10. prosince 1981 - Na zasedání NAC podepsán protokol o přijetí Španělska do NATO.

11. ledna 1982 - NAC přijala deklaraci k událostem v Polsku (výjimečný stav 13. prosince 1981).

30. května 1982 - Španělsko se stalo členem Aliance. Jeho vojenské síly nebyly součástí vojenského integrovaného systému NATO.

10. června 1982 - Summit NATO v Bonnu schválil Bonnskou deklaraci o programu "pro mír a svobodu".

27.-28. října 1983 - Na zasedání skupiny pro jaderné plánování bylo přijato komuniké, ve kterém ministři obrany potvrdili rozhodnutí rozmístit nové rakety středního doletu. Zároveň oznámili, že během příštích 5-6 let bude ze západní Evropy staženo 1400 taktických jaderných zbraní. Jaderný potenciál NATO v Evropě měl být omezen na stav z roku 1961.

8.-9. prosince 1983 - NAC schválil Bruselskou deklaraci o vztazích s Východem.

Listopad 1984 - Výbor pro vojenské plánování přijal takzvanou Rogersovu koncepci vyzbrojení NATO, která předpokládá provedení preventivního úderu do hloubky protivníkovy obrany (Follow on Forces Attack - FOFA) a maximální zničení jeho sil, ještě než stihne zareagovat (doktrína rychlé reakce).

20. listopadu 1984 - Náměstek amerického ministra zahraničních věcí James Sobbins v Bruselu oznámil, že NATO rozmístilo "přibližně pětinu" z 572 raket Pershing 2 a střel s plochou dráhou letu.

1985 - Členské země (kromě Nizozemska, Francie a Kanady) se připojily k americkému programu Strategické obranné iniciativy.

21. listopadu 1985 - Mimořádný summit NATO, na němž americký prezident Ronald Reagan referoval o svých ženevských rozhovorech s Michailem Gorbačovem ohledně snižování jaderného potenciálu (pozdějším výsledkem jednání byla smlouva START).

3.-15. prosince 1985 - Ve výboru pro vojenské plánování bylo dosaženo dohody o takzvané "rámcové vojenské koncepci" (CMF), která určuje hlavní směry v plánování zbrojní výroby NATO do roku 2005.

12. března 1986 - Referendum ve Španělsku potvrdilo souhlas jeho obyvatel s členstvím v NATO.

16. května 1986 - NATO oznámilo, že stálí zástupci členských zemí NATO formálně schválili plán USA začlenit do zbrojních a takticko-operačních plánů armád NATO nasazení binárních chemických zbraní.

11. prosince 1986 - Bruselská deklarace NAC o kontrole konvenčních zbraní navazující na výsledky stockholmské Konference o opatřeních pro budování důvěry a bezpečnosti a odzbrojení.

17. února 1987 - Ve Vídni zahájeny rozhovory členských států NATO a Varšavské smlouvy o mandátu pro jednání o konvenčních ozbrojených silách v Evropě.

12. června 1987 - Ministři zahraničních věcí se na zasedání rady NAC v Reykjavíku vyslovili pro dohodu o "všeobecném a účinně ověřitelném" zákazu amerických a sovětských raket středního doletu a operačně taktických raket v Evropě. 

1.-2. prosince 1987 - Komuniké ze zasedání výboru pro vojenské plánování NATO hovoří o zavedení akčního plánu modernizace konvenční obrany (CDI) a o nutnosti vytvořit plánovací systém konvenčních zbraní NATO (CAPS).

8. prosince 1987 - Podepsána smlouva mezi SSSR a USA o likvidaci jejich raket středního a kratšího doletu (INF). Americký ministr zahraničních věcí Schultz prohlásil, že NATO zastaví rozmisťování jaderných raket středního a kratšího doletu v západní Evropě (podle dohody o likvidaci těchto druhů zbraní).

11. prosince 1987 - Ministři zahraničí Belgie, Itálie, Nizozemska, Velké Británie, Německa a USA podepisují bilaterální dohody o plnění smlouvy INF. Ta byla naplněna po více než 13 letech (21. května 2001), kdy Rusko a USA dokončily likvidaci zhruba 4000 jaderných hlavic. Zlikvidováno bylo rovněž 1846 sovětských a 846 amerických raket krátkého a středního doletu a demontovány byly také transportéry, skladovací sila a odpalovací zařízení.

