natoaktual.cz

SPECIÁL: Víme, co máme

Pilotní série projektu na podporu
domácího obranného průmyslu

  • natoaktual.cz
  • Zpravodajství
  • Informační centrum o NATO
  • nato.idnes.cz

  • Afghánistán nekončí. Západ financuje armádu a opatrně věří v mír

    8. prosince 2020  19:12
    Válka proti terorismu v Afghánistánu trvá už dvacátý rok. Zatímco USA chystají snížení počtu svých vojáků v zemi na absolutní minimum, evropští spojenci z NATO budou v misi pokračovat. Zatím. Mají k tomu minimálně jeden veledůležitý důvod.  
    Čeští vojáci na patrole v okolí základny v afghánském Bagrámu | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz
    galerie Čeští specialisté na kábulském letišti cvičí a radí afghánským letcům a... Čeští specialisté na kábulském letišti cvičí a radí afghánským letcům a... Čeští specialisté na kábulském letišti cvičí a radí afghánským letcům a... Vrtulníkový simulátor na kábulském letišti, který využívají čeští specialisté k... Vrtulníkový simulátor na kábulském letišti, který využívají čeští specialisté k... Vrtulníkový simulátor na kábulském letišti, který využívají čeští specialisté k... Afghánští technici na kábulském letišti nacvičují vyzbrojení vrtulníku Mi-17... Čeští vojáci v afghánském Bagrámu Čeští vojáci v afghánském Bagrámu

    Končící americký prezident Donald Trump nedávno i přes kritiku poradců a vysokých vojenských vojenských činitelů nařídil další stažení amerických vojáků z Afghánistánu.

    Do 15. ledna by se mělo vrátit asi 2 000 Američanů. V misi jich tak zůstane jen zhruba 2 500 a i jejich stažení z Afghánistánu je pak předpokládáno do května příštího roku.

    Na stažení amerických sil z Afghánistánu bude Česko reagovat se spojenci

    Ačkoliv se mohou plány po nástupu nově zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena po nástupu do funkce ještě změnit, i ostatní spojenci včetně České republiky, kteří v Afghánistánu působí, chtějí na vývoj nějak reagovat.

    Rychlé ukončení mise v podobě stažení přibližně 12 tisíc zahraničních vojáků (z toho 4 500 Američanů) ale zatím není vůbec na pořadu dne.

    “V naší výcvikové, asistenční a poradní misi v Afghánistánu budeme pokračovat. Více než polovina vojáků v Afghánistánu je od evropských spojenců a partnerských zemí, jsou to neamerické jednotky,” potvrdil šéf NATO Jens Stoltenberg před týdnem po schůzce ministrů zahraničí Aliance.

    Právě afghánské bezpečnostní síly, tedy armáda a policie, jsou tím hlavním důvodem, proč lídři NATO varují před předčasným stažením svých vojáků ze země. Aliance se totiž zavázala financovat afghánskou armádu a policii až do roku 2024.

    Spojenci platí afghánskou i svou bezpečnost

    Podle Stoltenberga nikdo nechce v Afghánistánu zůstávat déle, než je nutné. Zároveň ale spojenci čelí obtížnému dilematu, zda odejít a riskovat návrat teroristů, nebo zůstat a riskovat delší misi a další násilí.

    Investoři do afghánské bezpečnosti

    Dárci svěřeneckého fondu NATO pro rozvoj afghánských sil.
    (v milionech USD)

    • Německo: 766,2
    • Austrálie: 680
    • Itálie: 425,7
    • Jižní Korea 286,9
    • Kanada: 254,2
    • Nizozemsko: 128,7
    • Británie: 121,3
    • Norsko: 115,5
    • Turecko: 106
    • Belgie: 63,8
    • Lucembursko: 58,2
    • Japonsko: 55,3
    • USA: 40,4
    • Dánsko: 36,6
    • Finsko: 17,9
    • Švédsko: 14,2
    • SAE: 10
    • Portugalsko: 6,8
    • Kazachstán: 6
    • Španělsko: 5,4
    • Slovinsko: 4,1
    • Česká republika 3,9
    • Lotyšsko: 3,5
    • Litva: 3,1
    • Slovensko: 3
    • Ázerbajdžán: 2,9
    • Rumunsko: 2,9
    • Maďarsko: 2,7
    • Gruzie: 2,5
    • Černá Hora: 2,4
    • Estonsko: 1,9
    • Bulharsko: 1,2
    • Severní Makedonie: 0,5
    • Irsko: 0,2
    • Švýcarsko 0,2
    • Bosna a Her.: 0,009

