Schválená pozměněná reforma počítá s tím, že v roce 2008 bude v armádě sloužit 35 tisíc lidí - jen 26200 vojáků a 8800 občanských zaměstnanců. V současnosti pracuje v armádě takřka dvojnásobný počet lidí.

Vláda schválením reformy navíc garantovala, že v budoucnu bude na obranu země vynakládat přibližně 2 procenta z hrubého domácího produktu. K tomu se země zavázala i v rámci NATO. Armáda by tak ze státního rozpočtu měla již příští rok obdržet přes 50 miliard korun.

Nižší náklady na obranu (kolem 1,8 procenta domácího produktu) přitom vedly letos k demisi tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Ten podle svých slov nebyl schopen za takových podmínek garantovat splnění všech cílů reformy.

Jeho nástupce Miroslav Kostelka a tým vojenských reformních plánovačů návrh transformace pozměnil. Oproti původní "Tvrdíkově reformě" počítá se zrušením několika dalších základen a posádek a zásadní změnou velitelských struktur.

Podle vládou schváleného dokumentu by mělo dojít ke sloučení generálního štábu s ministerstvem obrany. Součástí ozbrojených sil by se měla nově stát i Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž.

Přímému velení ministerstva, respektive generálnímu štábu, by měla podléhat Vojenská policie, zpravodajská služba a příspěvkové organizace, jako například vojenské nemocnice v Praze, Brně, Hradci Králové a v Olomouci.

V Olomouci navíc bude sídlit od letošního prosince jediné Velitelství společných sil, které bude řídit pozemní, vzdušné a specializované síly a síly podpory.

Razantní změna čeká právě pozemní síly. Ty budou mít pouze mechanizovanou brigádu v Přáslavicích a v Žatci, dělostřeleckou jednotku v Jincích a průzkumný prapor v Prostějově. Součástí pozemních sil pak bude jediná tanková rota s 31 modernizovanými tanky T-72 M4CZ.

Vzdušné síly čeká rekonstrukce základny v Náměšti nad Oslavou. Letiště projde modernizací, aby se stalo taktickou základnou, schopnou přijmout jakékoliv vojenské síly v rámci NATO. Do Náměšti navíc bude přesunuta elitní vrtulníková letka z Přerova. Letectvu zůstane základna v Čáslavi, kde budou sídlit piloti bitevníků L-159. Dopravní letectvo zůstane v Praze. Součástí vzdušných sil pak bude ještě raketová základna ve Strakonicích.

Specializované síly armády budou rovněž spadat pod olomoucké Společné velitelství. Patřit do nich budou obory, kterými chce Česká republika přispět do společných jednotek NATO. V Liberci již vzniká mezinárodní protichemický prapor. Zdravotníci budou sídlit v Praze a pasivní sledovací systémy pak v Čáslavi. Zabezpečovací základny bude mít armáda v Přáslavicích u Olomouce, v Bechyni a v Pardubicích.

Na stejné úrovni jako Velitelství společných sil bude fungovat Velitelství podpory a výcviku. Zachovány zůstanou výcvikové prostory v Jincích, Boleticích, Libavé, Vyškově a Doupově. Slučování čeká vojenské školy v Brně a ve Vyškově. Vzniknout má jedna Univerzita obrany.

Kromě toho počítá armáda s některými novými projekty, například výstavbou základny pozemních sil v Bechyni, modernizace vrtulníků Mi-24, výstavbu centra velení, pořízení nových kolových transportérů či nákupu nadzvukových letounů.

Oproti původnímu plánu naopak schválená reforma již nepočítá se stavbou armádního velkoskladu v Dašicích či základnou v Podbořanech. Zcela odejít chce armáda i z několika tradičních vojenských bašt, jako z města Tábora.

Náklady na reformu armády by se měly pohybovat kolem 6 miliard korun. Ze svého rozpočtu, který by měl v roce 2010, kdy má armáda dosáhnout plné operační bojeschopnosti, dosahovat asi 70 miliard korun, by nejvýše polovina měla sloužit na platy vojáků.

Na investice připadne asi čtvrtina každoročního rozpočtu. Samotné ukončení povinné vojenské služby přijde stát na miliardu korun, které si vyžádá především získávání nových profesionálů. Těch chce armáda zaměstnat už příští rok asi 4 tisícovky.