Návrh programového prohlášení vláda schválila v pondělí. Oblasti obranné politiky a armády v něm figurují na šestém a vnitřní bezpečnosti na sedmém místě.

„Posíláme ho jednotlivým předsedům politických stran,“ uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO).

Podle dokumentu chce vláda vést aktivní politiku v Evropské unii, OSN, NATO a dalších organizacích v souladu se zájmy České republiky a podporovat boj proti mezinárodnímu terorismu a kyberterorismu.

„Budeme aktivně přispívat do zahraničních operací Evropské unie, NATO či OSN, které budou vybaveny odpovídajícím mandátem a budou v souladu s definovanými bezpečnostními a obrannými zájmy České republiky,“ uvádí se v dokumentu.

Členství v NATO označuje pro zajištění obrany země za klíčové s tím, že nemá alternativu. „Bezpečnostní záruky kolektivní obrany ale nejsou samozřejmostí. Chceme být našim spojencům spolehlivým partnerem. Proto budeme věrohodně vytvářet své vlastní obranné kapacity a aktivně přispívat ke kolektivní alianční obraně,“ konstatuje vláda.

Rozpočet na obranu chce postupně navýšit až na 2 % HDP (Hrubého domácího produktu) v letech 2024–2025, tak jak zní alianční závazek. „Finance musí jít ruku v ruce s dobře připravenými a racionálními akvizičními projekty. Zavazujeme se předložit přesný plán financování a investic do roku 2025,“ tvrdí.

Navyšování obranného rozpočtu má probíhat s ohledem na vývoj bezpečnostní situace. Armáda má být podle vlády přednostně vybavena domácí výstrojí a výzbrojí. To, co se v České republice nevyrábí, chce pořizovat transparentně a bez prostředníků, ale vždy „musí jít o techniku, která již prošla testem aktivního nasazení“. I v případě nákupu zbraňových systémů a vybavení ze zahraničí má být do projektu vždy zapojen český subjekt.

Personálně má mít armáda podle vládního prohlášení do roku 2025 minimálně 30 tisíc vojáků a 5 tisíc záložníků. Stávající dvě brigády mají být doplněny a dozbrojeny a vzniknout má i třetí.

Pokročit chce vláda ve výstavbě kapacit obrany proti hybridním hrozbám, a zvláště kybernetickým útokům, které jsou „zásadním destabilizujícím faktorem“. Pomoci tomu má prosazení novely zákona o vojenském zpravodajství a spolupráce s nejvyspělejšími spojenci. Výslovně chce vláda udržet a prohloubit tradiční vazby v oblasti obrany s Británií bez ohledu na Brexit.

Vzniknout mají speciální kybernetické síly pro předcházení a boj s kybernetickými hrozbami. Ty budou mít za úkol odvracet útoku hackerů, zabránit napadení infrastruktury a zneužívání dat.

Revize mobilizačního systému pak má posílit schopnost mobilizace a rozvinutí českých ozbrojených sil do podoby válečné armády, včetně budování příslušných záloh a zásob. „Do základních a středních škol zavedeme přípravu prvků branné dovednosti,“ slibuje vláda v dokumentu.

Větší role NATO v migrační krizi

Vláda chce v rámci Severoatlantické aliance prosazovat strategii, která povede k většímu aliančnímu zapojení do řešení migrační krize v Evropě. „Tím je myšlen především větší alianční podíl na řešení konfliktů v těch oblastech, které ilegální migraci generují,“ píše se v dokumentu.

V něm se zavazuje vláda k podpoře účasti českých vojáků v mírových misích a dalších aktivitách NATO, když si zahraničním působením armáda vytvořila výbornou pověst. Konkrétně chce kabinet posílit zapojení ve výcvikových misích v Afghánistánu a v Iráku, ale také přispívat do takzvané předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF), Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a do budování robustních „následných sil“ (Follow-On Forces).

V rámci vnitřní bezpečnosti chce kabinet aktivně usilovat o snižování rizik terorismu a to kontrolou migrace, bojem s islamistickou propagandou a bojem s extrémismem jakéhokoliv druhu. Rozvíjet by se tak měl integrovaný systém na řešení mimořádných situací a ochranu proti terorismu.

„Česká republika je šestou nejbezpečnější zemí na světě. Naším prvořadým závazkem je, aby to tak zůstalo, a to i v kontextu zhoršené bezpečnostní situace v Evropě. Stát musí zajistit lidem bezpečnost,“ uvádí se v dokumentu.

Za prioritní cíl pak označuje kabinet zastavení nelegální migrace. Ta stejně jako převaděčství a obchod s lidmi musí být podle prohlášení důsledně potírána. Aktivně se chce proto nová vláda podílet na novém nastavení schengenské spolupráce, která musí vycházet z aktuální bezpečnostní reality v EU a zároveň udržet výhody volného pohybu osob bez hranic.

„Budeme prosazovat vznik operativních policejních jednotek, které budou speciálně vycvičené ke společné obraně Schengenského prostoru. Ve spolupráci s Armádou České republiky připravíme plán na případné operativní okamžité zajištění ochrany státních hranic České republiky,“ uvádí se v prohlášení.