Vojáci Odřadu pyrotechnické očisty 15. ženijního pluku pracovali na vyčištění oblasti od roku 2012. Prošli území o rozloze 12 tisíc hektarů a našli téměř 10 tisíc kusů nevybuchlé munice, informovalo ministerstvo obrany na svých stránkách.
„Pyrotechnik má k sobě pomocníka, který funguje jako odkrývač detekovaného předmětu. V mnoha případech to byl kus drátu, podkova či plechovka, kterých zde zůstaly po vojácích nepočítaně, ale také nevybuchlá munice, které bylo nalezeno 9 848 kusů,“ citoval armádní server jednoho z pyrotechniků.
Brdy bez armádyVojenský újezd Brdy zanikl po devadesáti letech v lednu 2016. Přes 260 kilometrů čtverečných bývalého vojenského cvičiště symbolicky předal ministr obrany Martin Stropnický v Jincích pracovníkům nově vzniklé chráněné krajinné oblasti. Veřejnost zatím mohla využívat jen zhruba čtvrtinu kvůli nevybuchlé munici. Většinu tvoří lesy. Zbylou část vojáci využívali jako speciální dělostřeleckou a leteckou střelnici. |
Z velké části šlo podle něj o munici z poválečné doby, kterou používaly armády bývalé Varšavské smlouvy. Nejběžněji šlo o dělostřeleckou, raketovou a tankovou munici. Objevili ale také německá munice z 2. světové války.
V lednu 2016 došlo ke zrušení vojenského újezdu Brdy a na jeho místě vznikla Chráněná krajinná oblast. Aby území mohlo být po několika desítkách let zpřístupněno veřejnosti, bylo nutné provést pyrotechnickou asanaci a zabezpečit munici, která zůstala na povrchu. To měly na starosti čtyři desítky vojáků, kteří denně prošli 15 až 20 hektarů území.
Využili metodu takzvaného povrchového sběru munice, kdy v rojnicích za odborného dohledu pyrotechnika systematicky procházeli terén. Ve vytipovaných místech, zejména na střelnicích a dopadových plochách, pak prováděli takzvaný hloubkový pyrotechnický průzkum s využitím detektorů kovů. Místa v takových případech prohledávali až do třiceticentimetrové hloubky.
V Brdech ale podle armády ještě zůstávají lokality, kde nebylo možné pyrotechnický průzkum provést. Trvalý zákaz vstupu proto platí v šesti vytipovaných lokalitách, které sloužily jako dopadové plochy při výcviku a které jsou nevybuchlou municí kontaminované. Jde o Posádkové cvičiště Jince a ochranné pásmo tohoto cvičiště, cílové dopadové plochy Jordán a Tok, prostor bývalé pěchotní střelnice Kolvín, prostory Padrťských rybníků a oblast Přední a Zadní Bahna.
I mimo tyto lokality se v oblasti nachází další těžko přístupné plochy, jako skály, vodní plochy, močály, bahniska, strže nebo lesní školky, které nebylo možné vyčistit právě kvůli stíženému přístupu.
