Generál Austin armádu opustil teprve v roce 2016 jako čtyřhvězdičkový generál. Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek jasně souhlasila s výjimkou v poměru 326 ku 78 hlasům. Senát hlasoval krátce po sněmovně. Pro hlasovalo 69 senátorů, proti 27.
Kongres předtím udělil takovou výjimku pouze dvakrát v historii - naposledy před čtyřmi lety kandidátovi tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa generálovi Jimu Mattisovi. Před ním ji získal George Marshall v roce 1950.
První Afroameričan v čele Pentagonu? Generál, který bývá vždycky první |
Sedmašedesátiletý Austin tak má velkou šanci stát se prvním Afroameričanem v čele Pentagonu. Na post si ho vybral nový americký prezident Joe Biden už loni.
O potvrzení do funkce bude rozhodovat opět Senát. V něm mají demokraté „převahu“ díky viceprezidentce Kamale Harrisové, jež disponuje pravomocí rozhodnout vyrovnané hlasování. Demokraté i republikáni totiž mají v horní komoře shodně 50 křesel.
I am enormously grateful for the service and the sacrifices of those who broke barriers before me—and although I may be the first African American Secretary of Defense, it’s my hope that I won’t be the last. https://t.co/cT3fU6whmE
Austin tento týden v úterý absolvoval slyšení v senátním výboru. Zavázal, že bude dodržovat princip civilní kontroly nad armádou. Ten je v americkém politickém systému hluboce zakořeněný. Vrchním velitelem ozbrojených sil je proto prezident a vrcholní představitelé armády nemohou jednoduše z armádních postů do politických funkcí.
„Chápu a respektuji výhrady, které někteří z vás vyjádřili k tomu, že v čele ministerstva obrany má být další čerstvě vysloužilý generál,“ řekl na slyšení v Austin.
„Pokud se skutečně stanu ministrem obrany, budu se vždy snažit zabránit válce, budu pracovat na zajištění bezpečnosti našeho národa a budu dodržovat zásadu civilní kontroly nad armádou,“ prohlásil.
tisknout 
