"Nový prapor začíná oficiálně fungovat v rámci NATO pod českým velením už 1. prosince," uvedla mluvčí praporu Vlastimila Cyprisová s tím, že oficiální operační zařazení do sil NATO ten den posvětí ministři obrany zemí NATO na svém zasedání v Bruselu.

O dva dny později, tedy příští středu, Česká republika spolu s alianci představí jednotku při slavnostním nástupu na náměstí v Liberci, kde bude mít multinárodní prapor svou základnu.

Zúčastní se ho zástupce náčelníka štábu vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě Robert Cesaretti, ministr obrany Miroslav Kostelka a náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

V Liberci bude kromě základny rovněž velitelství praporu. Prvním velitelem bude major Vratislav Osvald. Jednotka bude mít ale mezinárodní velení, ve kterém bude bude 26 Čechů a 19 velitelů z dalších zemí. Ve velení se přitom státy budou střídat. Už nyní se počítá s tím, že od 1. ledna 2005 by vůdčí roli mohlo převzít Německo.

Celkem by multinárodní prapor měl mít 400 až 500 vojáků, z toho asi 280 Čechů. Konkrétní čísla ale budou podle mluvčí praporu Cyprisové známa až za několik měsíců.

"Zatím tvoří multinárodní prapor vojáci ze 13 zemí včetně České republiky. Fáze plné operační schopnosti má dosáhnout od července příštího roku. Alianční země mají čas, aby nabídly do praporu své vojáky," řekla Cyprisová.

Zatím prapor tvoří vojáci a důstojníci z Belgie, Kanady, České republiky, Maďarska, Itálie, Norska, Polska, Portugalska, Rumunska, Španělska, Turecka, Británie a USA.

Unikátnost praporu spočívá v tom, že jednotlivé země do něj budou přispívat tím nejlepším, co nyní mají k dispozici, včetně nejmodernějších technologií.

NATO vyzvalo k sestavení a k vybudování praporu právě Českou republiku, která již na loňském summitu aliance v Praze deklarovala, že se bude v rámci transformace NATO specializovat na tuto oblast. Čeští chemici se navíc osvědčili při mezinárodních operacích v Perském zálivu.

Ačkoliv nový prapor bude vojenský, nebude se řadit mezi bojové jednotky, ale mezi specializované. Operovat by měl v rámci sil rychlé reakce NATO například při záchranných, humanitárních i ochranných misích. Do pole působnosti by však měla patřit i civilní ochrana, tedy například zásah při průmyslových nehodách nebo havárii jaderné elektrárny.