Biden už avizoval, že chce Austina za svého ministra obrany. Sedmašedesátiletý generál má za sebou vcelku impozantní kariéru u armády.

Sloužil 41 let a propracoval se z prestižní vojenské akademie ve West Pointu, přes zahraniční bojové operace v Iráku a Afghánistánu až do nejvyššího velení v hodnosti čtyřhvězdičkového generála.

Nyní se může stát prvním Afroameričanem v čele Pentagonu. Ovšem podobných prvenství během své dlouhé kariéry dosáhl celé řady.

Byl například prvním afroamerickým generálem, který v boji velel divizi americké armády. Byl rovněž prvním afroamerickým generálem, který vedl celý sbor v boji (18. výsadkový sbor v Iráku). Byl také prvním afroamerickým generálem, který řídil celou bojovou operaci (americké síly v Iráku).

A byl prvním Afroameričanem, který sloužil jako zástupce náčelníka štábu ozbrojených sil a jako velitel amerického ústředního velitelství (CENTCOM), zodpovědného za operace na Středním východě.

A představuje i netypickou osobnost. Přes impozantní dvoumetrovou postavu má pověst skromného člověka, který se příliš neukazuje před novináři a zřídkakdy se objeví i na veřejných akcích. Ve zvyku má přitom na sebe odkazovat ve třetí osobě.

Biden mu důvěřuje

S nově zvoleným prezidentem se zná z předchozích let, kdy Biden zastával post viceprezidenta ve vládě Baracka Obamy a měl na starost řadu zahraničně-politických témat.

Poznali se v Iráku, kam Biden přiletěl na „inspekci“ a kde Austin působil jako poslední velitel amerických sil v Iráku před jejich stažením v roce 2011.

Americký generál Lloyd Austin (vlevo), velvyslanec v Iráku James Jeffrey a někdejší viceprezident Joe Biden

Mezi americkými veliteli v Bagdádu bylo dobře známo, že generál Austin nerad pořádá „představení“ pro oficiální návštěvy. Tehdy v září 2010 při večeři s Bidenem a admirálem Mikem Mullenem, šéfem sboru amerických náčelníků, v jednom ze starých paláců svrženého iráckého diktátora Saddáma Husajna ale udělal maximální dojem.

Traduje se, že otevřel mapu Iráku a svým nadřízeným dopodrobna popsal každý kousek země, aktuální situaci a pravděpodobný vývoj v každém místě včetně detailů probíhajících i skončených operací, které Američané v zemi podnikali.

„Byl jsem prostě unešený,“ vzpomněl pak v jednom z rozhovorů Mullen na setkání a znalosti, které Austin nosil v hlavě.

Vzájemnou důvěru s Bidenem pak Austin budoval během dalších měsíců během mnohahodinových vojenských konzultací v Bílém domě, kde se připravovalo a vyhodnocovalo postupné stahování 150 tisíc amerických vojáků z Iráku.

Právě i bohaté zkušenosti z nesmírně náročné logistické operace, kterou stažení amerických sil představovalo, jsou podle amerických komentátorů jedním z důvodů, proč Biden do čela Pentagonu navrhuje právě Austina. Americká armáda má mít totiž na starosti distribuci očkovacích vakcín proti koronaviru. A boj proti pandemii nově zvolený prezident označil za jednu ze svých priorit.

S Bidenem si ale mají rozumět v klíčových otázkách ohledně přístupu k posilování vojenských aliancí, jako je NATO, nebo k politice odstrašování potenciálních protivníků v podobě Ruska a Číny.

Nominaci musí schválit Kongres

Austin platí za respektovaného velitele napříč armádními složkami. Kritici jeho nominace namítají, že nemá takový „hvězdný“ vliv jako další penzionovaní velitelé uplynulých dekád. Jako například generál James Mattis, kterého si vybral Donald Trump jako svého ministra obrany a který nakonec kvůli sporům s šéfem Bílého domu na funkci rezignoval.

A stejně jako Trump u Mattise bude muset Biden požádat Kongres, aby Austinovi pro převzetí ministerstva obrany udělil speciální výjimku, protože ještě neuplynulo nutných sedm let od jeho odchodu z armády.

Někteří experti na národní bezpečnost upozorňují na křehkou rovnováhu civilně-vojenských vztahů a nejsou příliš nakloněni tomu, že by měl Pentagon znovu řídit nedávno penzionovaný generál.

Ze služby Austin odešel v roce 2016 a zamířil do představenstva zbrojařského gigantu Raytheon Technologies, jednoho z největších dodavatelů Pentagonu. Je také členem představenstva společnosti Nucor, největšího amerického výrobce oceli, zdravotní společnosti Tenet a také členem správní rady filantropické nadace Carnegie Corporation.