2.-3. března 1988 - Zasedání NAC a summit za účasti hlav členských států v Bruselu. Vydáno takzvané Prohlášení o kontrole konvenčního zbrojení (Statement on Conventional Arms Control), jenž stanovilo návrh na praktickou kontrolu plnění dohod o konvenčním zbrojení.

8.-9. prosince 1988 - Na zasedání NAC bylo přijato prohlášení o kontrole zbrojení v konvenční oblasti. Rada se usnesla na návrhu celkových limitů pro všechny druhy konvenčních zbraní v Evropě a na návrhu pravidelné a účinné kontroly a ověřování počtu ozbrojených sil a výzbroje, zahrnující výměnu podrobných informací a inspekce na místě. Prohlášení schváleno poté, co Michail Gorbačov oznámil významné jednostranné snížení ozbrojených sil a výzbroje SSSR. Rada NATO označila tento krok za "první významný krok na cestě ke snížení nerovnováhy v konvenční výzbroji".

29.-30. května 1989 - Na summitu NATO v Bruselu za účasti prezidenta Bushe přijata koncepce pro kontrolu zbrojení a odzbrojení.

29. června 1989 - Na zasedání nezávislé evropské programové skupiny schválen program vojenského výzkumu (Euklides), jehož podstatou je dlouhodobá spolupráce při vývoji a výrobě konvenčních zbraní a bojové techniky; náklady pro 1990 byly stanoveny na 120 milionů ECU.

4. prosince 1989 - Na summitu NATO americký prezident Bush ohlásil začátek "nové éry spolupráce" mezi Západem a Východem (prohlášení předcházela schůzka Bush-Gorbačov na Maltě 2. až 3. prosince 1989).

11.-13. února 1990 - Ministři zahraničí členských zemí NATO a Varšavské smlouvy a pozorovatelé z dalších zemí KBSE se sešli v Ottawě na konferenci o "Otevřeném nebi". Ministři dosahují dohody o vnějších aspektech sjednocení Německa v rámci jednání 2+4 a o krocích k uzavření Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě v roce 1990.

17. května 1990 - Americká vláda oznámila, že již netrvá na svém požadavku vůči ostatním členským zemím NATO, aby zvyšovaly výdaje na obranu alespoň o tři procenta ročně.

22.-23. května 1990 - NATO hodnotí důsledky změn v Evropě a zahajuje revizi své vojenské strategie. 

5.-6. července 1990 - Vrcholná schůzka rady NATO. Přijata takzvaná "londýnská deklarace" o přeměně NATO. Obranný charakter Aliance zdůrazněn označením jaderných zbraní za "zbraně posledního východiska" (dříve doktrína odstupňované obrany). Byl vznesen návrh na zastoupení východoevropských zemí při NATO.

10. září 1990 - Na svém mimořádném zasedání potvrdilo NATO odhodlání přispět k ukončení krize v Zálivu "uspokojivým způsobem" v souladu s rezolucemi OSN. Evropští spojenci měli pod záštitou Západoevropské unie koordinovat vojenskou leteckou a námořní přepravu v oblasti a posílit vojenskou přítomnost ve východní části Středozemního moře.

19. listopadu 1990 - Na jednání KBSE v Paříži byla podepsána smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE). Vydáno prohlášení o konci studené války.

18. prosince 1990 - NAC vydala po svém zasedání samostatnou deklaraci ke krizi v Perském zálivu. Potvrdila v ní připravenost Aliance splnit všechny rezoluce OSN, stanovila priority pro pokračování rozhovorů o odzbrojení od konvenčních zbraní, přes jednání o strategických jaderných zbraních USA a SSSR, až po úplný zákaz chemických, biologických a toxických zbraní. Za klíčové prvky budoucích bezpečnostních struktur v Evropě označila Rada zahájení výstavby politické unie v rámci Evropských společenství s odpovědností za  společnou obranu a bezpečnost, dalšími prvky je sama Severoatlantická aliance a proces KBSE.