V čele Aliance stane její bývalý odpůrce
Severoatlantická aliance si vybrala svého nového generálního tajemníka, kterým se od října letošního roku stane bývalý norský premiér a někdejší odpůrce Aliance a Evropského společenství, Jens Stoltenberg. Mezinárodně uznávanou osobou se Stoltenberg stal v roce 2011, když coby premiér vystoupil po teroristických útocích, při kterých v Norsku zemřelo 77 lidí, a prohlásil, že s krutostí bude bojovat pomocí „více demokracie, otevřenosti a lidství“.
Kdo je Jens Stoltenberg?Profily nového šéfa NATO v zahraničních médiích: Xinhua (Čína), Radio Free Europe (ČR/USA), Moscow Times (Rusko) |
Jeho vládnoucí koalice však o rok později doplatila na výsledky nezávislého vyšetřování útoků. Šetření totiž poukázalo na množství pochybení ze strany policie a bezpečnostních složek, které by jinak mohly útoku předejít.
Během desetiletí v čele labouristů a norské vlády si Stoltenberg vybudoval pověst člověka, který se snaží hledat konsensus. Tento přístup mu posloužil například při zachování dobrých vztahů se sousedním Ruskem.
Kam dál?
Do čela NATO míří bývalý norský premiér Stoltenberg (28.3. 2014)
Zdroj: The Telegraph (Velká Británie)
---
Pobaltí oslavilo deset let v NATO
Estonsko, Litva a Lotyšsko oslavily deset let od vstupu do Severoatlantické aliance. S dvojicí amerických stíhaček nad hlavou litevská prezidentka Dalia Grybauskaite vyzdvihla význam členství pobaltských států v Alianci: „Naše představy o obraně a bezpečnosti Litvy byly naplněny. Spojenci z NATO dávají jasně najevo, že proti hrozbám nestojíme sami.“ Pokud bychom nebyli součástí NATO, „byla by z nás šedá zóna“, doplnil prezidentku jeden z přihlížejících.
Názor litevské prezidentky sdílejí také zástupci sousedních zemí. Prezident Lotyšska Andris Berzins pod monumentem připomínajícím získání lotyšské svobody a nezávislosti uvedl, že jeho země „je nyní v bezpečí tak, jako nikdy předtím“. Podle estonského ministra obrany Svena Miksera pak ruské kroky na Ukrajině ukazují, že členské státy NATO jsou v současnosti v mnohem větším bezpečí než ty země, které jsou mimo Alianci.
Současně s přijetím Pobaltí do NATO v roce 2004 začala Aliance střežit vzdušný prostor nad oblastí všech tří států. Tzv. air policing stále probíhá a pobaltské státy jej oceňují.
Kam dál?
Hlasy volající po větší bezpečnostní podpoře Pobaltí sílí (26.3. 2014)
NATO zvyšuje aktivitu u ruských hranic (14.3. 2014)
Zdroj: The Lithuania Tribune (Litva), Malay Mail Online (Malajsie)
---
Kerry a Lavrov se sešli kvůli Ukrajině, Rusové chtějí více svobod pro ukrajinské regiony
Americký ministr zahraničí John Kerry se v Paříži sešel se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, aby jednali o budoucnosti Ukrajiny. Po skončení čtyřhodinové schůzky následovaly oddělené tiskové konference, na které Kerry uvedl, že „jakýkoli posun vpřed vyžaduje stažení velkého množství ruských vojáků, kteří se shromáždili na hranicích s Ukrajinou“. Ti podle Kerryho na Ukrajině vytváří atmosféru strachu.
Moskva již před jednáním zveřejnila některé své požadavky. Ukrajina by podle nich měla být federalizována a jednotlivé regiony by měly získat výraznou autonomii v rozhodování o záležitostech, jako jsou výběr daní nebo vzdělávání. Dále Rusko požaduje, aby se ruština stala vedle ukrajinštiny druhým oficiálním jazykem v zemi a také aby Rusko, USA, EU a OSN společně garantovaly vojensko-politickou neutralitu Ukrajiny.
Ukrajinskou vládu ruský návrh pobouřil. „Návrhy jsou na Ukrajině vnímány jako důkaz ruské agrese,“ uvedlo v oficiálním vyjádření ukrajinské ministerstvo zahraničí. Lavrovova slova podle ministerstva nejsou ničím jiným než ultimátem.
Kam dál?
Ukrajina by se neměla stát členem NATO, soudí rakouský ministr (28.3. 2014)
Většina Finů do NATO nechce, i přes krizi na Ukrajině (26.3. 2014)
Dění na Ukrajině ovlivní budoucnost Gruzie (25.3. 2014)
Zdroj: Financial Times (USA), Russia Times (Rusko)
---
Berlín je připraven vojensky podpořit Pobaltí
Německé ministerstvo obrany by mohlo do Pobaltí vyslat až šest letounů, které by v oblasti střežily vzdušný prostor, uvedl ve svém internetovém vydání magazín Der Spiegel. Německo se tak přidalo k zemím, které pobaltským státům již nabídly pomoc v souvislosti s obavami vyvolanými postupem Ruska na Krymu. Mezi ně patří kromě Spojených států také Velká Británie, Dánsko a Francie. Německo je také připraveno v případě potřeby poskytnout na pomoc své námořnictvo.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier současně varoval před unáhlenými kroky. NATO si podle něj musí udržet chladnou hlavu a nesmí se nechat zatáhnout do vojenských eskalací.
Kam dál?
Dánské stíhačky mohou posílit obranu Pobaltí (28.3. 2014)
Británie vyšle do Pobaltí své stíhačky (18.3. 2014)
Zdroj: Global Post (USA), Reuters (Velká Británie)
---
Pákistán americkou výzbroj z Afghánistánu nedostane
Spojené státy už vědí, jaký osud čeká přebytečnou vojenskou techniku, jež zůstane v Afghánistánu po odchodu většiny zahraničních vojáků na konci letošního roku - zůstane v zemi pro potřeby afghánských ozbrojených sil. Oznámil to velitel spojeneckých sil NATO v Afghánistánu generál Joseph Dunford. Spojené státy tak utnuly předešlé dohady, podle nichž měly USA vyjednávat o předání nepotřebné techniky do rukou Pákistánu.
Pákistán se přitom netajil zájmem o vozidla odolná vůči minám (Mine Resistant Ambush Protected vehicles - MRAPs), která jsou příliš velká a těžká na provoz v zemi bez dostatečné infrastruktury.
Kam dál?
Velitel ISAF nechce úplné stažení z Afghánistánu (13.3. 2014)
Zdroj: The Diplomat (Japonsko), Defense News (USA)