Na vybudování nových sil rychlé reakce NRF (NATO Response Forces) se členské země aliance dohodly před rokem při listopadovém summitu NATO v Praze.

Po jedenácti měsících už disponuje aliance jádrem nových sil, které čítá na 9 tisíc vojáků ze 14 zemí. Ve středu vrchní velitel aliančních sil v Evropě James Jones předal při slavnostním ceremoniálu na základně velitelství severního křídla NATO v nizozemském Brunnsumu jednotkám bojovou zástavu.

"Je to jedna z nejdůležitějších změn od vzniku NATO. Aliance tímto získává sílu, která bude schopna se utkat s novými a velmi nebezpečnými hrozbami 21. století, které se velmi liší od těch z doby studené války," prohlásil Jones, když předal do rukou britského generála Jacka Deverella prapor fialové barvy se znakem aliance a nápisem NRF.

Na souši, na moři i ve vzduchu
Nové jednotky sil rychlé reakce nyní čítají takřka 9 tisíc vojáků ze 14 zemí. V případě nasazení musí být schopny zasáhnout kdekoliv na světě do pěti dnů. V krizových oblastech, kam budou jednotky vyslány, musí v pozicích bez cizí pomoci vydržet měsíc.

Síly rychlé reakce NATO budou připraveny k okamžitému nasazení prakticky neustále, zdůraznil generál James Jones. Dosud podobné jednotky aliance sestavovala jen v případě potřeby.

Právě takové jednotky pro nasazení v nejrůznějších operacích, od válečných konfliktu až po katastrofy, alianci dosud chyběly.

Nové síly budou jakousi originální "skládačkou" z pozemních, vzdušných i speciálních jednotek.

Nejpočetnější kontingent poskytlo Španělsko - 2200 vojáků. Francie dala k dispozici 1700 vojáků, Německo 1100, Spojené státy zatím 300, Česká republika 80 a sousední Polsko prozatím jen 20 vojáků. U Francie je poskytnutí takového kontingentu o to významnější, protože vystoupila z vojenských struktur aliance.

První zkouška v Turecku
Plné bojeschopnosti mají nové síly rychlé reakce dosáhnout v říjnu roku 2006, tehdy by měli velitelé mít k dispozici až 20 tisíc vojáků. Hlavním velitelem bude britský generál Jack Deverell.

Pozemním silám bude velet Turecko, Španělsko pak speciálním námořním silám. Na jádro sil budou navazovat specializované síly, jako například jednotky protichemické a protibiologické ochrany.

Letectvo nových sil rychlé reakce by mělo podle posledních informací sídlit na americké základně v německém Ramsteinu. Tam by měla mít aliance k dispozici bojové, transportní i průzkumné letouny. Vojenští plánovači aliance počítají s tím, že v době plné bojeschopnosti nových sil, by z Ramsteinu mohla aliance uskutečňovat až 200 bojových operací denně.

První praktická ukázka schopností čeká na nové síly už příští měsíc při velkém cvičení v Turecku.

Během příštího roku mají jednotky dosáhnout počátečního stupně operační kapacity. Škála možných operací má sahat od nebojového nasazení při evakuaci obyvatelstva, humanitární pomoci až po operace na udržení míru a boj s terorismem.

Česko zastupují chemici
Česká republika zatím vyčlenila pro síly rychlé reakce dvě čety chemické ochrany z Liberce, jednu četu pro chemický průzkum a dekontaminační skupinu - celkem 80 vojáků.

Příští rok by se měl kontingent rozrůst na celý prapor. Stejně jako ostatní součástí sil rychlé reakce musí být čeští chemici připraveni vyrazit do mise během pěti dnů.

Na zapojení se do struktur nových sil se připravovali čeští vojáci už od loňska. Česko totiž nabídlo své jednotky do nových sil takřka jako první. Při bojových operacích by měli čeští vojáci být součástí turecké nebo francouzské brigády.

NATO mění svou tvář

PŘÍLOHY

"Dnes jsme učinili velký krok. Máme nástroj, jak čelit globálním hrozbám a zajišťovat stabilitu a mír," uvedl britský generál Jack Deverell při slavnostním představení nových sil.

Nové síly rychlé reakce zapadají přesně do plánů na transformaci NATO v reakci na nové hrozby 21. století a patří doslova mezi vojenské priority. Aliance navíc minulý týden potvrdila, že chce hrát aktivní roli a po mnoha letech prolomila tabu o tom, kde může a kde nemůže vlastně zasahovat.

Ministři zahraničí členských zemí v Madridu totiž schválili, že hranice po mise NATO neexistují a aliance smí působit ať už skrytě nebo přímo kdekoliv na světě. Potvrzením má být převzetí mise ISAF v Afghánistánu, což bude první vojenská operace NATO mimo evropský kontinent.

Plán na vytvoření jednotky složené z elitních skupin armád členských zemí NATO představil americký ministr obrany Donald Rumsfeld svým aliančním kolegům na loňském zářijovém zasedání ministrů obrany ve Varšavě a definitivně o vzniku rozhodli delegáti pražského summitu v listopadu.

"Síly rychlé reakce mají charakter expedičních jednotek schopných plnit celé spektrum bojových i mírových misí NATO," konstatoval v Brunssumu americký velvyslanec při NATO Nicolas Burns.