    Celkem: 3,2 miliardy

    Zdroj: NATO

    “Po útocích z 11. září jsme šli do Afghánistánu, abychom podpořili USA a zajistili, aby země už nikdy nebyla bezpečným útočištěm pro mezinárodní teroristy,” řekl Stoltenberg.

    A jedním z hlavních cílů roky trvajícího spojenecké úsilí bylo v tomto ohledu vycvičit afghánské vojáky a policisty a vybavit je tak, aby byli schopni sami zajišťovat bezpečnost v zemi.

    To se relativně podařilo. Afghánské bezpečnostní složky, tedy zhruba 350 tisíc vojáků a policistů, zodpovídají za bezpečnost země od roku 2014. Sami plánují a vedou operace proti militantům, mají prokazatelné bitevní a strategické úspěchy.

    Jenže všem, včetně afghánského prezidenta Ašrafa Gháního, je jasné, že bez pokračující hlavně finanční pomoci Západu a „důsledné kontroly takových investic“ nebude v nejbližších letech reálné tak početné síly udržet na bojeschopné úrovni a loajální.

    Obavy, že by Tálibán po odchodu zahraničních sil mohl využít situaci a znovu násilně uchvátit moc v zemi a ta se znovu proměnila v základnu pro plánování a přípravu útoků třeba na evropská města, jsou proto na místě.

    Roční afghánský rozpočet na obranu je zhruba 200 milionů dolarů, tedy necelé procento HDP. Chudá země je z velké části i tak odkázána na mezinárodní finanční pomoc.

    Spojené státy jako nejvýznamnější “investor” do afghánské bezpečnosti podle Pentagonu od roku 2005 vynaložily jen na znovuvybudování, vybavení, výcvik a udržování afghánských bezpečnostních přes 78 miliard dolarů.

    A další miliardy dolarů poskytují spojenci a partneři NATO v rámci speciálního svěřeneckého fondu, včetně Česka. Od roku roku 2007 to je už 3,2 miliardy dolarů a mezi nejvýznamnější dárce patří Německo.

    To si stejně jako další spojenci uvědomuje, že bez silné afghánské armády a policie může země znovu lehce sklouznout do spirály nestability a násilí, které kromě nebezpečí teroristických útoků povede k dalším masivním migračním vlnám do Evropy.

    A taková alternativa by byla v důsledku podstatně dražší, protože by se mezinárodní koalice musela dříve nebo později do Afghánistánu vrátit a to patrně do daleko riskantnější situace a vyššími ztrátami na životech.

    04.prosince 2020 v 15:30, příspěvek archivován: 08.prosince 2020 v 19:20

    Im Moment laufen in Afghanistan Friedensgespräche mit dem Ziel, ab Mai die internat. Truppenpräsenz zu reduzieren. Ein überstürzter Rückzug würde Errungenschaften der letzten 20 Jahre zerstören. Wir arbeiten daran, die Mission geordnet zu Ende zu bringen. https://t.co/TamJ4j9FZo

    Německý ministr zahraničí Heiko Maas proto varoval před předčasným stažením zahraničních vojsk ze země s tím, že odchod je nutné „spojit s jasnými podmínkami“.

    „Největší zbývající překážkou je současná nepřijatelná úroveň násilí: to musí přestat,“ uvedl..

    Průlom k míru ještě není měřitelný

    Bezpečnostní situace v Afghánistánu je podle Stoltenberga stále velmi křehká a to i přes nesporně povzbudivé čerstvé zprávy z katarského Dauhá, kde došlo k “průlomu” ve vyjednávání o míru mezi afghánskou vládou a povstalci Tálibánu.

