranné rozpočty nezvyšuje.

Česká republika dosud patřila do prostřední skupiny. Zhruba desetiprocentní zvyšování obranného rozpočtu ročně je vyšší tempo, než je tomu například u Německa, které zvýšilo svůj letošní obranný rozpočet o osm procent – Francie meziročně o dvě a Nizozemsko přibližně o čtyři procenta. Experti ale upozorňují, že s předvídaným průměrným ročním nárůstem HDP bude procentuálně vyjádřený obranný rozpočet i při pravidelném meziročním nárůstu výdajů na obranu o pět miliard korun prakticky stagnovat, spíše však klesat až pod jedno procento HDP.

„Pozice ČR je v tomto ohledu ostudná, jsme – při odhlédnutí od Islandu a Lucemburska pátí nejhorší. Naše výdaje v posledních letech rostou pouze růstem HDP, jsme nadále na jednom procentu,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL). Česká republika podle něho neplní ani svůj koaliční závazek – tedy dosažení 1,4 procenta v roce 2020. „Nereagovali jsme ani na vypuknutí války na Ukrajině. Naše chování bych nazval vědomím sebepoškozováním se,“ dodal.

Kritici procentuálního vyjadřování podílu obranných výdajů na obranu namítají, že takové údaje nic neříkají o tom, jak efektivně je naplněna potřeba obranyschopnosti daného státu. Zda je to moc, nebo málo pro jeho ozbrojené síly vzhledem k jejich početnímu stavu a technologické úrovni. Navrhují proto počítat jen přírůstky v absolutních číslech. České vládě se totiž sice podařilo obrátit negativní trend ve financování armády, navzdory tomu v tabulkách paradoxně sklouzla na nižší pozice.

A jak upozornil český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý, aktualizovaný přepočet, který v příštích týdnech NATO zveřejní, českou bilanci ještě zhorší. „Po přepočtu sklouzneme dokonce do poslední skupiny, když naše výdaje na obranu za loňský rok byly někde na 0,97 procenta HDP,“ konstatoval.

Lubomír Světnička
autor je redaktorem natoaktual.cz

Lubomír Světnička natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.