Bulharsko dokončilo likvidaci raket

Během tří měsíců tak Bulharsko nechalo demontovat přibližně sto raket krátkého s středního doletu. Bulharská vláda se letos v květnu ve smlouvě s USA totiž zavázala, že kompletně zničí armádní arzenál raket typu země-země, které mohou nést i jaderné hlavice.

Americká kontrola
Likvidace přibližně stovky raket probíhala od srpna za přísných bezpečnostních opatření ve středním Bulharsku poblíž města Veliko Tarnovo.

Demontáž hlavic dokončili experti již v říjnu, likvidace motorů a paliva však podle bulharského ministerstva obrany ještě pokračuje. Zbrojní inspektoři ze Spojených států by pak měli v nejbližších dnech prověřit, zda bulharská strana všechny podmínky společného memoranda z letošního května splnila.

K likvidaci raket poskytly Bulharsku finanční pomoc i Spojené státy. Bulharská strana v únoru prohlásila, že bude potřebovat asi sedm milionů dolarů.

Vstupenka do Aliance?
Bulharská vláda od počátku očekávala, že likvidace raket by mohla přispět k tomu, aby Bulharsko na  pražském summitu NATO získalo pozvánku ke vstupu do Severoatlantické aliance.

"Bulharsko se v současnosti nachází v pozici kandidátské země na vstup do NATO, která však nemá status horkého či jistého kandidáta a to ve srovnání například se Slovenskem. Z tohoto pohledu je bulharský závazek likvidace raket třeba interpretovat především jako demonstraci politické vůle většího sblížení s Aliancí," konstatoval politolog Břestislav Dančák z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.

Vstup Bulharska do NATO přitom podporuje podle posledních průzkumů veřejného mínění 60 až 62 procent jeho občanů, informoval předseda bulharského parlamentního výboru pro zahraniční politiku, obranu a bezpečnost Stanimir Ilčev.

Kontroverzní projekt
Samotný projekt demontáže stovky raket v Bulharsku vyvolal v zemi hned několik protestních akcí a silničních blokád. Obavy o znečištění životního prostředí, zvýšení radiace a bezpečnost celé operace - to byly hlavní argumenty protestujících. Proti likvidaci pak vystupovali především obyvatelé v okolí vojenské základny u města Veliko Tarnovo.

Protesty vyvrcholily naposledy 30. října, kdy desítky lidí zablokovaly dva
vlaky na klíčové železniční trase mezi Sofií a podunajským Vidinem v severozápadním Bulharsku. Obyvatelé vesnice Gabrovnica, asi 120 kilometrů severně od Sofie, se obávali, že demontáž raket může v oblasti způsobit ekologické škody.