    USA uzavřely dohodu s Tálibánem. Spojenci se stáhnou, když příměří vydrží

    Ačkoliv zatím nejde o samotné vyjednávání o míru, ale pouze společnou dohodu o pravidlech a procedurách, kterými se budou mírová jednání řídit, lze to skutečně označit za průlom. Mírová jednání v Dauhá totiž začala 12. září, ale prakticky okamžitě uvízla na mrtvém bodě kvůli neshodám o to, jaký druh islámského práva bude uplatňován při neshodách mezi vyjednavači. Dohoda tak umožní přejít k podstatným bodům vyjednávání, především o uzavření komplexního příměří.

    “Je to jen první krok k trvalému, politickému a mírovému řešení války v Afghánistánu. A všichni spojenci v NATO mírový proces silně podporují,” konstatoval Stoltenberg. Zároveň ale spojenci chtějí a potřebují vidět rychlejší a větší pokrok, a to jak při vytváření politického plánu, ale také pochopitelně ohledně komplexního a bezodkladného příměří v zemi.

    Útoky Tálibánu a dalších militantních skupin totiž i přes mírovou dohodu s USA z ledna nijak významně nepolevily.

    Proto Aliance bude zatím vyčkávat a na podobě mise se zatím nic měnit nebude. Podle Stoltenberga přinejmenším do února příštího roku, kdy situaci v zemi posoudí ministři obrany členských zemí. Spojenci se pak budou muset společně rozhodnout, co dál.

    „Myslím si, že po dvaceti letech urputných bojů jsme dosáhli jen špetky úspěchu,“ zhodnotil minulý týden při videokonferenci washingtonského think tanku plánované stažení amerických vojáků z Afghánistánu předseda amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley.

    Americká skepse musí počkat

    Podle únorové dohody USA s Tálibánem mají zahraniční síly opustit Afghánistán do května 2021. Tálibán na oplátku mimo jiné slíbil, že nedovolí svým členům a ani žádným jiným organizacím využívat afghánské území k útokům na USA a spojence a také, že zabrání další ozbrojeným skupinám včetně teroristické sítě Al-Káida, aby afghánské území využívaly.

    Afghánistán je nešťastná země, válčiště sousedů, říká český velvyslanec

    Vláda Tálibánu byla svržena v roce 2001 poté, co odmítla vydat šéfa Al-Kájdy Usámu bin Ládina, hlavního strůjce teroristických útoků na USA z 11. září. I po devatenácti letech ale islamisté Tálibánu ovládají podstatnou část Afghánistánu, podílí se na obchodování s drogami, kriminálních aktivitách a útočí na afghánské bezpečnostní síly i civilisty.

    Podle Milleyho se dá za úspěch považovat fakt, že se USA od teroristických útoků 11. září 2001 nestaly terčem žádného teroristického útoku, který by byl řízen z Afghánistánu.

    Dalším úspěchem je ustanovení přátelské afghánské vlády v hlavním městě Kábulu, který je nyní bezpečnější než kdykoli předtím. Tálibán však podle jeho slov ovládá větší území, než v minulosti.

    „Ocitli jsme se ve strategickém patu, kdy afghánská vláda nikdy nedokáže Tálibán vojensky porazit a kdy Tálibán nedokáže vojensky porazit námi podporovanou afghánskou vládu,“ konstatoval Milley.

    Lubomír Světnička natoaktual.cz

    Barista i záchranář u kanónu

    Říjen 2019

    Poprvé v historii nechala armáda záložáky pálit z kanónů ostrými

    Dny NATO v Ostravě

    Září 2019

    Dny NATO navštívilo 220 tisíc lidí, ukázaly i nové vrtulníky pro armádu.

    Továrna na instruktory

    Červenec 2019

    Britský poradní tým s pomocí Čechů vyškolil už přes 9 500 vojenských instruktorů.

    Mraky prachu, vedro a léčky

    Červen 2019

    Jak vypadá příprava českých vojáků na misi v africkém Mali.

    Partneři portálu

    NATO PDD iDnes.cz Newton Media